Teroristické útoky mají děsit veřejnost. A daří se jim to. Proč?

Teroristické útoky mají děsit veřejnost. A daří se jim to. Proč?
Popisek: Ilustrační foto
28 / 07 / 2016, 19:45

Představa teroristického útoku je děsivě dramatická, ale pravděpodobnost relativně nízká.

Tak nízká, že si s ní náš mozek neví rady a při rozhodování rizika terorismu nadhodnotí. Na podobném principu funguje i loterie. Psychologové tento kognitivní omyl umí změřit, ale obrana je složitá. Článek zveřejnil 23. března server technet.idnes.cz a dál uvádí:

Kognitivní psychologové, matematici a behaviorální ekonomové popsali celou řadu důvodů, proč teroristické útoky působí na naše vnímání světa vyšší měrou, než by odpovídalo reálnému dopadu. Jde především o tyto důvody:

Lidé jsou ochotni zaplatit nesmyslně vysoké částky za malou šanci získat velkou výhru. A právě toho zneužívá propaganda teroristických organizací. Pravděpodobnost, že konkrétní člověk zemře při teroristickém útoku, je v Evropě nesmírně malá (řádově desítky milionů ku jedné).

Ale náš mozek si neumí s tak malou pravděpodobností poradit, neumí ji odpovídajícím způsobem přiměřeně započítat. Buď ji může zcela ignorovat, nebo jí dá prioritu výrazně převyšující reálné nebezpečí.

Cílem teroristů je obvykle vytvořit dojem nebezpečí. Útočníci chtějí udeřit na místech, která mají lidé spojena s každodenností. „V Izraeli zemřelo mezi prosincem 2001 a zářím 2004 při teroristických útocích v autobusech celkem 236 lidí. Denně v Izraeli jede autobusem přibližně 1,3 milionů lidí,“ popisuje Kahneman svou zkušenost s vnímáním rizik. „Pro každého jednotlivého cestujícího je šance smrti v důsledku terorismu nesmírně malá. I přesto, že jsem to věděl, jsem se autobusům vyhýbal, jak jsem jen mohl. Pohled na autobus pro mě znamenal myslet na bombu a já se takovým myšlenkám chtěl vyhnout.“

Dalším vážným problémem je tzv. "zanedbání pravděpodobnosti", protože může přimět veřejnost - a posléze i politiky - k přijímání nesmyslných opatření. Například v reakci na v historii největší teroristické útoky v září 2001 se řada Američanů rozhodla vyhnout se letecké dopravě a cestovala v následujících měsících autem namísto letadlem. Přitom v důsledku zvýšené automobilové dopravy zahynulo podle studie z roku 2004 přes 350 lidí, kteří by jinak cestovali letecky. 

Další autor se domnívá, že je na místě vnést do reakce na bezpečnostní problémy reálná čísla a oprostit se od emocionálních či kognitivními iluzemi zkreslených reakcí: „Vláda by neměla podlehnout veřejnosti ve chvíli, kdy veřejnost pod vlivem emocí zanedbává reálné pravděpodobnosti rizik. V takovém případě je nejlepší informovat a vzdělávat,“ domnívá se Sunstein. Připouští ale, že strach veřejnosti nelze jen tak odbýt.

Celý článek naleznete zde.

 

Tagy článku