Tragédie ze Žďáru se může kdykoli zopakovat. Před psychotiky a psychopaty není společnost chráněná

Tragédie ze Žďáru se může kdykoli zopakovat. Před psychotiky a psychopaty není společnost chráněná
foto: flickr.com (CC BY-ND 2.0) /psychopat

Lze zabránit útokům ze škol, které známe nejen ze zahraničí, ale už i z Česka? Nemůžeme jim předejít, protože duševně choří byli, jsou a budou. Kdokoli z nich může při záchvatu agresivně zaútočit proti členům domácnosti, blízkým osobám, ale také proti naprosto neznámým lidem jako ve Žďáru na Sázavou. Společnost není podle renomovaného docenta psychiatrie Karla Hynka chráněná.

Zatímco v USA nejsou katastrofické scénáře na středních školách ničím nečekaným, v České republice se s ozbrojencem či útokem na studenty běžně nesetkáváme. Přesto se nyní ve Středočeském kraji vytvářejí přesné postupy pro případ šíleného střelce.

„Chceme mít znalý personál škol i studenty,“ uvedl nedávno kraj; široce medializovaný a dotovaný projekt po exnáměskovi hejtmanky Vítu Rakušanovi (STAN), jenž jej rozjel, převzal radní pro bezpečnost Robert Bezděk (ANO) s tím, že by se mělo zabezpečit šest až osm škol. Studenti si již vyzkoušeli i nácvik, při kterém se do škol někdo pokusí cíleně proniknout.

Nejde však o vyhozené peníze?

Žádná opatření neuchrání podle expertů a psychiatrů studenty před tím, aby se opakovala tragédie ze Žďáru. Jediné štěstí mají Češi v tom, že mezi nimi nejsou rozšířeny střelné zbraně, tvrdí uznávaný psychiatr Karel Hynek.

Zbraně propagoval ministr vnitra v demisi Milan Chovanec (ČSSD). Senát však novelu ústavního zákona zamítl. „Nechceme odzbrojovat vlastní lidi v době, kdy se zhoršuje bezpečnost,“ reagoval Chovanec.

Problém volného pobytu

Podle Hynka je společnost nedostatečně chráněná z jiného důvodu: popisuje to na příkladu spartakiádního vraha Jiřího Straky, kterého po jeho činech jako psychiatr posuzoval; Straka k němu jezdil z ústavní ochranné léčby z Bohnic volně metrem a tramvají do svých třiatřiceti let.


psali jsme: Za útokem v Hamburku jsou náboženské motivy a možná i labilita, konstatovala policie

„V léčebně, kde pečoval o koně, se také volně pohyboval. Kdykoli mohl na dvě nebo na čtyři hodiny odejít a jen tak ze cviku si někoho zavraždit a pak se zase vrátit. Dneska je na svobodě, zmizel někde na Šumpersku a nikdo opět netuší, co dělá,“ podotýká Hynek. „Takže společnost ochráněna není, nedělejme si iluze, poněvadž situace se od té doby příliš nezměnila.“

Hynek sám má podobnou zkušenost; před deseti lety ho schizofrenik při útoku dlouhým nožem téměř připravil o život.

Riziko je ambulantní léčba

Ani větší ostraha škol tedy podle něj prý příliš nepomůže, i když jde jistě o dobrou prevenci. „Jak ale školy ustřežíte? To byste musel zavést i vnitřní ochranu, kdyby se náhodou u nějakého studenta schizofrenie projevila a on pak vyvraždil půlku gymnázia, jako jsme tomu svědky ve světě (viz box),“ dodává Hynek.

Nikdo podle něj neví, kdo kdy dostane schizofrenii, kdy bodne či zastřelí učitele. To vše se již událo.

„Víte, pacient se obvykle v psychiatrické nemocnici chová pod vlivem farmak přiměřeně, takže pak takového pacienta propustíte do ambulantní léčby. Nic jiného vám nezbývá,“ konstatuje Hynek. Takže rizikem je poté ambulantní léčba, kdy nad pacientem není stálý dohled.

Ambulantní lékař dostane rozhodnutí od soudu, že má léčit od toho či onoho data pacienta. „On jednou přijde, nechá si dát injekci, pak však lékaře přesvědčí, že se chová slušně, takže lékař změní léčbu z injekční na perorální, kdy ale pacienta již opravdu nikdo nekontroluje, bere-li předepsané léky. A ambulantní psychiatr, na kterého se hrnou lidi, nemá čas přemýšlet, jestli pacient v daný termín přišel, či nikoli. Nemá čas mu volat a zjišťovat důvody,“ líčí Hynek.

V Česku je tak nedostatečná péče právě o tyto agresivní pacienty, jak potvrzuje i útok vražedkyně ze Smíchova, přitom schizofreniků je podle průzkumů jedno procento populace, psychopatů mnohem více.

Psychopaté nejsou nepříčetní

Psychopat, oficiální termín používaný v dnes už zastaralém diagnostickém systému, byl v psychiatrii nahrazen pojmem porucha osobnosti (třeba disociální). Pod širším označením se za ní skrývá bezcitný, sociální, ekonomický i sexuální predátor; více psychopatů se přitom vyskytuje mezi muži, jak ukazují průzkumy. 

Nejsou však šílení; jsou to racionální, zpravidla inteligentní lidé. Řada z nich dosáhne v životě úspěchu, byť na úkor ostatních. Psychiatrička Alena Gayová podotýká, že psychopatie na rozdíl od psychózy (schizofrenie) neznamená, že dotyčný nenese zodpovědnost za své chování. „Nemá sníženou příčetnost,“ upozorňuje.

psali jsme: Třetí vražedný útok psychicky nemocné ženy tentokrát v Plzni?

„Můj kolega v právní firmě byl schopen zneužívat lidi naprosto bez výčitek,“ líčí právník David. „Byl vynikajícím vypravěčem. Vlichotil se mi, chodili jsme na večeře, jenže pak ukradl výsledky mé práce. A já trouba ho zval předtím domů, až mi svedl ženu.“

David se rozvedl a opustil i firmu, zatímco jeho kolega jezdí v novém voze a má novou milenku. „Životní cíl mají jediný – moc,“ shrnuje dnes svou zkušenost. „Moc totiž znamená nejen přístup k majetku, kontrolu nad druhými, ale třeba i přísun sexu.“

Parazité bez lítosti

Podle renomované psychiatrické literatury je psychopatů ve společnosti šest až třináct procent. Psychiatr Cyril Höschl však míní, že „poruchou osobnosti trpí v průměru šest až devět procent populace“.

Tresty a nápravná opatření nepomáhají, protože psychopat není schopen vžít se do pocitů oběti a pocítit lítost. „Prožívá uspokojení z toho, že může kontrolovat ostatní. Manipulace se pro něj stává obsesí až natolik, že pomalu míří k jedinému cíli: rozhodovat o životě a smrti nějaké osoby či zvířete,“ varuje psychiatrička Alexandra Trefilová s tím, že nezvratným faktem zůstává, že se psychopati rodí, nejsou „vytvořeni“.

Rozhodující podíl na tom má genetická výbava. Jinou příčinou může být poškození mozku plodu. A pro milující rodiče je leckdy opravdu obtížné pochopit, co jsou jejich děti zač. Kupříkladu pro ty, kteří zjistili, jak se baví jejich synové: Ve slovenském Svidníku před časem bratři upálili kočku. Nahráli to na mobil a video zveřejnili. Zvíře polili benzinem, zapálili a poté zaživa zakopali.

Na nahrávce, zachycující utrpení kočky, bylo slyšet, jak se pachatelé dobře baví. „Kdo si dá pečenou kočku?“ vykřikoval jeden z nich. Hlas poznala ředitelka školy, díky tomu se na bratry přišlo. 

Nedávný případ, kdy děti (5, 6 a 8 let) v jihlavské zoo ukamenovaly v době, kdy měly sedět ve škole, plameňáka, není třeba připomínat.

Kompenzace mocí

Později mohou nahradit bezbranná zvířata právě nevinní spolužáci ve školách… Jako v případě chladnokrevného zabijáka jménem Ali Sonboly. V roce 2016 pozabíjel v Mnichově 9 lidí, z toho osm nebylo starší 21 let. Vraždící akci začal ve fastfoodu, kam předtím záměrně nalákal mladé lidi. Hlavním motivátorem pro něj byla touha po pomstě za dlouholetou šikanu.

V Čechách rok předtím, 24. února 2015, ozbrojený třiašedesátiletý Zdeněk Kovář zastřelil osm osob a jednu z nich těžce zranil v restauraci Družba v Uherském Brodě, muž následně po masakru spáchal sebevraždu.

Psycholog Daniel Štrobl vysvětlil, že tito šílenci a psychopaté často jednají z enormního pocitu bezmoci, který si potřebují kompenzovat naopak obrovskou mocí, jejímž výrazem je právě střelba do lidí. Podobná nenávist a pocit křivdy vůči společnosti motivovala k pomstě i Olgu Hepnarovou, která v roce 1973 usmrtila 8 lidí nákladním automobilem.

Box 1

Nejhorší útoky šílených střelců v USA

# 58 mrtvých a přes 500 zraněných (1. října 2017): tolik neštěstí si vyžádala střelba v Las Vegas. Útočníka policie dopadla a zneškodnila ve 32. podlaží hotelu, odkud pálil do účastníků koncertu country hudby. Jedná se o střelbu s největším počtem obětí v historii USA.

# 49 mrtvých (12. června 2016): Střelba v gay klubu v Orlandu na Floridě si vyžádala 50 mrtvých včetně útočníka a 53 zraněných; FBI útočníka identifikovala jako devětadvacetiletého amerického občana Omara Mateena, který se narodil v USA, jeho rodiče jsou ale z Afghánistánu.

# 32 mrtvých (16. dubna 2007): Při střelbě ve Virginském polytechnickém institutu vraždil třiadvacetiletý student z Jižní Koreje Čo Sung-hu. Střelec poté spáchal sebevraždu. 

# 27 mrtvých (14. prosince 2012): Na základní škole v Newtownu postřílel dvacetiletý Adam Lanza 20 dětí ve věku šest až sedm let a šest dospělých. Předtím zastřelil svou matku v jejich rodinném domě a nakonec sebe. 

# 13 mrtvých (3. dubna 2009): Střelba ve středisku pro imigranty v Binghamtonu v americkém státě New York. Pachatel, naturalizovaný imigrant z Číny, se zastřelil. 

# 13 mrtvých (5. listopadu 2009): Masakr na základně americké armády v texaském Fort Hoodu měl na svědomí major a armádní psychiatr Nidal Malik. V roce 2013 byl odsouzen k trestu smrti.

 

Box 2

Jak odrazit psychopata?

Rozeznat člověka s poruchou osobnosti je i dle profesionálů obtížné. Evoluční biologové tvrdí, že psychopatické chování může být pro své nositele pozitivní: nedostatek emocí, citu i násilnické chování jim usnadňuje dělat kariéru.

Jaké možnosti má člověk, kterému se psychopat dostane do života? De facto dvě: buď být obětí, anebo protivníkem. Nic mezi tím není.

Podle psychologů i psychiatrů je pro běžné lidi tou nejlepší obranou dobrá paměť a (ač je to s podivem) obyčejné drby. Nemusíte být chytřejší než psychopat, stačí si zapamatovat věci, které dělal před pěti, deseti lety.

„Dřív býval v kostelech zvyk ohlášek. Několik měsíců předem se řeklo, že ten a ten si chce vzít tu a tu, a dejte vědět, znáte-li překážky. Tím se lidé bránili proti sňatkovým podvodníkům. Podobné je to s psychopaty,“ myslí si psycholog Jeroným Klimeš. Bohužel nejlepší rada pak zní: vzít nohy na ramena či se jim vyhnout (viz Jak poznat psychopata). Nad psychopatem totiž zvítězí jen málokdo a vyléčit ho nelze.

 

Nepřehlédněte na Security magazínu: Defence - tanky, lodě,  letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte více

Tagy