Autor fotografie: Redakce|Popisek: Ilustrační foto
16.11.2014 / Muž, kterého zřejmě v noci ze soboty na neděli v bytě pobodala jeho psychicky nemocná družka, zemřel při převozu do nemocnice.
Třetí útok psychicky nemocné ženy končící smrtí během necelých dvou měsíců. Český stát selhává v péči o duševně nemocné. Kde jsou opatření slibovaná politiky po vraždě studenta ve Žďáru nad Sázavou? Co dělá ministerstvo zdravotnictví pro zlepšení psychiatrické péče v České republice, když jenom schizofrenií trpí jedno procento obyvatel, to je sto tisíc českých občanů?
Znovu se potvrzuje, na co jsme upozorňovali v článku Kolik duševně nemocných se může změnit ve vraždící monstra? publikovaném přesně před měsícem po vražedném útoku šestadvacetileté schizofreničky ve Žďáru nad Sázavou a v článku Další případ vraždící schizofreničky tentokrát v Praze? publikovaném před dvěma týdny.
Duševně nemocných, které může ataka nemoci proměnit v nepříčetná monstra, která nejsou schopna rozpoznat důsledky svého jednání, jsou v České republice tisíce. Jejich nebezpečnost pro okolí lze výrazně snížit pravidelným podáváním léků. Jenže to je právě ten problém. Kdo to zajistí a kdo to zkontroluje?
Nejhorší je situace u duševně nemocných, kteří se ještě nedopustili činů, pro které by jim soud nařídil ústavní léčbu. Jejich okolí si vážnost situace většinou nechce připustit. Pokud sami mají ve světlých chvilkách náhled na svou chorobu a rozhodnou se léčit dobrovolně, mohou léčebnu z vlastního rozhodnutí kdykoliv opustit, když se jim léčba začne zajídat. Většinou při odchodu z léčebny slíbí, že se budou léčit ambulantně a budou nadále brát léky, což samozřejmě nehodlají dodržet. To ovšem nikdo nekontroluje a i kdyby to kontroloval, nemá to ani kam hlásit. Pacient se přece léčil dobrovolně.
Dobrovolnou léčbu někdy duševně nemocní používají i jako fintu, jak se uchránit před trestním stíháním, pokud se dopustili nějakého méně závažného trestného činu. Sami se přihlásí na léčení a jejich jednání před léčením je pak posuzováno shovívavěji. Když hrozba trestního postihu pomine, odcházejí z léčebny, slibují, že se budou dál léčit ambulantně, což samozřejmě nedodrží a vrací se ke starému způsobu života.
Ti, kteří spáchali tak závažný trestný čin, že jim soud nařídí ústavní léčbu, při které začnou dostávat pravidelně léky schopné s vysokou účinností bránit nebezpečným projevům chování, jsou paradoxně menším nebezpečím pro společnost než všichni ti, kteří se nějakou dobu léčili dobrovolně, ale z léčení odešli a ambulantnímu léčení se nadále vyhýbají.
Pokud jsou pak na základě návrhu lékařů ti, kteří spáchali závažný trestný čin soudem propuštěni z ústavní léčby, jsou povinni léčit se ambulantně. Pokud by to nedodrželi, ošetřující psychiatr musí nahlásit tuto krizovou situaci soudu, který by měl znovu nařídit ústavní léčbu, takže nebezpečnost duševně nemocného pro okolí pod vlivem léků podávaných při ústavní léčbě se opět sníží na minimum.
Největší problém a největší nebezpečí ovšem nastává, když duševně nemocný dochází na ambulantní léčbu, tvrdí, že je vše v pořádku, že bere předepsané léky, ale ve skutečnosti to nedělá. Jeho nebezpečnost pro okolí se tím dramaticky zvyšuje, ale neexistuje žádný mechanismus, který by to signalizoval. Musely by existovat peníze na pravidelné testování, jestli pacient bere předepsané léky. Jinak nejde garantovat minimální riziko při jeho volném pohybu ve společnosti. Žádné testování se ovšem neprovádí, vše je založeno na víře, že pacient mluví pravdu, když tvrdí, že léky bere.
Účinným opatřením pro snížení rizika útoků duševně nemocných, na které by stát snad dokázal uvolnit finanční prostředky, když už není schopen najít peníze na účinnou reformu psychiatrické péče o duševně nemocné, je zavedení testování, jestli pacient léčený ambulantně skutečně bere léky. Ani otřesné vraždy spáchané v České republice duševně nemocnými v posledních týdnech bohužel nepřispěly k tomu, aby se ministerstvo zdravotnictví konečně rozhoupalo a začalo neutěšenou situaci v oblasti psychiatrické péče v této zemi řešit.
Psali jsme také:
Další případ vraždící schizofreničky tentokrát v Praze?
ASIS CZ - diskuze o bezpečnosti škol u kulatého stolu
Bezpečnost škol po útoku ve Žďáru nad Sázavou
Kolik duševně nemocných se může změnit ve vraždící monstra?