Autor fotografie: http://commons.wikimedia.org/Timothaus
Můžeme-li ji ovšem vůbec nazvat debatou, a ne řvaním.
Milý čtenáři, dnes není na řadě běžný faktografický článek prošpikovaný odkazy na to, co se zrovna stalo. Dnes půjde jenom o můj silný dojem, který jsem chtěl už delší dobu strukturovaně sepsat.
Různých online i offline debat o imigraci se účastním zhruba dvanáct let, česky, anglicky, německy. Většinou jen čtu, občas něco připíšu. Za tu dobu už mám určitou zkušenost s tím, jak tzv. debata o masové imigraci probíhá – a to ze strany jejích zastánců, se kterými vesměs nesouhlasím a proto je samozřejmě sleduji podrobněji než lidi na své straně.
psali jsme: V Německu eskaluje spor o migraci
Zdá se mi, že proimigrační argumentace má vždycky tři fáze – bez ohledu na to, zda mluvíme o pohybech lidí v evropském měřítku, nebo o ubytování konkrétních deseti běženců v Horní Lhotě.
Fáze 1 – popírání jakéhokoliv problému
„Přijmout X ubožáků prchajících před válkou je záslužný čin. V naší mnohamilionové zemi se tak směšný počet lidí ztratí. Nebudou mít žádný vliv na tvůj každodenní život, rasisto. Starej se raději o maloobchodní cenu másla, to je tvůj skutečný problém, ne nějaká imigrace, která tu prakticky neexistuje. Cože? Pochybuješ o přesnosti uvedených čísel? Tvrdíš, že těch X lidí má nějaké příbuzné a známé, kteří budou chtít přijet za nimi? Tak to ne, to je naprosto přesné a konečné číslo spočítané odborníky z ministerstva a dalších úřadů, kteří o věci vědí daleko více než ty. Nevěřit jim, to může jen velmi zbabělý a zapšklý člověk, chronický kverulant, který nenávidí liberální demokracii a duševně by se nejraději vrátil do temné minulosti.“
(Temnou minulostí je míněn v ČR komunismus, v Německu nacismus, v Británii koloniální říše, v USA otrokářská Konfederace apod. Každý stát něco takového má.)
Fáze 2 – lakování narůžovo a přepis historie
„Horní Záchlumecko bylo vždycky otevřeným, přátelským regionem střední Evropy. Zdejší společnost byla už od raného středověku velmi multikulturní a různorodá. Již v roce 1591 máme písemně doloženo, že se v hostinci U ježkaubytoval saracénský obchodník Mahmúd, takže přítomnost islámu v našem kraji má dobrých čtyři sta let tradice. To, že o tom nevíš, jenom dokazuje, jak jsi nevzdělaný, rasisto. Patnáct set afghánských občanů, kteří s námi nyní žijí v okresním městě, je jen další fází dlouho trvajícího trendu vzájemného míšení světových kultur. Vzdělaní a vstřícní lidé oceňují rozvoj, který nově příchozí tomuto zapadlému kraji přinesli, například velký výběr restaurací s exotickým jídlem místo starých nudných českých bister. V různorodosti je síla a budoucnost. Kdo tomu nerozumí, odsuzuje se k degeneraci, zatímco rozvinutější společnosti berou běžence jako pozitivní výzvu, integrují je do svých řad a vzájemně se přitom obohacují. Tím, že máš obavy z demografických změn, vlastně jen dokazuješ, že nevěříš v sílu a dynamičnost své vlastní kultury.“
Fáze 3 – „se s tím smiř“
„Jsi v celé ulici poslední, kdo ještě mluví česky? Když ti to tak vadí, tak se odstěhuj, rasisto. Změna je nevyhnutelnou součástí života, zadržet historii je nemožné. Že se tam nedá žít? Také rodilí Češi občas zapalují auta a prohodí někomu cihlu oknem, tudíž vlastně není o čem mluvit. A dobře si rozmysli, než k tomu něco napíšeš na Facebook. Policie monitoruje dění na sociálních sítích v souladu s novým zákonem o potírání nenávisti na Internetu. Zrovna tebe už nahlásilo několik uživatelů k důkladnější kontrole, tak si raději dávej pozor, abys neměl problémy.“
Update 20.6.2018 ve 21.15 – Dotaz čtenáře z Brna mě přiměl k dalšímu zamyšlení nad rozdílem mezi fází 1 a fází 2.
psali jsme: Babiš: Problém migrace je třeba řešit mimo Evropu
Řekl bych, že začátek fáze 2 se pozná podle prudkého zvýšení frekvence kouzelného slovíčka integrace. A to jak v proslovech a textech politiků, tak ve jménech neziskových organizací, magistrátních odborů, úředních pozic a dotovaných programů. Takové to křečovitě optimistické „wir schaffen das“ spojené s nadějí na penízky zvenčí. Ve fázi 1 toho ještě není potřeba, problém přeci neexistuje, že.
Fáze 3 je pak k poznání podle toho, že se na integraci v tichosti rezignuje a vzniklé segregované komunity se nechávají žít, jak se jim zamane. Pouze velká bezpečnostní rizika přesahující hranice příslušných čtvrtí vyvolávají reakci státu.
Nuže, Česká republika je zatím víceméně ve fázi 1 s tím, že v nejpokročilejších oblastech (Brno) se pomalu, pomaličku zkouší dvojka.
Německo má fázi 2 už důkladně zažitou a teď se trhá napůl mezi dvěma společenskými silami: těmi, kdo by rádi pokračovali k naplnění fáze 3 (ve věci policejního dozoru nad sítěmi už jí dosáhli), a druhými, kteří tomu chtějí zabránit a případně vývoj i zvrátit. Při německém sklonu k duševní zabejčenosti se obávám, co z toho jednoho dne bude. Znepřátelené demonstrace (Pegida vs. Antifa, Kandel) musí už nyní policie oddělovat neprodyšně; v případě fyzického kontaktu by mezi účastníky nejspíš došlo ke krveprolití.
Velká Británie je jednoznačně v poslední fázi. Ani (nominálně) konzervativní strana není schopna na tuto rétoriku nějak reagovat, dokonce ji do určité míry přijala za svou. Nastanou-li někde skutečně velké potíže, reakcí exekutivy je další utahování pomyslných šroubů, co se svobody slova týče.
Rád připomínám lidem, že George Orwell v SSSR nikdy nebyl a napsal svoje dystopické romány na základě dvou věcí: a) pobytu v „pokrokovém“ Katalánsku za občanské války, ze kterého sotva vyvázl živý, b) mnohaletých zkušeností s tehdejší anglickou intelektuální vrstvou, vždy ochotnou obhajovat Stalina a relativizovat jeho zločiny. Dnes je tato vrstva desetkrát početnější a podle toho v Británii také vypadá.
Važme si svobody slova a tisku v podobě, v jaké ji v kotlince ještě máme.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více
Autor: Marian Kechlibar
//kechlibar.net/wordpress