Autor fotografie: Public domain pictures|Popisek: Ilustrační foto
Okřídlená ruská fráze „Nás mnogo“ má na rozdíl od druhé světové války jednu zásadní změnu v kontextu. Rusko se nebrání, ale okupuje. Proto také sehnat bojovníky, kteří půjdou riskovat život, se kvůli vnitropolitické situaci musí řešit jinak než všeobecnou mobilizací. Ruští verbíři loví a lanaří, kde se dá.
Plány Kremlu naverbovat do konce roku 2023 přes 400 tisíc vojáků se podle všeho nepodařilo naplnit. Ruští kontraktoři však svoji misi nevzdávají ani letos a loví povětšinou v bývalých sovětských republikách. V zemích, jako je Kazachstán nebo Arménie zveřejnilo Rusko podle britské rozvědky on-line inzeráty s nabídkou služby v ruské armádě a nabídlo hned zálohy ve výši 495 000 rublů (cca 115 000 Kč) a pravidelné měsíční mzdy od 190 000 rublů (44 000 Kč), což představuje výrazně více než průměrná mzda v těchto zemích.

V Indii skandál
Ruští kontraktoři se ale velmi spálili v Indii a tamní média neváhají jejich lest označit za skandál. Mluvčí indického ministerstva zahraničí Randhir Jaiswal minulý týden na tiskové konferenci uvedl, že proběhla policejní akce na patnácti místech země proti ruským kontraktorům. Ti podvedli indické studenty, které pod záminkou přijetí na pochybné soukromé univerzity a zajištění studia v Rusku spojené se zařízením bezplatných víz, je v podstatě odvlekli na frontu. Ihned po příjezdu do Ruska tamní orgány sebraly studentům pasy a poslali je proti jejich vůli bojovat na Ukrajinu.
Indičtí vyšetřovatelé (CBI) zajistili usvědčující dokumenty a elektronické záznamy z elektronické komunikace, jakož i záběry z CCTV. Jedna z ruských agentur sídlících v Dillí údajně takto poslala na frontu kolem 180 lidí, většinou na studentská víza. Ministerstvo zahraničních věcí v rovněž uvedlo, že Dillí důrazně projednalo záležitost s ruskou vládou ohledně brzkého propuštění těchto indických státních příslušníků.
Nemají nic
Částečná loňská mobilizace Putinovi na popularitě rozhodně nepřidala a před volbami nechce stejnou chybu opakovat, pročež se vojáci loví, kde se dá. Nabídka pohádkových peněz zafungovala k překvapení všech i v „mírumilovném“ Nepálu. Loni proběhla médii informace, že na službu v ruské armádě kývlo až 15 tisíc Nepálců! A to i přes skutečnost, že vláda v Káthmándú zakázala nepálským občanům odjíždět do Ruska za prací. Rekrutům byl kromě tučného žoldu nabídnut i ruský pas. Nepálci se však podle svědectví přeživších rychle ocitli v přeních liniích a kvůli jazykové bariéře sloužili spíše jako potrava pro děla.
Shnij nebo bojuj
V rámci doplnění stavů si Rusko vyčistilo věznice. Náborová akce probíhala už za života vůdce Wagnerovců Jevgenije Prigožina. Podle informací deníku Neewsweek Rusko od vpádu na Ukrajinu naverbovalo ve vězeňských táborech a poslalo do války více než 100 000 trestanců. Mezi naverbovanými nechybí vrazi a dokonce i satanista odsouzený za rituální zabití čtyř teenagerů. Výměnou za jejich šestiměsíční službu na Ukrajině jim Kreml nabídl prominutí zbytku trestu.
Čečenci zdarma
Kdo by po uzavření Chasavjurstkých dohod, které ukončily první rusko-čečenskou válku v roce 1996, čekal, že Čečenci už nebudou chtít mít s Ruskem nikdy nic společného, mýlil by se. Po 25 letech se vůdce Čečny Ramzan Kadyrov sám Putinovi nabídl v úvodu invaze nabídl, že pošle své vojáky na Ukrajinu. V květnu Kadyrov uvedl, že Čečensko už vyslalo na Ukrajinu od začátku války více než 26 000 bojovníků, včetně 12 000 dobrovolníků. Na podzim do Moskvy vzkázal, že pošle klidně další 3 000. Tady kontraktoři neměli žádnou práci.