Turecké volby vyhrála proislámská strana AKP. EU by se měla připravit na diktát Ankary.

Turecké volby vyhrála proislámská strana AKP. EU by se měla připravit na diktát Ankary.
Popisek: Ilustrační foto
02 / 11 / 2015, 08:45

Volby se konaly v době rostoucí nestability v těsné blízkosti Turecka - za bojů v Sýrii a Iráku a za uprchlické krize, která se z Turecka přelévá do Evropy. Ale kdo je vlastně vítěz voleb? Seznamte se se stranou AKP.

 

Ankara 1. listopadu (ČTK) - Turecká proislámská vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou založil a vedl nynější prezident Recep Tayyip Erdogan, získala po dnešních předčasných volbách v parlamentu absolutní většinu, bude tak moci opět vládnout sama. Oznámila to turecká státní agentura Anadolu po sečtení 96 procent hlasů. Do zákonodárného sboru se dostala také sekulární a hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP), nacionalisté a jen těsně Kurdové. Turecký premiér Ahmet Davutoglu (AKP) označil výsledek voleb za vítězství demokracie.

Turecko nemůže přijmout návrh německé kancléřky Merkelové na připojení k EU pod heslem "Dáme vám peníze a zajistíte, aby uprchlíci zůstali v Turecku", uvedl turecký premiér po návštěvě německé kancléřky.

AKP po sečtení 95,86 procent volebních lístků vede s 49,4 procentem hlasů, zatímco sekulární CHP získala 25,34 procenta hlasů. Na třetím místě se umístila nacionalistická Strana národní akce (MHP) s necelými 12 procenty hlasů a za ní prokurdsky orientovaná Lidová demokratická strana (HDP) s 10,4 procentem hlasů. HDP se po červnových volbách se 13 procenty dostala do parlamentu poprvé, nyní jen těsně překonala nutnou desetiprocentní hranici.

V červnových volbách se AKP nepodařilo získat absolutní většinu a následně se nedokázala dohodnout na koalici, proto politický pat muselo vyřešit nové hlasování. Strana očekávala, že absolutní většinu v parlamentu dnes obnoví.

"Dnešek je vítězství naší demokracie a našeho lidu," prohlásil ke svým přízvnicům Davutoglu. "Snad vám v následujících čtyřech letech budeme moci dobře sloužit a v roce 2019 se před vás opět postavíme," dodal s odkazem na nadcházející řádné parlamentní volby za čtyři roky.

Zatímco voliči AKP slaví, v převážně kurdském Diyarbakiru na jihovýchodě země vyšly do ulic desítky demonstrantů. Policie proti nim použila slzný plyn.

Vizitka Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), jež vyhrála volby v Turecku, a prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který je klíčovým mužem této strany (ač jí nepředsedá):

  • Strana spravedlnosti a rozvoje (Adalet ve Kalkinma Partisi, AKP) je vládnoucí stranou v Turecku již 13 let. Vždy sestavovala vládu sama, až do voleb letos v červnu, kdy ztratila absolutní většinu (měla jen 258 z 550 křesel v parlamentu). Nepodařilo se jí sestavit vládu, proto se nyní konaly předčasné volby.
  • Vznikla v roce 2001, kdy ji založili umírnění poslanci ze zrušené proislámské Strany ctnosti (FP) v čele s tehdy bývalým starostou Istanbulu Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten stál v čele AKP až do loňského srpna, kdy se stal prezidentem Turecka. Ve vedení strany i v čele turecké vlády ho vystřídal tehdejší ministr zahraničí Ahmet Davutoglu.
  • Od prvních voleb v roce 2002, v nichž AKP kandidovala, získala postupně 34,3 procenta, 46,6 procenta (v roce 2007), 49,8 procenta (v roce 2011) a letos v červnu 40,9 procenta hlasů. V dnešních volbách získala po sečtení 96 procent lístků přes 49 procent hlasů, což znamená více než dvacetiprocentní náskok za středolevou sekulární Lidovou republikánskou stranou (CHP), která je nejstarší politickou stranou v zemi (v roce 1923 ji založil Mustafa Kemal Atatürk).
  • AKP se zprvu profilovala jako proislámská umírněná strana pravého středu, která prosazuje liberální tržní ekonomiku a podporuje členství země v EU. V roce 2005, kdy unie zahájila s Ankarou přístupové rozhovory, byla AKP také přijata jako pozorovatel do Evropské lidové strany. Ale stejně jako drhla jednání o vstupu do EU, tak se i poslanci AKP v listopadu 2013 v Evropském parlamentu připojili k euroskeptické Skupině evropských konzervativců a reformistů.
  • V posledních letech je AKP stále častěji kritizovaná za to, že navzdory proklamacím o sekularismu má skrytý program islamizace. Například byl přijat zákon ztěžující přístup k alkoholu, regulovány jsou i sociální sítě a výjimečné nejsou ani tresty za "rouhání" kvůli kritice proroka Mohameda. Loni na jaře například telekomunikační úřad blokoval na popud vlády sociální sítě před komunálními volbami, protože prý nelegální nahrávky na internetu zpochybňovaly bezúhonnost čelních představitelů státu.
  • Před Vánoci 2013 vypukl v zemi korupční skandál desítek obchodníků, poslanců a funkcionářů blízkých režimu, včetně synů tří ministrů za stranu AKP. Erdogan obměnil kabinet, ale kauzu označil za spiknutí. Krátce nato byly propuštěny či přemístěny stovky policistů a soudců, kteří se na vyšetřování kauzy podíleli.
  • Také prezident Recep Tayyip Erdogan (61) bývá v posledních letech kritizován za autoritářský styl moci. Protesty proti jeho vládě vyvrcholily na jaře 2013, kdy se původní demonstrace za záchranu istanbulského parku Gezi po tvrdém zásahu policie (s několika oběťmi) rozšířily i do dalších měst země a demonstranti žádali demisi vlády a svobodu slova a shromažďování.
  • Erdoganovi nicméně nelze upřít, že z Turecka udělal hospodářského tahouna regionu. Jeho vláda poněkud zlepšila postavení kurdské menšiny a v březnu 2013 dokonce dojednala s kurdskými separatisty příměří. To ale skončilo letos v létě, kdy se Turecko bombardováním pozic Islámského státu (IS) připojilo k zemím, jež zasáhly do války v Sýrii, avšak zároveň bombardovalo i tábory Strany kurdských pracujících (PKK) v Iráku.
  • Politické body možná Erdoganovi vynesla i migrační krize. Turecko nyní čelí masivnímu přílivu syrských uprchlíků (asi dva miliony lidí) a EU ve snaze zastavit vlnu těchto migrantů do Evropy si podle analytiků v podstatě nechává diktovat od Ankary podmínky. Už slíbila urychlení udělování víz tureckým občanům i rozhovorů o vstupu do EU.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace