Úkoly nového policejního prezidenta: nábor, reorganizace i konec velrybaření

Úkoly nového policejního prezidenta: nábor, reorganizace i konec velrybaření
Autor: foto: Policie ČR
21 / 03 / 2022, 13:00

Pomalu, ale jistě se blíží doba nástupu nového policejního prezidenta a s tím i očekávání, k jakým změnám v policejním sboru dojde. Martina Vondráška bezesporu čeká mnoho úkolů, některé jsou velmi ožehavé a jejich řešení bude vyžadovat velkou dávku diplomacie. S jakými problémy se tedy bude potýkat a jaká jsou jejich možná řešení?

Nejdříve by se slušelo odcházejícímu policejnímu prezidentovi poděkovat. Odváděl dobrou práci, policie netrpěla zásadními problémy a minimálně směrem k veřejnosti  se jevila jako dostatečně konsolidovaná. Nový ministr vnitra, podle přísloví, že  nové koště dobře mete, měl zapotřebí udělat vítr v bezpečnostních složkách, policií počínaje. Podle informací, které se objevily jako důvod odchodu dosluhujícího prezidenta Jana Švejdara, se ministrovi nelíbila zamrzlá reorganizace policejního sboru a také vyjádření policejního prezidenta o počtech policistů, kteří opustí policejní sbor v důsledku zavedení povinného očkování proti covidu. To druhé vyjádření je skutečně nešťastné. Nejenže pravděpodobně vůbec neodráželo realitu, ale obdobné vyjádření z jeho úst nemělo vůbec padnout. Objektivně lze však jeho situaci pochopit, neboť se dlouhodobě nedaří naplnit stavy policistů, a to i přes snižování požadovaných nároků na nové příslušníky. A tak případný odchod, byť jen desítek policistů, by byl bolestivý a pan policejní prezident si toho byl velmi dobře vědom.

Nepoměrně větší výzvu představuje chystaná reorganizace policejních sborů. Plánovaný vznik centrální analytiky, tak potřebné pro zvýšení efektivity činnosti celého policejního sboru, tvrdě narazil mj. u státních zástupců. Diskuse, postavená na racionálních i zcela iracionálních argumentech spolu s koronavirovou pandemií zastavila reorganizaci a odsunula případné změny na druhou kolej. 

Globalizace si nevybírá, a ani policie se jí nevyhne. Kvalitní analýza informací při zabezpečení jejich ochrany je nezbytná k tomu, aby policejní činnosti byly jednodušší, zdrojově méně náročné a hlavně kvalitnější. Moderní metody analýzy by mohly policii významně pomoci při vyšetřování závažných trestných činů.

Žádná reorganizace však nemá smysl bez předchozí důkladné analýzy stávajícího stavu, vyhledání slabých míst a současně stanovení priorit. Je otázkou, jestli taková analýza již proběhla a jaké priority nový ministr vnitra má. Některá slabá místa je však možné identifikovat i bez hlubší analýzy.

Co může nový policejní prezident udělat hned po svém nástupu? Především by měl rázně zakročit proti únikům informací z vyšetřování. Některé konkrétní případy můžeme kvůli tomu sledovat v přímém přenosu. Stalo se téměř pravidlem, že informace z policejních spisů se objevují v rukou (a následně v článcích) vybraných médií, respektive konkrétních novinářů. A to pouze v interpretaci policie, čili proti potenciálně obviněnému. Mnohokrát se policie vymlouvala na úniky informací ze strany advokátů, a nepochybně to tak může být. V poslední době jsou však úniky zjevně přímo ze strany policie - těžko totiž bude advokát vynášet informace o takticko-operativních informacích policie, neboť je sám nezná. A tak se může stát, že novináři disponují například informací, že policie chtěla zajistit otisky prstů a DNA z písemného dokumentu. O to víc z tohoto případu vyčnívá účelovost úniku informací.

A je zřejmé, že novináři se dostali k informacím, které jsou neveřejné a možná někdy i utajované. Jako další ilustrační případ úniku utajovaných informací slouží kauza Vrbětice, kdy novináři týdeníku Respekt zhruba po 35 minutách od zveřejnění informace o možném útoku  důstojníků GRU na sklad ve Vrběticích byli schopni publikovat článek, který obsahuje veškeré podrobnosti o případu, aniž by byly oběma aktéry prezentace, tj. premiérem Andrejem Babišem a vicepremiérem Janem Hamáčkem, jakkoliv zmíněny. Tento únik informací může být fatálním pro dokončení vyšetřování a je s podivem, že policie se jím dále nezabývá. O to spíše, že k úniku prokazatelně došlo dávno před zveřejněním informací a struktura a dikce uniklých  informací ukazuje pouze na jednoho možného aktéra.

Duch Šlachtových metod práce v NCOZ nadále zůstal. Metoda “pytlování a velrybaření” sice pomalu odumírá, práce na případech, “které se asi chtějí” zůstává. Je v policii zakořeněný od dob vyšetřovacích týmů typu Mlýn. Spolu s novými hrozbami je proto asi nezbytné, aby zejména tento útvar prošel důkladnou revizí činnosti a přeměnil se na moderní a efektivní policejní útvar zaměřený na nové výzvy, mj. z kyberprostoru.

Co musí být dlouhodobým úkolem jakéhokoliv budoucího policejního prezidenta, je tlak na zásadní zvýšení vzdělání a odbornosti policistů vyšetřujících nejvýznamnější trestnou činnost. Případy, které s  monstrózností byly prezentovány veřejnosti téměř jako zločiny století, skončily fiaskem před soudy. Kauzy Vlasty Parkanové, Jiřího Havlenky, Martina Dvořáka, Ivo Rittiga, nebo z minulosti třeba Milana Šrejbera nebo Tomáše Ježka  ap. skončily debaklem policie a státního zastupitelství. Jediné, co zůstalo, je pachuť ve společnosti a zničené lidské životy těch, kterých se to týkalo. Takovou policii si nikdo z nás opravdu nepřeje. Tak popřejme novému policejnímu prezidentovi mnoho úspěchů v jeho činnosti a doufejme, že případné změny v policejním sboru se dotknout i těchto témat.

Autor: Martin Svoboda

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace