Autor fotografie: Securitas ČR, Public domain|Popisek: Instalace IP kamery
„AI v bezpečnosti není hype, ale každodenní realita. Kde instalujeme kameru, tam je funkční umělá inteligence," řekl Daniel Turnovský na setkání bezpečnostních manažerů v Praze. SECURITAS ČR vzdáleně střeží přes 10 000 objektů v České republice a v posledních dvou letech instalovala přibližně 2000 bezpečnostních kamer, z toho víc než 1200 přímo monitoruje.
Několik desítek bezpečnostních manažerů se 19. září sešlo na pozvání největšího poskytovatele komerční bezpečnosti v Česku, společnosti SECURITAS ČR, v rámci semináře Jak AI analýzy zlepšují bezpečnost objektů. Díky prezentaci reálných příkladů bylo setkání zároveň jakýmsi ukazatelem, kde a v jakém rozsahu se AI v zabezpečovacích systémech v roce 2024 nasazuje.
Umělou inteligenci využívá přibližně 95% instalovaných kamer
Analytický software na bázi umělé inteligence lze dnes nahrát přímo do kamery, mnohem většího výkonu však stále dosahují systémy provozované na lokálním serveru klienta nebo ve vzdáleném dohledovém centru. Technický ředitel SECURITAS ČR Daniel Turnovský dnes uvedl, že v rámci instalací této bezpečnostní agentury je AI nějak integrovaná přibližně u 95 % kamer. SECURITAS ČR při tom vzdáleně střeží přes 10 000 objektů v České republice a v posledních dvou letech instalovala přibližně 2 000 bezpečnostních kamer, z toho víc než 1 000 přímo monitoruje.Zkušenosti totiž ukazují, že reálný rozdíl proti používání standardního „hloupého" kamerového systému je značný, hlavní tři oblasti jsou:
1. Přesná videodetekce nestandardního chování
Zatímco v posledních letech byla běžná tzv. pixelová analýza, která zvládne v záběru kamery provést jednoduchou detekci pohybu nebo překročení perimetru, AI se dnes používá k detekci mnohem přesněji definovaných typů nestandardního chování – například člověk přelézající plot (byť částečně krytý překážkou) nebo podezřele se pohybující osoba.
Výrazným příkladem poslední doby jsou kamerové systémy v automatických prodejnách COOP, kde funguje specifická AI analytika. Systém například rozpozná vrávorání osoby pod vlivem alkoholu, konzumaci potravin před zaplacením nebo vložení zboží kamkoli jinam než do nákupního košíku. AI také často pomáhá rozpoznat nestandardní situaci, kdy zákazník potřebuje nějakou asistenci, a operátor mu pak může pomoct vzdáleně s pomocí reproduktoru v prodejně. „Co se týče krádeží, naše více než roční zkušenost ukazuje, že v automatické prodejně se ztrácí daleko víc zboží v době, kdy je personál přítomen, než v době, kdy ji střeží kamery s AI a vzdáleným operátorem," říká Jiří Šintál, manažer obchodního rozvoje SECURITAS ČR.
2. Minimalizace falešných poplachů
Zatímco dříve bylo běžné, že např. stromy ve větru, ptáci, nebo pavouci na objektivu kamery způsobily poplach, AI zpřesnila analýzu tak, že operátor se zabývá už jen skutečnými incidenty. „Při správném nastavení systému falešné poplachy v podstatě neexistují. U jednoho klienta se nám stalo, že se na zdi střežené budovy po dešti objevila mokrá skvrna v podobě člověka. Kamera spustila poplach a nahlásila 65% shodu s člověkem. Když se nad tím zamyslíte, tak to sice falešný poplach byl, ale na druhou stranu šlo o důležitou informaci pro správce objektu," usmívá se Daniel Turnovský.
3. Přesné a rychlé vyhledávání v záznamu
Díky tomu, že AI dokáže už při nahrávání kamerového záznamu detekovat například typ objektu, barvu oblečení osob, barvu a typ aut nebo jejich SPZ, mnohem snazší a rychlejší je i následné zpracování těchto dat a také vyhledávání v záznamu. „Experimentujeme s naprosto fascinující funkcí, kdy libovolné video zachycující hledanou osobu, pořízené například na mobilní telefon strážného, můžeme nahrát do systému a AI nám vyhledá záznamy z kamer, kde se tato osoba nacházela,“ doplňuje Daniel Turnovský. Fulltextové AI vyhledávání v obraze je ale podle SECURITAS ČR zatím spíše věci budoucnosti.
Nařízení AI Act užitečné aplikace neohrozí
Tzv. AI Act Evropské unie, který vstoupil v platnost 1. srpna 2024, definuje některé zakázané funkce v souvislosti s používáním umělé inteligence, které by se ve lhůtě 6 měsíců měly přestat využívat.„Ačkoli víme, že například systém v prodejnách by mohl využívat biometrická data, měřit emoce nebo vytvářet seznamy potenciálně podezřelých osob, tyto nástroje z etických důvodů nasazené nemáme, a ani se k tomu nechystáme. Nic podstatného se tedy s únorem 2025 a zákazy AI Actu nemusí měnit," uzavřel Jiří Šintál.
Zdroj: Tisková zpráva