EU připravuje přesídlování statisíců uprchlíků z tureckých uprchlických táborů ročně. Koalice "ochotných unijních států" má přesídlovat na svá území uprchlíky dobrovolně.
Brusel 17. března (ČTK) - Prezidenti a premiéři zemí EU budou dnes v Bruselu hledat, jaká podoba dohody o omezení migrace mezi unií a Tureckem by byla přijatelná pro evropský blok i Ankaru. Plán, na jehož základě by Turci přebírali zpět všechny migranty z řeckých ostrovů, ohrožuje zřejmě především kyperské odmítání vůbec začít uvažovat o možnosti otevření nových kapitol přístupových rozhovorů s Tureckem.
Jak ale upozorňuje server diepresse.com nejdůležitější část plánovaných opatření je tajná. Jedná se především o akvizici statisíců uprchlíků, bez ohledu na všechny dosud zveřejněné návrhy dohod. Podstatou dohod není výměnný obchod s uprchlíky mezi EU a Tureckem systémem "Syřan za Syřana" tvrdí Gerald Knaus, zakladatel a ředitel think-tanku Evropská iniciativa stability (ESI).
V pozadí dohody s Tureckem je mnohem radikálnější myšlenka, která podle něj již bude "velmi brzy oznámena" a tou je spuštění akce "koalice unijních států ochotných k dobrovolnému přijetí statitisíců uprchlíků bez ohledu jejich výměny "kus za kus".
Výměnou za turecký souhlas převzít zpět všechny migranty z řeckých ostrovů by unie za každého Syřana mezi nimi přijala z tureckého území jednoho jiného syrského uprchlíka s nárokem na azyl. Má to být vzkaz migrantům, že cesta přes moře fakticky postrádá smysl.
Podle Knause je tajně plánováno přijímání 900 uprchlíků denně, což by znamenalo pro EU přijetí 330 tisíc běženců ročně. Právě to je číslo, které by mohlo ulehčit Turecku, které se snaží prosadit tento počet. Turecko už v září představilo svůj návrh na limit k přijetí uprchlíků EU ve výši půl milionu běženců ročně. Takže číslo 330 tisíc je pouhá evropská varianta starého tureckého návrhu.
EU se snaží omezit "sací efekt" Řecka, které není schopné zastavit uprchlickou vlnu. A ty uprchlíky, kteří budou z Řecka vráceni zpět do Turecka, se pokusí znovu dostat do EU. Jinými slovy, pro EU, Turecko i uprchlíky bude snazší, když se budou dopravovat do Evropy přímo z tureckých táborů.
Merkelová řekla už v lednu, že "je třeba zlepšit životní situaci asi 2,5 milionu syrských uprchlíků, kteří se nyní v Turecku zdržují, aby měli menší motivaci k cestě do Evropy. EU tedy bude muset vytvořit kontingenty pro přijímání uprchlíků, kteří se zdržují v Turecku, pokud chce účinně bojovat proti převaděčům v Egejském moři. "Je třeba přeměnit nelegální imigraci na legální."
Zveřejněný plán nebo vzorec "kus za kus" by totiž Turecku ulehčil pouze v řádu tisícovek uprchlíků. A protože je očekáván "malý efekt", paralelně je připraven plán na přesídlení statitisíců uprchlíků z Turecka jako samostatný program. To nakonec i potvrdil rozhovor s tureckým velvyslancem při EU v Bruselu, Selimem Yenelem, který řekl, že "Ankara očekává zastavení uprchlíků na trase do Řecka tím, že by pokračovalo přesídlení uprchlíků do zemí EU".
K tomuto dobrovolnému přesídlování uprchlíků se zavázalo už Německo a Švédsko a další země jsou údajně také připraveny. Tento plán má však nedostatky, jedním z největších je právo na azyl, které je individuální, což neumožňuje plošné deportace. Evropská komise uvádí, že nalezla legální řešení celého mechanismu. Některé země ale dávají najevo obavy ze schopnosti Řecka potřebné kroky, především výrazné zlepšení azylových procedur, skutečně realizovat.
Jedním z těchto kroků bude stanovení Turecka jako "bezpečné třetí země", kde mohou uprchlíci žádat o azyl a o mezinárodní ochranu. To ale bude znamenat, že Turecko se musí stát členem Dublinského systému, tzv. prvním členem EU, kde budou platit Dublinské dohody a které zavážou Turecko k zodpovědnosti za zpracování azylových procedur.
Pro žadatele o mezinárodní ochranu Dublinský systém obecně znamená, že má právo na meritorní posouzení jeho žádosti o mezinárodní ochranu pouze v jednom členském státě Evropské unie
Turci žádají také rychlejší postup k bezvízovému styku. Evropská komise ale před summitem dala najevo, že ke zrušení víz je potřeba především pokrok na turecké straně. Ankara splnila jen asi polovinu podmínek a pokud chce liberalizaci do července, musí zbytek vypořádat do konce dubna.
Proti otevírání nových přístupových kapitol protestuje především Kypr a tato věc se jeví jako potenciálně největší překážka úspěchu. Právě na Kypru ostatně tento týden jednal předseda Evropské rady Donald Tusk. Potíže s "tureckou dohodou" ale dává najevo také Bulharsko, které se obává otevření nových migračních tras, třeba právě přes západní pobřeží Černého moře. Podobně, byť méně hlasitě, se vyjadřují Italové a Španělé.
EU také nejspíš na summitu Turecku přímo neslíbí požadované další tři miliardy eur na pomoc syrským uprchlíkům v zemi. Dát by však měla najevo ochotu v budoucnu - až budou vyčerpané už loni v listopadu dohodnuté tři miliardy - o navýšení peněz uvažovat.