Úředník NATO navrhuje: členství Ukrajiny výměnou za sporná území pro Rusko. Medveděv chce i Kyjev

Úředník NATO navrhuje: členství Ukrajiny výměnou za sporná území pro Rusko. Medveděv chce i Kyjev
Autor fotografie: Duma.gov.ru|Popisek: Medveděv
16 / 08 / 2023, 11:00

KOMENTÁŘ: Vedoucí kanceláře generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga Stefan Jensen se v úterý postaral o menší mezinárodní rozruch svým návrhem, jak by Ukrajina mohla získat vytoužené členství v NATO: "Domnívám se, že řešením může být, že se Ukrajina vzdá území a na oplátku získá členství v NATO," řekl Jensen podle norského zpravodajského serveru VG v panelové debatě v norském Arendalu. Medveděv mluví o kokainu a žádá vydání Kyjeva. Navazuje tím na dávné tradice ruské "diplomacie".

Diskuse o možném postavení Ukrajiny po válce již probíhá, řekl dále Jensen. Dodal, že návrh na odstoupení území Rusku vznesli i další, které ale nejmenoval. Upozornil, že "musí být na Ukrajině, aby se rozhodla, kdy a za jakých podmínek chce jednat. Netvrdím, že to tak musí být, ale může to být možným řešením."

Poradce ukrajinského prezidenta Mychalio Podlyak na Twitteru takový návrh ostře odmítl: "Výměna území za deštník NATO? To je směšné. Znamená to vědomě zvolit porážku demokracie, podporovat globálního zločince, zachovat ruský režim, zničit mezinárodní právo a předat válku dalším generacím."

Po Jensenových výrocích ujistil nejmenovaný představitel NATO Ukrajinu, že nedošlo k žádné změně politiky: "Plně podporujeme svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, jak potvrdili vedoucí představitelé NATO na červencovém summitu ve Vilniusu," řekl tento úředník ukrajinskému listu Pravda. "Budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude třeba, a jsme odhodláni dosáhnout spravedlivého a trvalého míru."

Možnost výměny území za členství v NATO je krajně nepravděpodobným řešením. Během červencového summitu ve Vilniusu NATO v podstatě prosadilo koncept ukrajinského členství až po skončení této války za ukrajinských podmínek. Nepravděpodobné řešení je to nejen proto, že jej odmítá Ukrajina, ale je obtížné si představit, že by jej akceptovalo Rusko.

O tom se lze přesvědčit na twitterovém účtu exprezident Medveděva:

"V kanceláři Severoatlantické aliance se objevila nová myšlenka pro Ukrajinu: Ukrajina bude moci vstoupit do NATO, pokud se vzdá sporných území.

Vypadá to jako zajímavý nápad. Jediným problémem je, že všechna – údajně – její území jsou velmi sporná. A pro vstup do bloku se kyjevské úřady budou muset vzdát i samotného Kyjeva, hlavního města Staré Rusi.

A jejich hlavní město by se tak mělo přesunout do Lvova. Tedy pokud Poláci budou souhlasit s tím, že Lvov přenechají milovníkům špeku s kokainem."

Nemá velký smysl zabývat se věcně výroky Dmitrije Medveděva na sociálních sítích. Je více než pravděpodobné, že svými řečmi, v nichž straší jadernou apokalypsou a vrší absurditu na absurditu především "vysílá signál" do Kremlu o tom, že je loajální a že jeho se Putin nemusí nijak obávat. Jeho současný požadavek, aby se Ukrajina vzdala Kyjeva, připomíná vzdáleně požadavek ruského císaře Alexandra I. vůči Napoleonovi v předvečer bitvy u Slavkova. Koalice žádala, aby francouzské jednotky opustily řadu území, mezi nimiž jmenovala také Brusel. Napoleon přitom obsadil Vídeň a o vyklízení Bruselu se s ním chtěli Rusové bavit na Moravě.

Věren tomuto ruskému přístupu nyní Medveděv žádá Kyjev, zatímco ruská armáda čelí ukrajinské protiofenzívě, a při posledním pokusu o dobytí Kyjeva si utrhla ostudu, která jí bude zdobit ještě sto let.

Tagy článku