Autor fotografie: Americké ministerstvo obrany|Popisek: Ilustrační foto B-52
Průlet amerického bombardéru B-52 nad Jižní Koreou byl demonstraci síly poté, co Severní Korea oznámila, že úspěšně otestovala vodíkovou bombu.
B-52 proletěl nad leteckou základnou v blízkosti hranice mezi rozděleným severem a jihem. Pchjongjang oznámil, že odpálil začátkem tohoto týdne vodíkovou bombu, odborníci jsou ale skeptičtí.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un řekl, že test byl aktem sebeobrany, aby se zabránilo jaderné válce s USA. "Je to legitimní právo suverénního státu a spravedlivé jednání, které nemůže nikdo kritizovat," řekl.
Po údajné zkoušce vodíkové pumy Jižní Korea obnovila vysílání propagandy z reproduktorů namontovaných na hranicích, Severní Korea také. Obě strany jsou technicky stále ve válečném stavu, od konfliktu, který skončil v roce 1953. Mezi oběma státy je uzavřené pouze příměří, nikoliv mírová dohoda.
Podle USA, které jsou spojencem Jižní Korey, byl let B-52 reakcí "na nedávnou provokativní akci Severní Korey", a USA neustane ve svém závazku bránit Jižní Koreu a to včetně odstrašování konvenčními silami a nukleárním deštníkem.
Korejská válka byl válečný konflikt, který probíhal od 25. června 1950 do 27. července 1953 mezi Jižní Koreou podporovanou OSN a Korejskou lidově demokratickou republikou neformálně podporovanou Sovětským svazem a Čínskou lidovou republikou. Byla primárně důsledkem politického rozdělení Koreje podle dohody vítězných Spojenců v závěru tichomořské části druhé světové války. Od roku 1910 do konce druhé světové války v roce 1945 byl korejský poloostrov okupován Japonským císařstvím. Po porážce Japonska byl poloostrov pod sovětsko-americkým dohledem rozdělen podle 38. rovnoběžky na jižní část okupovanou Američany a severní část okupovanou Sověty.
Na severu byl ustanoven komunistický režim vedený Kimem Ir-senem, zatímco na jihu byl ustanoven formálně demokratický režim. Napětí mezi oběma vládami se stupňovalo i přes pokračující rozhovory o znovusjednocení, incidenty na společné hranici se stupňovaly.
25. června 1950 situace eskalovala v otevřený konflikt, když severokorejské jednotky vpadly do Jižní Koreje. V roce 1950 Sovětský svaz bojkotoval zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti zastoupení Kuomintangu - vlády Čínské republiky na Tchaj-wanu namísto Číny v této instituci. Absence Sovětského svazu v Radě bezpečnosti umožnila Spojeným státům prosadit rezoluci Rady bezpečnosti OSN schvalující vojenskou intervenci v Koreji.
Spojené státy americké vyslaly na korejský poloostrov 302 tisíce vojáků, kteří spolu s menšími jednotkami dalších dvaceti států pomohli jihokorejským jednotkám invazi odrazit. Během prvních dvou měsíců byli tito obránci zatlačeni do Pusanského perimetru na jihovýchodě poloostrova. Protiofenzíva Spojených národů zatlačila Severokorejce naopak za 38. rovnoběžku až téměř k hranici s Čínou na řece Ja-lu. Na tuto situaci reagovala ČLR neformálním vstupem do konfliktu na straně Severokorejců a čínské jednotky vytlačily síly OSN zpět za 38. rovnoběžku. V červenci 1951 se původně dynamické boje změnily ve statickou zákopovou válku právě kolem 38. rovnoběžky.
Boje skončily 27. července 1953, kdy byla podepsána dohoda o příměří, která obnovila hranici kolem 38. rovnoběžky a vytvořila Korejské demilitarizované pásmo. Sovětský svaz před konfliktem a po celou dobu války výrazně materiálně podporoval armádu Severní Koreje a čínských dobrovolníků.
Zdroj: BBC, Wikipedie