Ústava nemá být trhací kalendář, ale měla by reagovat na vývoj bezpečnosti (komentář Lumíra Němce)

Ústava nemá být trhací kalendář, ale měla by reagovat na vývoj bezpečnosti (komentář Lumíra Němce)

Předsedkyně Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Jana Černochová se chystá předložit novelu ústavy. A to konkrétně článku 43, který se týká nasazení ozbrojených sil v zahraničí. O co jde? Podle stávajícího ustanovení čl. 43 rozhoduje o nasazení ozbrojených sil v zahraničí parlament. Vláda má možnost rozhodnout o nasazení sil v zahraničí na dobu kratší než 60 dní. O svém rozhodnutí musí neprodleně informovat parlament, který to může schválit nebo toto rozhodnutí může zrušit. Také další ustanovení článku 43 nekorespondují se stávající bezpečnostní situací a bleskové nasazení ozbrojených sil v zahraničí mohou značně zkomplikovat nebo úplně znemožnit. Pro lepší porozumění bych citoval ústavu.

Článek 43

(1) Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

(2) Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem.

(3) Parlament vyslovuje souhlas

a) s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky,

b) s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky,

nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o

a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, 

b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,

c) účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích.

(5) Vláda dále rozhoduje

a) o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky,

b) o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky.

(6) O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.

K tomu, že toto ustanovení potřebuje změnu, uvedu malý příklad. 

V jedné nejmenované zemi dojde k únosu českých turistů. Následně se zjistí, že byli přesunuti do další země, kde nefunguje vláda a země je zmítána válkou místních kmenů. Máme informace, máme prostředky a vláda se rozhodne vyslat jednotku k jejich záchraně, ale...I když bychom to chtěli považovat za mírovou operaci, tak nám žádná lokální vláda nemůže dát souhlas, a tím pádem nejednáme podle ústavy. Vláda se přesto rozhodne vojáky vyslat a musí bezodkladně požádat parlament o schválení. Co může nastat? Parlament vyslání neschválí a vojáci se musí vrátit nebo parlament nasazení sice schválí, ale informace se dostanou ven a mohou se dostat i k protistraně.

Od doby, kdy byla tvořena ústava, již uplynulo mnoho let a bezpečnostní situace se změnila. Bohužel ne k lepšímu. Ústava by rozhodně neměla být trhací kalendář, ale reagovat na vývoj bezpečnosti by asi měla. Věřím, že paní Černochová bude úspěšná a tato potřebná změna získá podporu napříč celým parlamentem. Budujeme síly rychlé reakce, tak by bylo dobré, abychom je mohli i rychle použít.

 

Autor: Lumír Němec

 

Tagy