Předsedkyně Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Jana Černochová se chystá předložit novelu ústavy. A to konkrétně článku 43, který se týká nasazení ozbrojených sil v zahraničí. O co jde? Podle stávajícího ustanovení čl. 43 rozhoduje o nasazení ozbrojených sil v zahraničí parlament. Vláda má možnost rozhodnout o nasazení sil v zahraničí na dobu kratší než 60 dní. O svém rozhodnutí musí neprodleně informovat parlament, který to může schválit nebo toto rozhodnutí může zrušit. Také další ustanovení článku 43 nekorespondují se stávající bezpečnostní situací a bleskové nasazení ozbrojených sil v zahraničí mohou značně zkomplikovat nebo úplně znemožnit. Pro lepší porozumění bych citoval ústavu.
Článek 43
(1) Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.
(2) Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem.
(3) Parlament vyslovuje souhlas
a) s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky,
b) s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky,
nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.
(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o
a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,
b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,
c) účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích.
(5) Vláda dále rozhoduje
a) o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky,
b) o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky.
(6) O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.
K tomu, že toto ustanovení potřebuje změnu, uvedu malý příklad.
V jedné nejmenované zemi dojde k únosu českých turistů. Následně se zjistí, že byli přesunuti do další země, kde nefunguje vláda a země je zmítána válkou místních kmenů. Máme informace, máme prostředky a vláda se rozhodne vyslat jednotku k jejich záchraně, ale...I když bychom to chtěli považovat za mírovou operaci, tak nám žádná lokální vláda nemůže dát souhlas, a tím pádem nejednáme podle ústavy. Vláda se přesto rozhodne vojáky vyslat a musí bezodkladně požádat parlament o schválení. Co může nastat? Parlament vyslání neschválí a vojáci se musí vrátit nebo parlament nasazení sice schválí, ale informace se dostanou ven a mohou se dostat i k protistraně.
Od doby, kdy byla tvořena ústava, již uplynulo mnoho let a bezpečnostní situace se změnila. Bohužel ne k lepšímu. Ústava by rozhodně neměla být trhací kalendář, ale reagovat na vývoj bezpečnosti by asi měla. Věřím, že paní Černochová bude úspěšná a tato potřebná změna získá podporu napříč celým parlamentem. Budujeme síly rychlé reakce, tak by bylo dobré, abychom je mohli i rychle použít.
Autor: Lumír Němec