Jde o nejtragičtější útok v dějinách země. Dva výbuchy v somálské metropoli Mogadišu si o tomto víkendu vyžádaly již 276 mrtvých. K odpovědnosti se zatím nikdo nepřihlásil, podobné násilnosti v zemi ale mívají na svědomí radikálové z hnutí Šabáb. Co s tím má společného Česká republika? Redakci SECURITY magazínu se podařilo dopátrat příběh dětského migranta. Před krvelačným islamistickým hnutím se mu podařilo skrýt až v Praze.
Třetina žadatelů o azyl v Evropě v posledních dvou letech jsou děti. Nejprve poznamenejme, že za vytouženou cestu musí mnohé z nich draze zaplatit. Jen nepatrný zlomek dětských migrantů – pouhá stovka – skončí pak každoročně v Česku.
„Tyto děti nemají dostatek financí, jak by mohly zaplatit pašerákům za převod. Častokrát jsou nuceni nabízet vlastní těla, aby se dostaly dál na Západ,“ vysvětluje autorka aktuální studie Harvardské univerzity k dětské uprchlické krizi Vasileia Digidikiová.
Většina dětí pochází z konfliktních oblastí: Pákistánu, Sýrie, Afghánistánu, zmíněného Somálska a 93 procent z nich je mladších čtrnácti let. „Počet dětí, co skončí v Česku, je zanedbatelný, nadto dlouhodobě klesá. Jestliže jsme v roce 2007 přijali 206 dětí–cizinců, loni to bylo kolem pouhé stovky,“ uvedla ředitelka Zařízení pro děti – cizince (ZDC) Zuzana Chmelířová Vučková.
„Poskytujeme péči dětem, které byly nalezeny bez doprovodu zákonných zástupců a mají komunikační bariéru z důvodu neznalosti češtiny. Naše zařízení sdružuje diagnostický ústav, základní školu, výchovný ústav a studentské oddělení,“ dodala Vučková. Osudy jejích klientů by často vydaly na dramatický román.
Země v krvi
Například sedmnáctiletý K. byl nedávno přijat do ZDC po příletu na ruzyňské letiště; neměl platné povolení k pobytu. Narodil se v Somálsku. Otec zabila mina. Matka se znovu provdala. Druhý manžel však zemřel nedávno při jedné z přestřelek. K. zajali vojáci, viděl umírat lidi násilnou smrtí. Nyní se měl stát vojákem hnutí Aš-Šabáb, napojeného na teroristickou síť Al-Káida a usilujícího o svržení prozápadní vlády; v Somálsku chce zavést islámské právo šaría.
Letos v červnu si vyžádal sebevražedný útok hnutí na hotel v centru metropole Mogadiša 31 lidských životů. Příslušníci skupiny Šabáb 29. září zaútočili na vojenskou základnu jihozápadně od Mogadiša a zabili 17 vojáků. K prvnímu útoku došlo o tomto víkendu v sobotu, když ve čtvrti Hodan explodovalo nákladní auto. Výbuch byl tak silný, že zničil i budovy v okolí, v nichž záchranáři později nalezli další oběti. K druhému útoku došlo o dvě hodiny později ve čtvrti Medína, kde rovněž vybuchla nálož ukrytá v automobilu.
Chce se stát lékařem
Obavy K. byly tudíž namístě. I matka měla o syna strach, a proto mu její zabezpečenější bratr pomohl dostat se do Evropy.
V Somálsku ukončil K. základní školu a poté studoval střední školu. Chtěl by se stát lékařem. „Na výuku jazyků je šikovný a rychle si osvojuje základy češtiny,“ poukazuje pracovnice ZDC.
Vzhledem ke svému náboženskému zaměření (muslim) má odlišný jídelníček i zvyky. Pravidelným rituálem je několikrát denně modlení. Během pobytu v ZDC několikrát navštívil muslimskou modlitebnu v Praze na Černém Mostě. „Asi 99,9 procent muslimů na celém světě je mírumilovných. Radikálové jsou hrozbou pro celý svět. Praktiky takzvaného Islámského státu a Al-Káidy jsou zaměřené primárně proti muslimům. Teror mezi náboženstvím nerozlišuje,“ uvádí Raed Shaikh zastupující u nás Všeobecný svaz muslimských studentů a mládeže. V Česku se podle něj drtivá většina muslimů řídí a chce řídit českými zákony.
„Dítě – cizinec přichází do České republiky se svými kulturními a náboženskými specifiky. Podle Úmluvy o právech dítěte OSN, kterou jsme ratifikovali v roce 1991, má dítě plné právo na respektování těchto specifik i na respektování jeho rodného jazyka,“ konstatuje šéfka ZDC Vučková.
Muka v Příbrami
Ještě nedávno tyto děti bydleli v obci Vestec nedaleko Příbrami. Ministerstvo školství však zdejší zařízení Permon pro děti-cizince v roce 2012 zrušilo poté, co ho ostře kritizoval tehdejší ombudsman Pavel Varvařovský. Podle něj měly ve středisku děti bídné podmínky a špatně se s nimi zacházelo: „Trpěly nedostatkem soukromí, v rozporu se zákonem o výkonu ústavní a ochranné výchovy byl v některých částech zařízení instalován a fungoval kamerový systém, byla zde užívána nezákonná a nepřípustná praxe umisťování dětí na izolaci,“ vypočítal Varvařovský s tím, že děti, které se dopustily sexuálních deliktů na ostatních, spolu dál zůstali v běžném kontaktu.
„Děti teď bydlí u nás v Praze při zdejším studijním oddělení,“ vysvětluje ředitelka ZDC Vučková. Doplňuje, že pokud se sečtou uprchlíci, kteří kvůli násilí či z jiných důvodů odešli za hranice svých zemí, a vnitřně vysídlení, je na prvním místě Sýrie s celkovým počtem 12 milionů běženců, následuje Kolumbie (7,7 milionu), Afghánistán (4,7 milionu), Irák (4,2 milionu) a Jižní Súdán (3,3 milionu).
Hrozí, že se zradikalizují
Zpráva Rady Evropy zároveň upozorňuje, že současný systém nedokáže pracovat s dětskými uprchlíky, kterým kvůli zacházení evropských států hrozí radikalizace. Systém, ve kterém dochází v přeplněných detenčních centrech k sexuálnímu a fyzickému týrání, může v budoucnu způsobit zemím Evropy velké potíže.
Podle Tomáše Bočka, zvláštního velvyslance Rady Evropy pro migraci a uprchlíky, bývají děti odtržené od rodin, a dokonce nejsou ani registrovány. Úřady nedokážou zamezit zotročení dětí, nevhodnému zacházení ze strany policie či nucení do sňatků, a to dokonce i na evropské půdě.
„To, čím si tyto děti projdou, později zformuje to, kým se stanou. A to dále vykreslí v některých ohledech naši společnou budoucnost,“ řekl Boček Guardianu. „Viděl jsem děti, které byly rozčílené, naštvané, také lhostejné. A kvůli tomu jsou i bezbrannější k radikalizaci,“ uzavřel.