Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Vladimir Putin
V ochraně proti Rusku spoléhá veřejnost na EU, vyplývá z průzkumu sociologického ústavu STEM. Reprezentativního průzkumu se zúčastnilo 1052 obyvatel ČR starších 18 let, šetření probíhalo od 29. září do 10. října 2022.
Češi mají i po 9 měsících, které uplynuly od ruské invaze na Ukrajinu, jasno: EU by měla postupovat společně a chránit se před působením Ruska, takový závěr lze mimo jiné vyčíst z průzkumu sociologického ústavu STEM. Potvrzuje se tak volání české veřejnosti po společné obraně před působením Ruska.
Z šetření vyplývá, že téměř tři čtvrtiny respondentů (72%) považují NATO jako garanta před možnou agresí ze strany Ruska, 56% těch, kteří se průzkumu zúčastnili, tuto jistotu vidí v členství v EU. Tomu, že by státy měly postupovat společně v rámci EU, věří 69%, přičemž samostatnému postupu dává přednost jen pětina Čechů. 64% respondentů se domnívá, že by měly jednotlivé země spolupracovat i na vybavování a výcviku armád. „Bezpečnostní oblast obecně a postoj k Rusku konkrétně se nyní ukazuje jako jeden z důležitých znaků v pohledu na EU,“ uvedl k průzkumu Martin Kratochvíl, analytik sociologického ústavu STEM.

Současně podle Kratochvíla ve společnosti nesílí trend směřující k ústupkům Rusku a politice appeasementu (pacifismus, ustupování). „Velmi prorusky orientovaných lidí je v české populaci dlouhodobě jen asi tři až čtyři procenta, a jejich počet se s pokračující válkou nezvyšuje,“ dodává Kratochvíl.
Energetika stále prioritou číslo jedna
Respondenti také odpovídali na otázky spojené s energetikou, která je již několik měsíců aktuálním tématem spojeným s bezpečností obecně. Jak vyplynulo ze závěrů průzkumu, bezpečnostní otázky jsou v současné době více než kdy jindy propojeny právě s oblastí energetiky. 76% Čechů podporuje nutnost dosažení energetické soběstačnosti Evropy, dvě třetiny účastníků šetření pak podporuje rozšiřování obnovitelných zdrojů. „Mezi úkoly z oblasti energetiky na příštích několik let je rozšiřování obnovitelných zdrojů na druhém místě hned po soběstačnosti. Až pak následuje podpora zateplování domácností nebo jádra,“ uvedla Helena Truchlá, analytička projektu České zájmy v EU.
Na posledním místě se nachází nyní opatření v podobě zachování uhelných elektráren, jejich podporovatelů na druhé straně přibylo (pro by bylo 44 % obyvatel oproti 29 % z letošního února). „Je zřejmé, že si Češi kvůli ekonomickým obávám chtějí ponechat v záloze víc alternativních zdrojů elektřiny. V dlouhodobém výhledu ale veřejnost těžbu a spalování uhlí nepodporuje. Čisté zdroje mají jednoznačnou přednost,“ dále ozřejmila Truchlá.
Celoevropské koordinaci při nákupech zemního plynu a i při stanovování cílů při přechodu na udržitelnější ekonomiku je nakloněna více než polovina společnosti. K tomu přispívá zvýšený zájem o toto téma, který je zapříčiněn již zmíněnou energetickou krizí. „Společné nákupy plynu prosazuje česká vláda již od letošního jara a jako předsednický stát v Radě EU od léta řídí vyjednávání, která by je měla zakotvit v celoevropských pravidlech,“ míní Truchlá.

Celkově se nicméně situace v energetice stává pro veřejnost stále více nepřehlednou a také frustrující. „I proto teď z vysokých cen energií Češky a Češi obviňují prakticky všechny včetně dodavatelů, Evropské unie, Ruska a tuzemské vlády,“ dodává Kratochvíl. Jako nejdůležitější priorita se mezi respondenty ukazuje řešení sociálních dopadů zdražování energií (89%). Tento postoj oproti první polovině letošního roku ještě posílil.
Trvající energetická a geopolitická krize má za následek, že podle české veřejnosti by EU měla snižovat nebezpečnou míru závislosti na dodavatelích surovin a technologií. Tento názor reprezentuje 70% občanů. „Evropská unie by v tomto rozhodně neměla zaspat. Po Rusku představuje Čína už nyní další potenciální ekonomickou i geopolitickou hrozbu. Pro všechny členské státy bez ohledu na velikost je strategicky výhodné zaujmout společný pevný postoj,“ říká analytička Truchlá.
Naopak podpora předsednické priority na poválečnou obnovu Ukrajiny od letošního května výrazně poklesla. „Je to logické, jednak válka stále neskončila, a jednak se s ekonomickými obavami pozornost veřejnosti stále víc stáčí k domácí situaci. Důležité ale je, že nadpoloviční většina obyvatel zůstává v otázce konfliktu na Ukrajině na straně Západu a jen menšina věří ruským interpretacím nebo dezinformacím,“ uzavírá sociolog Kratochvíl.
Zdroj: redakce, STEM