Autor fotografie: Redakce|Popisek: Ilustrační foto
"Rétorika protestních uskupení je na hranici zákona, ale nové islamofobní extremistické subjekty se zároveň distancovaly od jakéhokoliv spojování s krajně pravicovou scénou".
Ministerstvo vnitra na svých stránkách zveřejnilo zprávu o vývoji extremismu za 2. čtvrtletí letošního roku, ve které uvádí, že od počátku roku bylo ze strany PČR prověřováno celkem 94 trestných činů či přestupků s extremistickým podtextem. Objasněno bylo 57 TČ a spáchalo je 88 pachatelů.
Poznámka redakce: v přiložené tabulce však MV ČR uvádí 95 a nikoliv 94 těchto trestných činů, podobných nepřesností je uvedeno více - například bylo objasněno více trestných činů než jich bylo spácháno - "Za měsíc duben roku 2015 je evidováno 6 zjištěných extremistických trestných činů. 8 bylo objasněno, bylo zjištěno 10 pachatelů."
Zajímalo nás, zda dochází v České republice skutečně k nárůstu extrémismu a především k nárůstu s tím spojené trestné činnosti. Vycházeli jsme z údajů, které uvádí ministerstvo vnitra a jsou lehce dohledatelné.
Porovnali jsme tedy údaje za stejné období loňského roku a zjistili , že v roce 2014 bylo spácháno více trestných činů než letos, a to 103 (57 objasněných TČ a 78 pachatelů). Pravdou zůstává, že v porovnání s rokem 2013 došlo v letech 2014 a 2015 k nárůstu trestných činů. Pokud se ale zaměříme na delší časové období, například od roku 2010, vypadá situace úplně jinak:
Z grafu je naprosto jasné, že nedochází k dramatickému nárůstu trestné činnosti spojené s extremismem. Nejvíce trestných činů bylo zjištěno ve stejném období v roce 2010, 2011 a nikoliv v letošním roce.
Ve zprávě se dále uvádí:
Společné vystoupení jinak spíše znesvářených subjektů krajní pravice na demonstraci v Brně
(26. června) reagovalo i na konkurenci, která se objevila v podobě protestních, resp. mobilizačních
protipřistěhovaleckých a protiislámských uskupení jako Islám v ČR nechceme (dále jen „IvČRN“),
resp. nově vzniklý Blok proti islámu (dále jen „BPI“). Politický projekt BPI vzešel z prostředí osob kolem iniciativy IvČRN. Navázal na sérii protestních shromáždění pořádaných od ledna letošního roku pod hlavičkou do té doby spíše virtuální platformy IvČRN. Byl reakcí na přesun působení aktivistů z virtuálního prostředí na veřejnost.
Mezi jednotlivými populisticky, proti imigrantům a proti muslimům orientovanými subjekty
byla rovněž zjevná snaha o vytváření koalic či partnerství. Výše zmíněný BPI komunikoval se
stranou Úsvit, ND pak s poslancem Tomio Okamurou.
Tyto subjekty představovaly přímou konkurenci pro tradiční pravicové extremisty. Jejich
rétorika, která se mnohdy pohybovala na hraně zákona, radikální politické požadavky a návrhy i způsoby mobilizace sympatizantů se prakticky nelišily od projevů krajní pravice. Nové islamofobní extremistické subjekty se ale zároveň od jakéhokoliv spojování s krajně pravicovou scénou distancovaly.
Prostřednictvím některých spřátelených politiků byly často prezentovány zkreslené či nepravdivé informace o fenoménu přistěhovalectví či islámu.
Mediální pozornost vyvolaly i incidenty u petičních stánků IvČRN v Olomouci a v Brně. Olomoucký případ byl řešen v přestupkovém řízení, v Brně nebyl vyhodnocen ani jako přestupek. Zástupci IvČRN se snažili incidenty zveličovat a politicky využít, přičemž vždy zdůrazňovali příslušnost „pachatelů“ k muslimské komunitě, resp. odpůrcům uskupení.
Pro extremistická islamofobní a protipřistěhovalecká uskupení bylo typické paušální označování všech imigrantů a muslimů za pachatele kriminality a zároveň ztotožňování islámu s militantním islamismem. Tyto subjekty mohly a nadále mohou přispívat k šíření obav ve společnosti, případně i k její radikalizaci.
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR