V dnešním díle ,,Kyberšpionů 21. století" se budeme věnovat kyberkriminalitě. Provozují některé státy ,,specializovaná" hackerská centra, či je hacking už seriózním byznysem? Odpoví exkluzivní host seriálu, bývalý šéf analytiky ÚOOZ a současný jednatel společnosti Supreme Analytics s.r.o. Jiří Ráž.
Podle Ráže je třeba brát na zřetel soukromý hacking, který je provozovaný z aktivistických nebo čistě zločineckých důvodů. Hackerské komunitě pomohly dva faktory během uplynulých deseti let, o nichž se Ráž zmínil. Je to především anonymizační síť Tor a další prostředky anonymizace, které dokáží účinně zakrýt IP adresu hackera.
Druhým faktorem je pak existence kryptoměn, bitcoinů, která umožňuje mimo bankovní systém prakticky ihned převádět peníze. Tyto dva zmíněné činitele podle Ráže posílily výrazně sebevědomí hackerů a pachatelů kyberkriminality. Dalším bodem, u něhož se bývalý šéf analytiky ÚOOZ pozastavil, je fakt, že v dnešní době dosahuje kyberkriminalita větších zisků než narkobyznys.
psali jsme: V boji proti terorismu nasazujete vlastní život, proti kyberteroristovi si maximálně otlačíte prsty od klávesnice, říká exšéf analytiků ÚOOZ Jiří Ráž
Podle Ráže zatím nejsou souměřitelné operace v kyberprostoru a běžných vojenských operací, ale časem zřejmě budou. Ráž pak souhlasí s tím, že na kyberútok může být reakcí vojenský odvetný útok, což je uvedeno oficiálně i v protokolu NATO.
psali jsme: Facebook se zachoval ve skandálu Cambridge Analytica hanebně, data lidí byla politicky zneužita, říká v rozhovoru pro SM exšéf analytiků ÚOOZ Jiří Ráž
Ráž v rozhovoru hovořil i o tom, že ČR má problémy zaplatit v rámci boje proti kyberkriminalitě schopné IT pracovníky, kteří pak přirozeně přecházejí do komerčního sektoru. V zahraničí, například v USA, pak motivují mladé nadějné ,,ajťáky" tím, že jim dají k dispozici takové technologické ,,hračky", které nemají šanci si nikdy osahat v privátní sféře. Tato nabídka pak motivuje IT pracovníky, aby začali pracovat pro stát.