Autor fotografie: Stano Gazdik|Popisek: Stanislav (Stano) Gazdik
Security magazín pořídil rozhovor s další zajímavou osobností. Stanislav (Stano) Gazdik je totiž veteránem Francouzské cizinecké legie, instruktorem sebeobrany a zakladatelem mezinárodní asociace IAODG. S Gazdikem jsme mimo jiné probrali, jak se do cizinecké legie dostal, jaké dovednosti si musel osvojit během velmi tvrdého výcviku, nebo jaká mise pro něho byla nejnáročnější z hlediska fyzického a psychického.
Pane Gazdiku, proč padlo rozhodnutí se přihlásit zrovna do Francouzské cizinecké legie a ne do tehdy československé armády?
Já jsem ale sloužil sloužil v české armádě, začínal jsem na PŠ (poddůstojnické škole) v Prešově VÚ 6158, v první rotě průzkumného vojska. Z PŠ jsem odcházel jako nejlepší průzkumník Východoslovenského kraje na vojenský útvar VU 6363 k průzkumné rotě do Žatce jako velitel průzkumného družstva. Základní vojenskou službu jsem ukončil jako četař v prosinci roku 1990.
S jakými představami odjíždí do Francie z rodné země 21letý mladý muž?
Armáda mě bavila a chtěl jsem u ní i zůstat. Když se pak zakládaly jednotky NATO tady v Čechách, projevil jsem písemně svůj zájem o službu. Dostal jsem ale na jaře odpověď, že přijímají jenom v podzimním nástupním termínu. Nepochopil jsem, jaká je v tomto stanovisku logika. Napsal jsem dokonce i ministrovi obrany, ale odpověď zněla stejně. V listopadu, kdy jsem byl doma na posledním vojenském „opušťáku“, jsem tak našel v deníku Nová svoboda fotografii s popiskem: Cizinecká legie, výsadkářský pluk, speciální jednotka CRAP (elitní komando) odjíždí do Kuvajtu. Rozhodl jsem se, že právě tam chci jít a tam se dostanu. Nešlo mi tedy jen o samotnou příslušnost v legii, ale právě o členství ve speciální jednotce CRAP. Takže dostat se do CRAP (dnes GCP 2REP) byl můj sen a cíl. Takže 9. května 1991 jsem se hlásil v náborovém středisku cizinecké legie ve Štrasburku. Po čtyřměsíčním přijímači jsem si mohl zvolit výsadkový pluk 2REP, který je na Korsice v městečku Calvi a zůstal jsem tam 13 let, z toho 9 let u speciální jednotky GCP, kam jsem se vůbec jako první člověk z východní Evropy dostal. Ve speciální jednotce jsem končil jako zástupce velitele jednotky.
V jednom starším rozhovoru jste prohlásil, že cizinecká legie má velmi tvrdý výcvik. Co vše jste si musel během něj osvojit?
Ano má, a je to jeden z nejtvrdších výcviků na světě. Já osobně mám za sebou nespočet stáží. Patřil jsem mezi odborníky v oboru padákové a výsadkové techniky, dále výcviky přes zbraně, moje specializace byla sniperská činnost, výbušniny, taktický boj, boj z blízka, mentální připravenost a mnoho dalších. Prošel jsem padákovým výcvikem (1370 seskoků volným pádem) a poté jsem se účastnil velkého počtu stáží a kurzů speciálního výcviku francouzských, britských, italských a amerických výsadkových jednotek. Ve speciální jednotce GCP jsem měl na starosti studium bojových umění, které se v kombinaci s mojí dlouholetou praxí z bojových misí staly základem pro vytvoření mého vlastního sebeobranného systému PRO DEFENCE. Vystudoval jsem francouzskou vysokou poddůstojnickou školu.
Do jaké jednotky jste byl zařazen a jaké úkoly plnila?
Začínal jsem na čtvrté rotě se zaměření na sniperskou činnost, byl jsem sniper (elitní odstřelovač). Po třech a půl letech služby jsem úspěšně zvládl výběrové řízení do speciální jednotky GCP 2REP. Tak jsem působil jako sniper a specialista pro bojovou přípravu týmu v sebeobraně. V průběhu mojí činnosti v cizinecké legii jsem byl vyslán do operací Afrika Džibuti, Epervier Čad, ONU Sarajevo, SFOR i IFOR Bosna, Almadain centrální Afrika, Pelikan Congo, KFOR Kosovo, Vénus Mostar, Dusina Mostar, Melichar-Gaspard-Baltazar a Tridant II. Mostar, Gabon a dalších bojových operací. Více je možné se dozvědět v mojí knize 15 let v cizinecké legii. Úkoly jsme měli převážně tyto: zajištění osobní ochrany generálů v Africe, zajišťování ochrany francouzských občanů v Africe při místních politických převratech, pozorovací a špionážní účely, výcvik prezidentské gardy v centrální Africe a mnoho dalších. Každá mise byla jiná. Střílelo se tam hodně. Padlo i několik mých kolegů. Bylo to tvrdé a několikrát fyzicky i psychicky hodně nadoraz.
.jpg)
Kterou misi byste právě označil za fyzicky i psychicky za nejvíce vyčerpávající?
Každá mise byla jiná, ale z psychologického hlediska bylo velkou zkouškou naše nasazení ve městě Mitrovica v Kosovu, kde jsme měli jednat jako zásahová jednotka při manifestacích, doprovodech soudních přelíčení a tvořit ochranný štít při nepokojích. Tato mise byla pro mě jedna z nejnáročnějších nejen kvůli nasazení mezi znepřátelenými davy, kde jsme čelili fyzickému střetu, ale i z důvodu dlouhodobého vypětí z pohotovostního režimu. Mise v Sarajevu byla také můj první kontakt se smrtí, a to mého kolegy, nebo i mnoha dalších zastřelených lidí, civilních osob, které jsem viděl ve válce. Například v centrální Africe, kdy jsme zachraňovali děti ze školy, která byla pod palbou minometů a mnoho dalších.
Proč jste dal vlastně cizinecké legii na vrcholu kariéry v roce 2006 sbohem?
Již při mém vstupu jsem si dal do hlavy zůstat 15 let a dostat se k nejlepším. To se mi podařilo, a když si něco já řeknu, tak přes to nejede vlak. Takže jsem opustil dva a půl roku před koncem i speciální jednotku GCP, abych se připravil pro civilní život. Na jaře roku 2006 jsem odešel a vrátil se do Čech.
Co Vám cizinecká legie dala a naopak vzala?
Bylo toho hodně. Dala mi kamarády, zajímavé kontakty, poznal jsem různé struktury společnosti, naučil se řeč a naučil jsem se být samostatný a nezávislý. Vzala několik životů mých kolegů, čest jejich památce.
V cizinecké legii jste měl možnost se seznámit s francouzským bojovým systémem FISFO. Můžete ho přiblížit více?
Roku 2003 jsem opustil 2REP a Korsiku a mé nové působení bylo v 1RE v městečku Aubagne, kde jsem se mohl v klidu připravovat po dobu necelých tří let na civilní život. Otevřel jsem si oddíl penchak silat styl FISFO a trénoval legionáře, příslušníky security a všechny, co měli zájem o tuto kvalitní sebeobranu. Ve FISFO jsem také patřil mezi lídry tohoto systému a byl to také tento systém, který jsem po mém odchodu z cizinecké legie přivezl k nám do ČR už jako profesor FISFO 3 DAN. Mohu říct, že zkušenosti v cizinecké legii mi umožnily vše, co jsem dělal si i vyzkoušet v terénu a dal jsem vždy přednost stylům a technikám, které byly účinné a jednoduché v provedení. Takže za mého působení v legii jsem se mohl zdokonalit na mé cestě bojovníka a technické stupně vyspělosti tam získané tomu odpovídají: 1 DAN kick-box ISKA, 1DAN kick-box FFBA, 1 DAN China self defence, 3 DAN Profesor FISFO, trenér instruktor pro teleskopické obušky, instruktor Corps a Corps (boj zblízka), trenér instruktor pro letální (smrtící) munici, trenér instruktor pro slzné plyny. To vše jsem si mohl splnit, jelikož jsem si vždy šel za svým cílem a poctivě odcvičené hodiny v tělocvičně a zkušenosti v terénu jsou důkazem toho, že jsem přežil v boji.
Jste také instruktorem sebeobrany, jak už jste uvedl. Stoupá z Vašeho pohledu o ni v poslední době u Čechů zájem?
Jsem zakladatel systému PRO DEFENCE s akreditací MŠMT, jak se jsem již zmínil dříve. Lidé dnes celkově se nesnaží naučit se umět adekvátně reagovat, efektivně přemýšlet a chovat se, a to nejenom na ulici. Já osobně učím, jak se mohou vyhnout konfliktu, rozpoznat jeho nebezpečí, analyzovat situaci, předejít a udržovat si odstup, přitáhnout pozornost okolí, případně se fyzicky bránit. Jde o efektivní obranu a hlavně, aby se lidé nedostali kvůli neznalosti do problémů se zákonem. Obecně se dá říct, že moje škola staví hodně na odlišných pohledech a přístupech k řešení sebeobranných situací, než jaké jsou běžné. Základy jsou v dominantním postavení, ale nepůsobit při tom arogantně, použít i neotřelé důvody, že ne vždy je nutné řešit konflikt pěstí. Takže my to řešíme jinak. Každopádně vždycky stavíme na prevenci. To je úplný základ sebeobrany a ochrany.
Lze podle Vašeho názoru určit hranici, kdy ještě člověk používá sebeobranu, a kdy už jde z jeho strany naopak o nepřiměřený útok?
Ano, vždy je nutné mít přehled o těch soudních zákonech. Základními paragrafy jsou nutná obrana § 29 a krajní nouze § 28. Je důležité umět pracovat s psychikou svou i útočníkovou, umět vyhodnocovat situaci, pracovat se vzdáleností, verbalizovat konflikt. Při verbalizaci jde o to odvrátit útočníka od jeho úmyslu i to, jak získat pozornost okolí ve kterém se momentálně nacházíme. Není vždy jednoduché v konfliktu umět pořádně zvednout hlas. Takže i tohle se dá naučit. A není to jen samotné řvaní, situace mají nějaký vývoj v gradaci použití síly hlasu. S tím souvisí i heslo „dominance, ne arogance“. Efektivní obranné techniky přizpůsobené občanovi v nouzi a jeho legální možnosti nenabízí mnoho klubů. V ringu nic takového nehrozí.
S jakými cíli jste založil mezinárodní asociaci IAODG?
IAODG našla hodnoty v historii legií, ať už té francouzské založené roku 1831, nebo i té české, která začala vznikat již roku 1917, kdy vydal francouzský prezident dekret o vytvoření samostatné československé armády ve Francii. IAODG se podle svých slov a činů snaží ukázat a uplatnit reálnou chybějící cestu pro většinu slušných občanů této země. Neohlíží se nalevo napravo (myšleno na levici či pravici), jde svou cestou a té se drží. Po cizinecké legii je to moje další životní výzva. Spojením historických myšlení, kde se tradice vždy ctily a ctít budou, se otevírá nová cesta IAODG mnoha lidem. Cítím neskutečnou moc světla, které dává naději budoucího, naději nového, naději čistého. Vše, co dává rovnováhu života, víru v lepší a bezpečnější život. IAODG má svůj prapor a řídí se kodexem cti, který členy spojuje a vytváří silné pouto mezi nimi. Juniory také vychováváme v duchu hodnotného člověka, kde základní pravidla jsou v dodržování kodexu nelhat, nekrást, držet slovo, nebrat drogy a ctít rodinu. Vytvářím hodnotné programy pro výcvik jedinců i skupin, které nás mají připravit pro dnešní agresivní i nebezpečnou dobu. Je naivní si říkat, že se nám nikdy nic nemůže stát. Jsem toho názoru, že budu radši připraven než překvapen. Dnes se také snažím pomocí programu Pyramidy bezpečí s produktivními ochránci, kteří tvoří skupinu čestných a spolehlivých lidí pro větší bezpečí.
Jaké služby IAODG poskytuje a z jakých sfér se ,,rekrutují" Vaši zákazníci?
Každý se může stát produktivním ochráncem, stačí vstoupit a pracovat na své osobním rozvoji (vše na //iaodg.cz). Pro ochránce je nejdůležitější aktivní život on sám. Nenechají se zastrašit a nenechají se ovlivňovat. Nejsou ochotni slepě někoho následovat. Jsou klidní, dokážou se ovládat a jsou schopní přizpůsobit se prakticky všemu, co přichází. Jedním z principů, jimž se řídí, je flexibilita. Žijí vpravdě bohatým životem, to jsou produktivní ochránci. To vše jsem vytvořil a tvořím dál, mám kolem sebe pár jedinců, na které se mohu spolehnout a oni na mě. Co mě však zaráží, že ať již státní sektor, nebo ostatní instituce si k nám nenalezly cestičku a nutí své zaměstnance, aby se oni sami za své výdaje zdokonalovali v tom, co jim chybí pro kvalitní výkon služby. Já se právě rozhodl, že chci pomáhat hlavně lidem, co o to stojí a dát jim i druhou šanci. Najít svoji cestu, kterou je nutno doplňovat o další mety a cíle, které nejsou běžně dosažitelné, tak abych i sám sobě dokázal, že můj přístup k životu je výjimečný.
Jste zastáncem gradační stupnice síly. Můžete popsat na příkladu, v čem tento princip spočívá?
Jde o Teorii Kontroly Síly (TKS). Byla vyvinutá na základě požadavku přesně definovat a následně popsat okolnosti pro přiměřené použití síly. Je to mechanismus na vysvětlení, jakou úroveň síly použít a okolnosti, při kterých byla tato síla použita. Když dostaneme útočníka pod kontrolu a je první krok účinný, nesmí následovat další použití síly. Další následovné použití síly na osobě, kterou jsme dostali pod kontrolu, je trestné. Vyhraj, jestli můžeš, podváděj, když musíš, ale zůstaň člověkem.
TKS poskytuje ochráncům vhodné prostředky na zhodnocení v použití síly. Poskytuje také rady při určování, jakou sílu je vhodné použít. Také poskytuje rady při právní administrativě. Když dostaneme protivníka pod kontrolu, následuje proces zatčení složkami k tomuto odpovědnými. Jestliže je první krok účinný, nesmí následovat další použití síly. TKS byla vyvinuta ve snaze vysvětlit ochráncům, jak správně reagovat na aktéra násilného činu. Je to mechanismus na vysvětlení, jakou úroveň síly použít a okolnosti, při kterých byla tato síla použita. Možnosti aplikace síly - stupňový zásah. Tyto možnosti poskytují popisy reakcí, které jsou k dispozici osobám, když stojí tváří v tvář protivníkovi. Různé státní oddělení mají pro tyto techniky různá označení, a postup vystupňovaní síly je ve všeobecnosti všude stejný.
Dialog (slovní příkaz) je nejlepší obranná taktika. Je to základ použití síly. Dialog, jako prostředek přesvědčení protivníka, je úplným základem, na kterém se dá stavět. Klidným rozhovorem s protivníkem se dá vyhnout konfliktu a případnému nebezpečí fyzického kontaktu, ve kterém může být ochránce nebo protivník zraněn.
Jakmile rozhovor není účinný, dalším způsobem získaní kontroly je použití eskortní techniky. Tento způsob je nenásilný. Účelem této techniky je přemístit útočníka z místa činu, kde by mohl ohrozit ochránce nebo případné kolemjdoucí. Z fyzického hlediska je eskortovaní nejběžnější používanou technikou.
Když tato technika není úspěšná, nebo by se mohla stát nebezpečnou, dalším řešením je technika způsobení bolesti. Při této technice je dovolené vykroutit protivníkovi ruku do také míry, aby jej bolest zastavila. Dáváme však velký pozor, abychom ho nezranili. Tato metoda se používá při takových okolnostech, kde by bylo nebezpečné použít eskortní techniku. V těchto případech je technika způsobení bolesti vhodná a velice účinná a v situacích, kdy je eskortní technika nevyhovující, použití jiné síly nebude právně podloženo.
Mechanické ovládnutí (úder, kopnutí, omráčení) je další možnost, kdy je technika způsobení bolesti neúčinná nebo nevhodná. Je vysoce pravděpodobné, že použití mechanického ovládnutí bude účinnější, ale nevýhodou je, že protivník může být lehce zraněn. Takže táto technika se může použít pouze v takových případech, při kterých předcházející techniky nejsou vhodné, nebo selhaly. Použití OC spreje (Oleoresin Capsicum) se klasifikuje také jako technika způsobení bolesti.
Médium, když je mechanická kontrola neúčinná, nebo by nebyla vhodná, je třeba použít účinnou zbraň. Obušek je středně účinná zbraň, jejíž efektivní účinek se pohybuje někde mezi použitím pěsti a střelné zbraně. Ochránci, který nemá obušek, ale má střelnou zbraň, nemá smysl dávat na výběr mezi použitím pěsti a použitím smrtící síly.
V konečném důsledku, jestliže je použití obušku neúčinné nebo nevhodné na zastavení protivníka, se může použít střelná zbraň (pokud vlastníme oprávnění). Když má útočník k dispozici nějakou střelnou zbraň, nebezpečí pro ochránce narůstá a tuto vzniklou situaci musí bezodkladně řešit. Ochránci můžou být známé nějaké informace o schopnostech útočníka, které by vyžadovaly zvýšení intenzity síly. Ochránce, který je zraněný, vyčerpaný, leží na zemi, je nějak postižený, nebo je v nebezpečí, je oprávněný použít vyšší stupeň použití síly.
Řešení konfliktu je vždy jednotlivou záležitostí a v souvislosti s danou situací a prostředím. Jiný typ situace bude řešit ochránce a jiný pracovník úřadu sociálního zabezpečení. Přesto je potřeba možné vzniklé situace předvídat, připravit moduly obrany a v případě potřeby je rázně a energicky řešit. Pochopitelná nerovnováha věku, pohlaví, výšky a váhy, kondice nebo zručnosti osob zúčastněných v konfliktu, mohou ovlivnit ochránce pro použití intenzity síly. Nezbytným předpokladem je také předvídat možnost vzniku zvláštních okolností.