Autor fotografie: YouTube/screenshot|Popisek: Ilustrační foto
Německo prodlouží na neurčito kontroly, které loni zavedlo na hranicích kvůli uprchlické krizi.
Berlín - V rozhlasové stanici MDR to dnes ráno řekl ministr vnitra Thomas de Maiziére. Německá policie hlídá hranice od září, kdy se prudce zvýšil počet přicházejících běženců, dosud se počítalo s ukončením kontrol v polovině února. Německý průmysl varuje, že hraniční kontroly mohou způsobit firmám miliardové škody.
Předseda Evropské rady Donald Tusk v debatě s poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku před několika dny "Evropa má na řešení uprchlické krize dva měsíce, v opačném případě hrozí zhroucení schengenského systému volného pohybu."
Český ministr vnitra Milan Chovanec v nedělních Otázkách Václava Moravce zopakoval, že tzv. hotspoty stále nefungují a že není ani zajištěna vnější ochrana schengenského prostoru.
Země, které jsou součástí schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol, mohou tyto kontroly obnovit ve výjimečných případech, kdy může být ohrožena jejich bezpečnost nebo veřejný pořádek. Podle evropských smluv je možné kontroly zavést na 30 dní s možností prodlužování, zároveň je nutné informovat o tom ostatní země Evropské unie a Evropskou komisi.
Severské země uzavírají před uprchlíky svoje hranice a zpřísňují azylové podmínky. Po Švédsku i Norsko.
Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) dnes varovala před následky pokračujících hraničních kontrol. "Kvůli zácpám, čekání, dodatečné byrokracii nebo kvůli nutné úpravě dodavatelského řetězce a delšímu skladování mohou náklady pro německé hospodářství rychle vyrůst až na deset miliard eur (270 miliard Kč) ročně," uvedl Martin Wansleben z DIHK.
Před uzavřením hranic varuje i Německý odborový svaz (DGB). "Otevřené hranice jsou tepny evropské ekonomiky. Nesmí být ucpány," řekl šéf DGB Reiner Hoffmann. V souvislosti s hraničními kontrolami zaznívají od německých odborů obavy ze zániku pracovních míst.
"Nyní nevidím okamžik, kdy by bylo možné kontroly ukončit," řekl dnes de Maiziére. Zároveň však podotkl, že národní řešení nemůže být klíčem pro vyřešení uprchlické krize. Podle něj je třeba zajistit ochranu vnějších hranic Evropské unie, ve spolupráci s Tureckem omezit cesty uprchlíků přes Egejské moře a zlepšovat podmínky v krizových zemích, aby lidé neměli takovou motivaci vydat se na cestu do Evropy.
Ministr také uvedl, že Německu se nyní daří na hranicích registrovat všechny běžence a na rozdíl od konce minulého roku už nerozděluje mezi spolkové země běžence, kteří zatím zaregistrováni nebyli. "Také vracíme zpátky lidi, kteří nemají žádné platné doklady a nechtějí v Německu požádat o azyl," řekl.
Deportace uprchlíků z EU selhala. Odmítly je přijmout zpět africké země i Pákistán.
Podle něj je však nutné počet přicházejících uprchlíků dál výrazně snížit. "V lednu jich v průměru přichází výrazně méně, někdy i méně než 2000 denně. Pořád to ale ještě není dost, navíc se tady projevuje efekt zimy (kdy běženců přichází méně)," řekl de Maiziére.
V některých spolkových zemích se počty deportovaných až ztrojnásobily oproti údajům z loňského roku
Na zpřísnění postoje k běžencům dlouhodobě apeluje Bavorsko, přes jehož území přichází do Německa většina uprchlíků, nyní se k největší spolkové zemi připojilo i Sasko. "Musíme zintenzivnit zajištění vlastních hranic," řekl agentuře DPA saský premiér Stanislaw Tillich. "Je důležité rychle snížit počet přicházejících běženců. Dosáhli jsme hranice možností zajistit pro tyto lidi ubytování," uvedl.
Bavorský ministr vnitra: "To co dělá Řecko, je fraška. Hranici s Rakouskem si chceme chránit sami."