V posledním týdnu se začala u Donalda Trumpa projevovat mírná paranoia, říká v rozhovoru pro SECURITY magazín amerikanista Kryštof Kozák

V posledním týdnu se začala u Donalda Trumpa projevovat mírná paranoia, říká v rozhovoru pro SECURITY magazín amerikanista Kryštof Kozák
Autor: flickr.com|Popisek: Donald Trump
11 / 03 / 2017, 18:00

SECURITY magazín přináší rozhovor o Donaldu Trumpovi s amerikanistou dr. Kryštofem Kozákem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Pane doktore, jak zatím hodnotíte měsíc a půl působení Donalda Trumpa v úřadu?

Velmi negativně. Donald Trump se obklopil lidmi, kteří jsou úzce navázáni na zbrojní průmysl, produkci ropy, těžbu uhlí a spekulativní finančnictví. Jeho hlavní poradce Steve Bannon je osoba, jež se neštítí využívat dezinformací a latentního rasismu pro politické účely, jak ukazuje jeho bývalý informační portál Breitbart. Bannonovy představy o světě jsou podezřelé už proto, že je sice katolík, nicméně ve Vatikánu aktivně lobbuje proti papeži Františkovi.
Zákaz cestování ze sedmi muslimských zemí sice potěšil Trumpovy voliče, nicméně z dlouhodobého hlediska poškodil bezpečnost USA i Evropy, neboť poskytl verbířům Islámského státu a Al-Kájdy další argument pro jejich oblíbené tvrzení, že USA jsou nepřátelé islámu.

Dá se už nyní říci, co se mu podařilo a kde má naopak větší rezervy?

Podařilo se mu uspokojit svoje voliče, a to zejména svými protiimigračními opatřeními. Určité pozitivum vidím v tom, že se důležití mezinárodní aktéři zatím opatrně drží zpátky, neboť nechtějí neukotvenou Trumpovu administrativu zbytečně rozdráždit a potenciálně poštvat proti sobě.
Největší rezervy se ukazují v psychologickém profilu samotného prezidenta. Jeho impulzivní tweety ohledně zásadních otázek světové bezpečnosti velmi znejisťují dlouhodobé spojence USA, což může vést ke globální nestabilitě a novým závodům ve zbrojení (včetně jaderného). V posledním týdnu se začala u Donalda Trumpa projevovat i mírná paranoia, kdy je podle dostupných informací přesvědčen, že jsou proti němu téměř všichni spiknutí a odposlouchávají ho.

Minulý týden přišel Trump s obviněním bývalého prezidenta Obamy, že mu ještě před volbami odposlouchával kancelář. Dále o něm americký prezident tvrdí, že proti němu organizuje soustavnou kampaň svoláváním masových demonstrací. Proč je zrovna Obama v Trumpově hledáčku, co tím může sledovat?

Chápu to tak, že Donald Trump se nesnaží být dobrým prezidentem všech Američanů, ale snaží se být především dobrým prezidentem svých voličů, které bude za čtyři roky opět potřebovat. Prezident Obama je pro tyto lidi vhodným cílem.

Po nástupu Trumpa do funkce došlo k výraznějšímu zhoršení americko-čínských vztahů kvůli vstřícnému Trumpově postoji vůči Tchaj-wanu a hlavně kvůli umělým ostrovům, které staví v Jihočínském moři Čína. Situace je nebývale vyostřená. Myslíte si, že v krajním případě zde může vypuknout lokální ozbrojený konflikt, nebo je to jen řinčení zbraněmi?

Pevně doufám, že se nemýlím ve svém odhadu, že je to spíše řinčení zbraněmi. Americká a čínská ekonomika jsou velmi úzce provázány a i ty největší americké firmy mají v Číně velké investice a jsou fakticky závislé na čínských továrnách. Případný vojenský konflikt by znamenal pro globální ekonomiku obrovský šok, okamžitou recesi i výrazné snížení životní úrovně. To si naštěstí uvědomují i někteří Trumpovi poradci, například ti, kteří jsou navázáni na investiční banku Goldman Sachs. Jejich hlas snad nakonec převáží a k horkému vojenskému střetu nedojde.

Trump se také nechal slyšet, že pokud nebudou spojenci v NATO příspívat více do společného ,,banku", může USA své závazky této organizaci utlumit. Myslí americký prezident tato slova vážně? Evropské spojence přece potřebuje jak ve vojenském, tak v politickém ohledu.

Navýšení evropských vojenských rozpočtů se snažil prosazovat i prezident Obama, nicméně nepříliš úspěšně. Trumpovy výroky bych proto chápal spíš v kontextu ostřejšího vyjednávání, které je občas až na hranici vydírání. Navýšení evropských vojenských rozpočtů by kromě jiného znamenalo skvělou příležitost pro americké zbrojařské firmy, jež mají v Trumpově administrativě velké slovo.
Jak ukázaly volby v USA či ukáží blížící se volby ve Francii, největší nebezpečí dnes nehrozí od desítek tankových divizí či stovek stíhaček, ale spočívá spíše v obratně vedené informační válce, kdy jsou například Rusové schopni dosahovat svých důležitých politických cílů bez jediného výstřelu. Ani proti reálné hrozbě terorismu nepomohou supermoderní drahé tanky či stíhačky, ale spíše kvalitní zpravodajská práce v terénu a chytře vedená informační válka o „hlavy a srdce“ mladých muslimů proti verbířům z řad radikálních islamistů.

Dalším tématem je ,,válka" s některými vybranými médii (CNN, New York Times, Politico), které Trump ignoruje, protože podle něho o něm píšou úmyslně lži. Nemůže mu tato ,,válka" nakonec za čtyři roky, pokud by chtěl znovu kandidovat, výrazně uškodit?

Je to znepokojivé, neboť tato média o něm nepíší úmyslné lži – naopak třeba relativně konzervativní deník Washington Post správně upozornil na podezřelé kontakty lidí z Trumpova týmu na ruskou vládu. Tyto kontakty opravdu existovaly, o tom dnes již není žádného sporu.
Opět bych zopakoval, že u svých voličů si Donald Trump tímto postojem příliš nepohorší – často jsou také naštvaní na „mediální elity“, které jsou v USA navíc dlouhodobě a často nespravedlivě obviňovány z nadržování Demokratům. Trumpovi voliči se zpravidla dívají na FoxNews, poslouchají extrémně konzervativní rádia a čtou na internetu Breitbart, to jim zpravidla stačí.

Kontroverzní je i plán výstavby zdi mezi Mexikem a USA. Minulý týden mexický kongresman ukázal, jak je snadné přelézt plot oddělující Mexiko od USA. Myslíte si, že zeď může opravdu efektivně zabránit přílivu mexických narkobaronů a dalších kriminálních živlů do USA?

My, co máme zkušenosti s Železnou oponou, víme, že s masivním nasazením armády v kombinaci s vhodnými překážkami lze i dlouhou hranici relativně neprodyšně uzavřít. V případě Mexika však takový postup nedává žádný smysl. Na americko-mexické hranici je evidováno ročně 350 milionů legálních přechodů. Toto číslo ukazuje na velmi intenzivní přeshraniční propojenost, a to jak ekonomickou, tak kulturní i sociální. Nelegální migrace mimo hraniční přechody navíc dlouhodobě klesá a nepředstavuje zdaleka takový problém jako třeba na konci devadesátých let minulého století. Stavba zdi je tedy spíše drahým symbolickým gestem, které má potěšit Trumpovy voliče, ale reálné problémy migrační politiky neřeší. Plánované masové deportace navíc výrazně poškodí ty sektory americké ekonomiky, které jsou na práci ilegálních imigrantů fakticky závislé (sběr plodin, zpracování masa či stavebnictví).

 

PhDr. et Mgr. Kryštof Kozák, Ph.D. (*1977) je český amerikanista a vysokoškolský pedagog. Působí v současné době jako vedoucí katedry severoamerických studií FSV UK v Praze. Odborně se zaměřuje na protesty a represe vůči nim v dějinách USA, protidrogovou politiku USA v Latinské Americe,  ideologie, sociální dějiny USA a dějiny pracujících v USA. Z jeho odborných prací jmenujme: Měkký podbříšek navěky (Důsledky asymetrie mezi Spojenými státy a Mexikem), Dopady krize v euroatlantickém prostoru (s Tomášem Weissem a Helenou Schulzovou), Spojené státy v úpadku? (Vybrané problémy veřejné politiky v severoamerickém kontextu) (s Magdalenou Fiřtovou).

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace