Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan včera v noci vyhlásil v zemi tříměsíční výjimečný stav. Nyní bude vládnout pomocí dekretů.
Ankara (ČTK) - Učinil tak po zasedání vlády a bezpečnostní rady státu, která jednala o situaci v zemi po pátečním zmařeném pokusu o puč. Podle agentury DPA může nyní Erdogan vládnout pomocí dekretů. V době výjimečného stavu může být omezeno či pozastaveno například právo shromažďovací či svoboda slova.
Vyhlášení výjimečného stavu umožňuje turecká ústava v době, kdy je vážně narušen veřejný pořádek v zemi, nebo kdy násilné činy ohrožují svobodu a demokracii. Rozhodnutí prezidenta nyní musí být zveřejněno v úředním věstníku a předloženo parlamentu. Ten může výjimečný stav zrušit či změnit délku jeho trvání.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan chce také oddělit otázku vydání duchovního Fethullaha Gülena z USA do Turecka od dalších vztahů se Spojenými státy. Erdogan to řekl včera večer v rozhovoru pro televizi Al-Džazíra. USA ale odmítají Gülena vydat, dokud Ankara nepředloží důkazy o jeho vině. Erdogan řekl, že bude velká chyba, když Američané duchovního nevydají.
Do pátečního pokusu o převrat v Turecku, za jehož strůjce považuje Erdogan právě Gülena, byly podle prezidenta zapojeny i jiné země. Erdogan ale odmítl nějakou konkrétně jmenovat. Odmítl také tvrzení, že je autoritářský a že se stal v minulosti hrozbou pro demokracii. "Zůstaneme systémem parlamentní demokracie, nikdy tento systém neopustíme," prohlásil Erdogan.
Během výjimečného stavu mohou být například vyhlášeny zákazy vycházení či shromažďování nebo mohou být kontrolována média. Výjimečný stav byl v poslední době vyhlašován na jihovýchodě Turecka, kde armáda bojuje s kurdskými separatisty.
Turecké úřady dnes v rámci rozsáhlých čistek po neúspěšném puči zatkly také dva členy ústavního soudu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na televizi NTV. Jejich jména neuvedla. Celkem dnes bylo zatčeno 113 soudních úředníků.
Erdogan se v rozhovoru vyjádřil i ke kritice Evropské unie kvůli jeho připravenosti obnovit v zemi trest smrti, který tam byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do EU. "Svět není jen Evropská unie," řekl pro Al-Džazíru Erdogan. A dodal, že USA, Rusko, Čína a další země trest smrti oficiálně také mají.
Členství Turecka v NATO je vážně ohroženo
"Již 53 let klepeme na dveře EU a oni nás už 53 let odmítají," uvedl Erdogan. Odkázal tak na rok 1963, kdy Evropské společenství, předchůdce EU, uzavřelo s Ankarou asociační dohodu. Erdogan zopakoval, že pokud turecký parlament obnovení trestu smrti odhlasuje, on ho rovněž schválí. Brusel již Turecko varoval, že trest smrti je s členstvím v EU neslučitelný.