Popisek: policie ČR
Parlamentní komise pro úniky informací z živých vyšetřovacích spisů může čelit zásadnímu problému. Její závěry mohou být zpochybněny. Spolupracovala totiž s policií. To je v rozporu s pravidly, které musí poslanci dodržovat.
Nejvyšší státní zastupitelství politickým komisím spolupráci s orgány činnými v trestním řízení znemožnilo proto, aby nedocházelo k únikům z vyšetřování směrem k politikům – v tomto případě k poslancům.
Jenže spolupráci komise s policií potvrdil nejen šéf komise Martin Plíšek (TOP 09), ale i novinář Marek Přibil, jenž před poslanci svědčil: „V průběhu zasedání této politické komise, kam jsem byl předvolán, mi její předseda Plíšek sdělil, že si komise vyžádala informace od policie, a to v souvislosti s mými schůzkami s poslancem Babišem, respektive nelegálními nahrávkami těchto schůzek. Policie poslancům, jak jsem byl srozuměn, vyhověla.“
Plíšek se nechal slyšet, že všechny kauzy, které komise řešila, šetří policie. Co se týká nahrávek Babiš–Přibil, poslanec uvedl: „Policie to řešila ve dvou rovinách. V jedné se zabývala trestním oznámením Andreje Babiše na pořízení nahrávek. Policie také řeší obsah nahrávek rozhovorů mezi Andrejem Babišem a Markem Přibilem. Není tedy nutné to řešit nějakým podnětem ze strany komise.“
Takováto vyjádření by mohla pro Plíška představovat problém. Přibil podle svých vlastních slov na policii podával vysvětlení v květnu, a to podle zákona o policii, kdy není svědkovi nikdy řečeno, z jakého důvodu vypovídá. Pokud by policie poskytla komisi zápis podání vysvětlení, které učinil, anebo jakékoli jiné informace, šlo by o únik informací z vyšetřovacího spisu směrem k politikům – podle všeho o únik z živého vyšetřovacího spisu.
Pravomoci, které má vyšetřovací komise, jsou přitom jasně dané, jasně definované a je zřetelně stanoveno, že „vyšetřovací komise orgánem činným v trestním řízení není a nemůže se ani dovolávat součinnosti těchto orgánů – tedy policie, – při svém vyšetřování“. Detailně o tom pojednává stanovisko č. 30/2000 Sb. Nejvyššího státního zastupitelství k oprávněním poslanců, senátorů a vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení.
Právník a specialista na vyšetřovací komise Robert Zbíral zdůrazňuje: „Řízení před komisí i její pravomoci jsou sice podobné jako u orgánů činných v trestním řízení, vyšetřovací komise přesto orgánem činným v trestním řízení není a nemůže se ani dovolávat součinnosti těchto orgánů při svém vyšetřování.“
Komise vyslechla celkem dvacet šest svědků. Jednalo se o členy vlády, zástupce policie, státního zastupitelství, novináře či bezpečnostní složky. „Dali nám vhled do toho, jaká jsou slabá místa pro úniky informací z vyšetřovacích spisů a jaká opatření by případně navrhovali přijmout,“ konstatoval Plíšek s tím, že poslanci nyní vyhodnocují všechny výslechy.
Závěrečnou zprávu s doporučeními pro vládu má komise vydat 12. září. Pokud však spolupráci s policií nevysvětlí, zprávu nemusí brát ministři pravděpodobně vůbec v potaz.