Autor fotografie: foto: SDH Hřensko
Security Magazín přináší rozhovor s Janem Košíkem, velitelem SDH Hřensko, na téma zkušeností z nedávného velkého požáru v Národním parku České Švýcarsko. Zajímalo nás, jak hasiči podmínky, v nichž museli čelit ohni, hodnotí, s jakými problémy se museli potýkat a co by se mělo pro budoucí udělat lépe především z hlediska prevence. Jan Košík hovoří o život ohrožujících situacích a za největší problém má neprůjezdnost páteřních cest a především absenci bezpečnostních pásů kolem lidských obydlí a vesnic.
- Velel jste místní jednotce dobrovolných hasičů, předpokládám, že jste byli nasazeni od prvního dne katastrofy. Jak ji s odstupem času vnímáte, jak náročné období to bylo?
Jako místní jednotka jsme se samozřejmě dostali, jak říkáte, na místo jako první. Zjistili jsme rozsah požáru a okamžitě jsme přes naše operační středisko alarmovali okolní jednotky. Viděli jsme, že rozsah je poměrně velký, a především v terénu, který byl absolutně nedostupný.
- V médiích se objevily informace o tom, že cesty, po kterých mohla jezdit hasičská technika byly zapadané kůrovcovým dřevem. Můžete to potvrdit?
To je samozřejmě pravda, to mohu potvrdit na 100 %, protože páteřní cesty, které jsme chtěli mít nějakým způsobem sjízdné, nebyly ani průchozí. Doba, než jsme se dostali k události z vrchu, kde jsme potřebovali operovat, byla neskutečně dlouhá. Bylo to velmi složité. Naši chlapi s pilami tam vypadali spíše jako těžaři. Nebylo to proříznout pár stromů. To byl skutečně, řeknu-li to slušně, nepořádek, kterým nebylo možné proběhnout během deseti minut.
- Apeloval jste Vy nebo někdo z obce Hřensko v minulosti na lepší průchodnost lesních cest?
Já osobně jsem rozhodně apeloval několikrát, na místní ochránce přírody, s nimiž jsem se setkal při předešlých požárech. I když ty byly samozřejmě mnohem menšího rozsahu. Upozorňoval jsem na to několikrát, ač tedy papírově to podložené nemám, ale byl jsem odkázán na to, že příroda si poradí sama. A když jsem začal popisovat, co by se mohlo přihodit, tak mi bylo řečeno, že moc koukám na americké filmy. Stejně tak jako kolegům z Krásné Lípy, kteří na to mají i písemné podklady.
- Na začátku požáru přinesla Česká televize informaci o tom, že NP chtěl požár nechat jen zahořet a hlídat perimetr. Máte také takové informace?
Pokud jde o předešlé požáry, tak tuto informaci mám. To mohu potvrdit. U tohoto požáru nikoliv, protože jsem byl přímo v ohnisku, kde jsme se snažili požár obklíčit a ohraničit, aby nám to nešlo dál. Bohužel, jak už řekli kolegové, ten požár se začal šířit skokově, tzn. že vzduchem se přenesly hořící částice a začalo nám to hořet třeba o dvě stě metrů vedle, než kde jsme operovali. Navíc terén byl neprostupný a nebylo dobře vidět, tak jsme zjistili, že nám to zahořelo těch 200 m za námi až třeba po půl hodině. To bylo fatální. Pokud nemáme dron nebo vrtulník, který by nás na to upozornil, tak ze země to není možné zahlédnout.
- Je to standardní postup NP při likvidaci požárů, tj. nechat požár zahořet a hlídat perimetr?
Byli jsme k tomu několikrát vyzýváni správou NP, nebo ochranáři, s argumentem, že přírodě to nevadí. Nicméně podle našich postupů jsme jako hasiči postupovali zcela standardně, aniž bychom jejich výzvy brali v potaz.
- Generál Vlček v rozhovoru pro DVTV uvedl, že tento krok postrádal vzhledem nahromaděnému hořlavému materiálu a převládajícímu suchu jakékoli ratio. Souhlasíte s ním?
Naprosto. To, co nám říkali ochranáři a lidi z NP, totiž že popadané kůrovcové dřevo nehoří, je naprostý nesmysl. To odporuje zdravému rozumu. Tam přecházel požár v korunový požár, kdy jsme byli absolutně bezmocní. Navíc vedle nás padaly stromy, bylo to opravdu život ohrožující, a jako hasiči jsme neustále ustupovali právě díky tomu, že jsme nemohli postavit jakoukoli obrannou linii. Protože nejsou bezpečnostní průseky. Okolo vesnic za každým plotem na mezi najdete suché kůrovcové dřevo, které stojí. Což je z požárního hlediska naprosto nemyslitelné. Ale na to se vůbec nedbalo.
- Ztěžovali Vám pracovníci NP nějak samotný průběh hasebních prací?
Průběh hasebních prací ne. Ale co se týká prevence, byli nekontaktní a probíhalo to ve smyslu, že pokud jsme chtěli prořezat nějaké cesty nebo provést kondiční jízdy, měli s tím obrovský problém. Já jako velitel SDH Hřensko mám pod sebou mladé kluky, kteří potřebují získat místní znalost. Potřebuju s nimi naše území projet. A ve chvíli, kdy řeknu, že tam pojedeme, tak se musím zpovídat proč tam pojedu, co tam budu dělat, a jestli tam vůbec smíme. To je pro mě jako pro velitele nemyslitelné. Jsme dobrovolná jednotka. Může se stát, že já tady nebudu, nebude tady nikdo ze zkušených kolegů, budou tady ti mladí, kteří jsou naštěstí pro věc nadšení, ale nemají takovou místní znalost, a potřebujeme je tady provést. A mám písemné doklady o tom, že musím dát měsíc dopředu vědět, kdy a kudy se budu v NP pohybovat.
- Máte ponětí o tom, jak vysoká mohla být teplota v okolí lesa u Mezné a co ji přesně způsobilo? Hrálo podle vás roli na výši teploty i popadané dřevo?
To samozřejmě hrálo, protože popadané dřevo je palivem pro samotný požár. Když jsme o Meznou bojovali poprvé a byli jsme donucení k ústupu, tak nehořlavé věci, kterými jsme vybavení, nebo klukům, kteří byli vybaveni dýchacím přístrojem, tak se jim ty masky kroutily. Věci, které se měli na sobě, se z nich normálně kouřilo. Nejsem schopný to odhadnout ve stupních, ale bylo to opravdu život ohrožující a ten ústup, pro který jsme se dohodli s velitelem zásahu, byl naprosto na místě.
- Měl byste za sebe tedy nějaká doporučení, co do budoucna v této oblasti zlepšit? Po technické stránce, po stránce taktiky zásahu, a z hlediska prevence?
Prevence je naprosto jednoduchá. Bezpečností pásy kolem lidských obydlí jsou naprosto jasný požadavek. Tam to mělo být dávno připravené. Vezměme v potaz, že zahořelo 1100 hektarů z Národního parku, a dalších zhruba asi 7000 ještě stojí. Když se podíváte, ať je to Kyjovské údolí, Doubice, Jetřichovice, kolem všech těchto vesnic stále stojí kůrovcové dřevo. Není možné, aby tam stálo takovou dobu a nic se s tím nedělalo. Tady jsme dostali jasně naznačeno, co se může stát.
Je to smutné, ale zaplať pánbůh, odskákaly to v uvozovkách "jenom" tři domy. Já vím, že pro lidi, kterým to shořelo, je to katastrofální. Nás to strašně mrzí, ale tam už se opravdu nedalo nic dělat. Ale Mezná mohla lehnout celá. Tam to bylo nasnadě a mohlo se stát něco hrozného. Určitě by se v tomto směru mělo začít konat. Bezprostředně po tom požáru vytěžit to kůrovcové dřevo okolo lidských obydlí a udělat tam bezpečnostní pásy. Že jsou bezzásahové zóny, to je v pořádku. Ale ať jsou mezi nimi bezpečnostní průseky, aby, kdyby se náhodou stalo, že to zahoří, pak my jako hasiči jsme tam mohli zaujmout obrannou linii a ten požár držet na jednom místě.
Je nemyslitelné, abychom v takovém, odpusťte mi ten výraz, bordelu, jsme my tam něco dělali. Za prvé je to pro nás jako pro hasiče život ohrožující. Za druhé je to technicky nemožné.