Autor fotografie: Německé velvyslanectví v Praze, © Archiv Andreas Künne|Popisek: Andreas Künne, velvyslanec Německa v ČR
Po nedávném zveřejnění nové německé Národní bezpečnostní strategie jsme oslovili velvyslance Spolkové republiky v Praze Andrease Künneho se žádostí o rozhovor. „Strategie označuje Rusko na dohlednou dobu jako největší hrozbu pro mír a bezpečnost v euroatlantickém prostoru. Hlavní aspekty nové strategie jsou otázky jako odolnost, kybernetická bezpečnost nebo odstraňování jednostranné závislosti v dodávkách energie a surovin, což je zčásti také důsledkem nové reality našeho světa,“ říká velvyslanec. Zajímala nás také pozice Německa vůči Číně, nebo koordinace práce na strategických dokumentech, které procházejí aktualizací také v České republice.
Vaše Excelence, německá vláda nedávno představila Národní bezpečnostní strategii. Do jaké míry je pro její obsah a vyznění určující poznaná realita po ruském útoku na Ukrajinu?
Historicky první vypracování Národní bezpečnostní strategie bylo dohodnuto již v koaliční smlouvě nové spolkové vlády z roku 2021. Poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, bylo potřeba začít od začátku. Ptáte se tedy zcela správně – ruská válečná agrese zcela zásadním způsobem změnila rámcové podmínky naší bezpečnosti. Naše strategie odráží „Zeitenwende“, tedy historický obrat, který od té doby zažíváme, a zároveň jasně a zřetelně pojmenovává porušení mezinárodního práva a zpochybnění evropské bezpečnostní architektury ze strany Ruska. Strategie označuje Rusko na dohlednou dobu jako největší hrozbu pro mír a bezpečnost v euroatlantickém prostoru. Hlavní aspekty nové strategie jsou otázky jako odolnost, kybernetická bezpečnost nebo odstraňování jednostranné závislosti v dodávkách energie a surovin, což je zčásti také důsledkem nové reality našeho světa. Mimořádně důležitý je pro nás v rámci Národní bezpečnostní strategie také integrovaný přístup, ve kterém se vzájemně doplňují různí aktéři a různé nástroje, a to nejen z oblasti armády a diplomacie. Mám na mysli například dostupnost léků, ochranu dat na sociálních sítích nebo bezpečnost naší infrastruktury a čisté životní prostředí.
Právě Rusko označuje strategie za nejvýznamnější riziko pro mír a bezpečnost v euroatlantickém prostoru. Lze předpokládat, že Rusko si tuto "pozici" udrží i po skončení války na Ukrajině a své žádoucí porážce v tomto konfliktu?
Ruské argumenty připomínají logiku „bílá je černá, černá je bílá“. Nesmíme si zvyknout na zaměňování pachatelů a obětí, na překrucování příčiny a důsledku. O jedné věci nelze pochybovat: Bylo to Rusko, kdo svým útokem na Ukrajinu porušil mezinárodní právo a od té doby téměř každý den páchá válečné zločiny.
O pozici Ruska po skončení války bych nechtěl spekulovat. Pro nás je jasné, že stojíme na straně Ukrajiny a uděláme vše, co je v našich silách, aby válku vyhrála. Stejně tak podporujeme integraci Ukrajiny do EU a NATO. To právě potvrdil i summit NATO ve Vilniusu.
Jde v každém případě o zásadní obrat Německa ve vztahu k Rusku, jež bylo až dosud vnímáno především jako důležitý partner, který dodávkami svých surovin poskytuje Německu možnost uplatňovat své politiky ve vztahu k udržitelnosti životního prostředí. Jako partnera označuje nová strategie dnes Čínu. Nehrozí zde podobný scénář a hrozba závislosti, která je dnes v mnoha oblastech již realitou?
Naše Národní bezpečnostní strategie označuje Čínu jako partnera, konkurenta a systémového rivala. Tato trojrole dokládá, že vztahy s Čínou zahrnují mnoho různých aspektů. Nechceme naše obchodní vztahy s Čínou zastavit, ale jsme si vědomi rizik, zejména s ohledem na kritickou infrastrukturu a nerostné suroviny. Musíme zde být ostražití a včas reagovat. Stejně tak sledujeme s obavami, jak se Čína snaží posouvat mezinárodně platné normy, zejména v oblasti lidských a občanských práv – proto to označení „systémový rival“. Proti tomu se musíme vymezovat, a to jak v mezinárodních organizacích, tak v rámci spolupráce s partnery z globálního jihu.
Ještě jedna poznámka k vaší tezi, že německá energetická transformace závisí jen na dodávkách surovin z Ruska. Z našeho pohledu je základem pro bezpečnou budoucnost neporušené životní prostředí a šetrné a udržitelné zacházení s přírodními zdroji. To, že na cestě k těmto cílům musíme energetické dodávky silněji diverzifikovat a energetickou transformaci přizpůsobit reálným podmínkám, neznamená, že zpochybňujeme tyto cíle jako takové, nebo že by tyto cíle byly dokonce špatné.
Podle ministra obrany Borise Pistoriuse patří mezi strategické nástroje v oblasti bezpečnosti také export zbraní, což bylo dosud velmi citlivé téma. Lze to vnímat tak, že Německu nyní velmi záleží na důvěryhodné obranyschopnosti nejen vlastní, ale také spojeneckých zemí, které hodlá podporovat kapacitami svého průmyslu?
Bezpečnost Německa je neoddělitelně spjata s bezpečností našich evropských partnerů a spojenců, takže o bezpečnosti vždy uvažujeme v kontextu našich spojeneckých závazků. Chceme dále posilovat evropský pilíř NATO. Čím víc se totiž budou evropští spojenci politicky a vojensky angažovat v NATO, tím pevnější transatlantický svazek bude. Jsme přesvědčeni, že vlastní evropská akceschopnost je předpokladem pro naši bezpečnost – ale pouze jako doplněk k Severoatlantické alianci. Společné zbrojní projekty k tomu přispívají. V rámci EU proto pracujeme na iniciativách zaměřených na společné nákupy, které umožní větší zakázky a nižší ceny, což je výhodné pro všechny. O tyto zakázky se mohou ucházet německé firmy stejně jako všichni ostatní. Spolková vláda proto partnerům nabízí například možnost, aby se připojili k rámcovým smlouvám s německým průmyslem na dodávky tanků Leopard 2A8 a dělostřelecké munice.
Spolupráce v rámci Framework Nations Concept, sjednocování vojenského vybavení a společné zbrojní projekty navíc zvyšují interoperabilitu armád členských států NATO. Tak můžeme věrohodně demonstrovat společnou obranyschopnost.
Strategie zmiňuje, že na obranu bude Německo vydávat 2 % HDP, ovšem jako průměr za několik let. Někteří kritici Německu vyčítají, že jde o určitou formu ústupu od plnění tohoto závazku. Znamená tato věta ve skutečnosti jen to, že nelze výdaje skokově navýšit z roku na rok a efektivně prostředky utratit, a současně že ve středně či dlouhodobém výhledu Německo počítá s vyššími výdaji než 2 % HDP?
Německo do své ústavy v loňském roce zakotvilo největší investiční balíček v dějinách Bundeswehru. To jasně ukazuje, že je připraveno výrazně investovat do své obranyschopnosti. Díky těmto mimořádným prostředkům naše armáda kromě běžného rozpočtu na obranu získá dalších 100 miliard euro navíc. A to je teprve první krok na cestě ke spolehlivému a dostatečnému financování našich ozbrojených sil.
Národní bezpečnostní strategie proto počítá i po tomto mimořádném investičním balíčku nadále s cílem investovat do obrany ve víceletém průměru 2 % HDP. Naším cílem je rozsáhlá modernizace naší armády, včetně zlepšení její výkonnosti a připravenosti ve všech oblastech nasazení a ve všech dimenzích.
I v České republice vláda projednala novou bezpečnostní strategii, a tento proces aktualizace základních strategických dokumentů probíhá dnes napříč Evropou. Do jaké míry při jejich zpracovávání vlády a pověřená ministerstva spolupracují a berou v potaz přístup svých spojenců za hranicemi?
Kromě celé řady konzultačních akcí na národní úrovni probíhala v rámci přípravy Národní bezpečnostní strategie také intenzivní komunikace s našimi spojenci a partnery, kteří mohli bezprostředně předkládat své myšlenky a podněty. K tomuto účely se konalo nespočet bilaterálních a multilaterálních jednání s partnery, spojenci a mezinárodními organizacemi, samozřejmě i se zástupci české vlády. Na různých úrovních jsme byli v kontaktu téměř denně. Národní bezpečnostní strategie byla koneckonců představena 20. června v Evropské unii a NATO.
V České republice na bezpečnostní strategii, která je v gesci ministerstva zahraničí, navazuje obranná strategie ministerstva obrany. Připravuje německá vláda rovněž dokument, který by se specificky zabýval oblastí obrany v užším slova smyslu, a pokud ano, kdy bude jeho aktuální znění k dispozici?
Jak už bylo řečeno, německá Národní bezpečnostní strategie zohledňuje zásadní změny situace v oblasti bezpečnostní politiky a odráží onen zmiňovaný historický obrat. Aktuální směrnice pro oblast obrany pochází z roku 2011. Stejně jako strategické dokumenty ve všech ostatních oblastech integrované bezpečnostní politiky je nutné tyto dokumenty nyní přepracovat a uvést do souladu s Národní bezpečnostní strategií. Termíny pro jejich vydání ještě není stanoven. Cílem však je, aby výsledky mohly být představeny ještě v tomto roce.