foto: Vytvořeno umělou inteligencí/Ilustrační obrázek
Pokud se dá o nějaké zemi tvrdit, že si vlastní legislativou zavřela cestu do Evropské Unie, je to jednoznačně Gruzie. Na konci července se totiž v zemi objeví tisíce ztotožněných „zahraničních agentů“. Situaci nepomohlo veto prezidentky, ani fakt, že většina obyvatel tíhne k EU.
Není to tak dávno, kdy se Gruzie podle údajů organizace Transparency international pyšnila nejmenší mírou korupce v oblasti Černého moře. Tento ukazatel spolu s vládními pro-podnikatelskými subvencemi, levnými energiemi a dalšími hospodářskými benefity nalákal do země řadu zahraničních investorů, kteří zde rozjeli svá podnikání. Auditorští giganti KPMG a Deloitte, řetězec rychlého občerstvení McDonald's, IT a softwarový investor Hives CX, ale také technologický čínský obr Huawei, to jsou jen některé z desítek zahraničních nadnárodních firem, které v uplynulých letech začaly podnikat v Gruzii a etablovaly se na místním trhu.
Podle serveru Businessinfo.cz patří mezi nejvýznamnější investory za rok 2023 firmy ze Spojeného království s podílem 25 %, z Nizozemska s 23 %, Turecka s 11 %, z USA s 10 %, ale především také z Ruska s 6 %. Pro všechny zaměstnance těchto firem však na konci července začne platit zákon o transparentnosti zahraničního vlivu, který je často označován také jako zákon o zahraničních agentech. Podle tohoto nového zákona se organizace a občanské společnosti, jakož i média, které získávají více než 20 % příjmů ze zahraničí, budou muset registrovat jako „organizace sloužící zájmům cizí moci“.
Veto prezidentky Gruzie nepomohlo zabránění zákonu o agentech
Zákon byl schválen ve třetím čtení v gruzínském parlamentu polovině května tohoto roku většinou 84 hlasů ze 150 poslanců. Ke zvrácení rozhodnutí parlamentu nepomohlo ani veto prezidentky Salome Zurabišviliové koncem měsíce května. Už samotné projednávání návrhu zákona provázely incidenty přímo v jednacím sále a také násilné protesty a demonstrace, které si nejednou vyžádaly zásah policie. Oponenti a protestující se obávají, že zákon umožní omezení činnosti organizací kritických k vládě, a přirovnávají jej k podobnému zákonu, kterým Rusové potírají opozici a disent. Zákon rovněž uvaluje na organizace financované ze zahraničí přísné pokuty v případě, že se nezapíší do registru zahraničních společností. Více než 100 gruzínských organizací nicméně dopředu avizovalo, že tak nehodlají učinit.
Zákon o agentech aneb možný konec namlouvání Gruzie s EU
Schválení zákona má mezinárodní přesah. Jelikož s gruzínskou vládou navázali představitelé EU již přístupové rozhovory, šance na vstup se budu po vstupu zákona v platnost rovnat nule. Zákon totiž není slučitelný se základními principy evropského práva. Dvanáct ministrů zahraniční členských zemí EU včetně ČR s výjimkou Maďarska sice vyzvalo vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnost Josepa Borrella, aby ještě před hlasováním o návrhu zákona vydal jasný signál gruzínské vládě, že tento zákon není kompatibilní s pokrokem země na její cestě do EU, ale to však nepomohlo.
Souběžně také skupina členů Evropského parlamentu požádala Borrella, aby připravil cílené sankce vůči zástupcům vládní strany Gruzínský sen, a to včetně samotného předsedy vlády Irakliho Kobachidzeho a členů parlamentu. Takové opatření však zavrhl předseda Evropské rady Charles Michel s tím, že v této fázi by měl mít přednost politický dialog. Od představitelů Švédska, Nizozemska, ale i Estonska se ozývají hlasy, že by Gruzíncům mělo být dočasně odňato právo bezvízového styku s EU, které platí už od roku 2017. Gruzie se v mezinárodních otázkách chová ambivalentně po vzoru Maďarska. Na straně jedné se zde konají protesty proti ruské invazi na Ukrajině, na straně druhé se země odmítá přidat k protiruským sankcím, z pragmatických sousedských důvodů. Není však pochyb o tom, že zákonem o transparentnosti vlivu se Gruzie přiklonila na stranu Ruska. Prezident Putin před časem varoval před přijetím Gruzie do NATO
Investice ČR v Gruzii klesají
Zákon se však týká také ČR, byť naše investice do Gruzie klesají. V roce 2023 činily jen 17 mil. USD, což je meziroční pokles o 69 milionů USD. Hlavními sektory byly energetika a nemovitosti. Nejvýznamnějším českým investorem v Gruzii je firma Energo-Pro. Ta kromě energetiky nabízí další potenciálně zajímavé investiční příležitosti ve zpracovatelském průmyslu, zvláštních finančních zónách či zemědělství. Vzhledem ke kurzu, který si Gruzie v mezinárodní politice vybrala, se dá očekávat, že sestupný trend bude pokračovat. Stejný "trest" může přijít i od EU, která má potenciál uvalit cla na gruzinské zboží dovážené do Evropy.
Tagy