Milan Ceeh je přední český odborník na požární a bezpečnostní systémy. V rozhovoru pro SM se rozpovídal například o tom, jaký si stojí ČR v oboru požární bezpečnosti či jaké problémy mají firmy při implementaci svých řešení do budov.
Pane Ceehu, jste expertem zejména na bezpečnostní technologie a požární bezpečnost budov. Jak se z Vašeho pohledu proměnil tento obor řekněme za posledních 20 let?
V oboru pracuji více než 20 let a mohu potvrdit, že během této doby došlo k zásadním změnám. Vrátíme-li se zpět do devadesátých let, systémy byly pouze autonomní. Integrace jednotlivých systémů byla v plenkách a už vůbec nemůžeme mluvit o digitalizaci či sbírání dat z detekce, analytických nástrojích, které dnes pokládáme za běžný standard.
Jaké bezpečnostní prvky podle Vás majitelé či pronajímatelé budov v celém systému požární bezpečnosti nejvíce zanedbávají?
Pokud se zaměříme na českou požární bezpečnost, tak máme poměrně dobrý soubor národních norem označovaných zkratkou ČSN. V posledních letech však zároveň přebíráme i normy evropské. Bavíme-li se o požárních normách, mám na mysli hlavně normu EN 54. Z mého pohledu není hlavním problémem zanedbaná technologie, ale spíše následná údržba. Jako příklad uvedu obchodní centra, kde můžete běžně sledovat požární detektory, které jsou černé (nemyslím tím originální barvu) či zaprášené, což jasně ukazuje na fakt, že na nich žádná údržba delší dobu neproběhla, nebo proběhla pouze v omezené míře. V těchto místech se však denně pohybují tisíce zákazníků, proto předpokládám, že platnou revizi mají, což je značně alarmující. Toto však není otázkou jen obchodních center, ale i dalších objektů.
Je obecně požární bezpečnost budov v Česku dostatečná? V čem dnes konkrétně existují největší rezervy?
Slabé místo vidím v legislativě a právě ve zmiňovaných revizích a pravidelných kontrolách protipožárních technologií. Setkáváme se s případy, kdy se nabídka na revizi pohybuje na desetině reálné ceny, a přesto ji někteří majitelé objektu akceptují. Dalším problémem bylo podvádění s certifikáty opravňujícími instalační firmy provádět montáže, uvádět systémy do provozu, servisovat funkční zkoušky a kontrolovat provozuschopnost. Před 10 lety bylo kopírování a úprava vydaných certifikátů běžnou praxí. Z toho důvodu jsme začali používat certifikáty vydávané Státní tiskárnou cenin. Máme díky tomu dokonalý přehled, kdo má oprávnění příslušnou revizi vykonávat. Tyto informace můžeme poskytovat i koncovým uživatelům a zaručit tak, že proškolené firmy mají potřebné know-how.
Jak si ČR stojí v požární bezpečnosti v porovnání s okolními evropskými státy? Ptám se i proto, že vy od roku 2000 pracujete ve společnosti Siemens a máte možnost vidět situaci ,,německýma očima".
Nemyslím si, že bychom na tom byli hůře než jinde. V zemích na západ od nás začali s požární bezpečností v širší míře dříve než my. Pokud máme co dohánět, pak je to bezpečnost menších objektů, jako jsou penziony či hotely. Vzorem by pro nás mohly být oblasti rakouské, respektive evropských hor, kde vidíte zřetelnou snahu o dosažení maximální požární bezpečnosti. V našich podmínkách to samozřejmě ještě bude nějakou dobu trvat, abychom to dohnali.
Jaké technologie Siemens vyvíjí v oblasti požární bezpečnosti budov? Jaká je jeho ,,nadstavba" či přidaná hodnota ve srovnání s českými technologiemi?
Uvedu to na příkladu. Společnost Cerberus, kterou Siemens v minulosti koupil, byla první, která si nechala patentovat požární detektor, a to už v roce 1941. Jak šel čas, přicházeli jsme s různými inovacemi. Dnes najdete u nás v portfoliu řadu Sinteso, která nabízí vysoce pokročilé analytické funkce ASA přímo integrované v detektorech. Detektor tak sám pozná, zda se jedná o skutečný požár, nebo zda jde o falešný poplach. Když se podíváme na český trh, najdeme zde několik firem, které vyvíjejí a vyrábějí požární technologie. Nemusí to být jen ryze české firmy, jde spíše o zahraniční společnosti. V podstatě historicky jedinou českou firmou, která vyrábí protipožární technologie, je firma Lites, ale my se s ní na trhu už nepotkáváme. Máme rozdílné portfolio zákazníků.
Dokáží i nejnovější technologie vždy účinně ochránit budovy před požárem či jinou katastrofou, nebo ,,do hry" pravidelně vstupuje i lidský faktor?
Většina systémů je koncipována tak, aby byl lidský faktor eliminován. V budově s recepcí či kontrolní místností přichází první hlášení právě tam. Větší objekty, státní úřady či nákupní centra jsou připojené přímo na hasičský záchranný sbor. Technologie by měly pomáhat v tom, že včasnou výstrahou upozorní na potenciální nebezpečí a přispějí tak k minimalizaci škod na zdraví a majetku. Následně přichází lidský faktor, který zajistí rychlou likvidaci požáru.
Selhaly podle Vašeho názoru v případě požáru hotelu v pražské Náplavní ulici technologie, či byl na vině právě lidský faktor?
Hotel je specifická záležitost. Konkrétní technologie by tak měla být vybírána s tím, že zajistí ochranu osob a majetku v maximální míře. Signalizace by měla být umístěna vždy na recepci nebo v kontrolních místnostech se stálou obsluhou, pokud je to možné. Zároveň by měl být k dispozici „manuál“, který přesně popíše procesy v případě nastalého rizika. Především konkrétní kroky, jak se zachovat při nečekaných událostech spojených s vypuknutím požáru. Konkrétním příkladem může být tento: čidlo zahlásí, že v 5. patře hoří, recepční by měl/a vědět, že nemá jen zavolat hasiče, ale také instruovat lidi v budově; znát postup a způsob evakuace, mít přehled o nejvíce ohrožených pokojích ...
Narážejí firmy zabývající se požární bezpečností při implementaci svých řešení do budov s nějakými konkrétními překážkami ze strany například památkářů, architektů či velkých developerů?
U nové výstavby spíše ne. Složitější situace je u starých či historických budov. V některých případech do celého procesu navržení a instalace poměrně dost zasahují památkáři. Na druhé straně se domnívám, že se jejich vnímání problematiky požární bezpečnosti zlepšilo poté, co shořelo několik významných památek. Snažíme se je udržovat v obraze, aby měli povědomí o nejnovějších trendech, jakým způsobem je možné tyto stavby či památky chránit. V okolních zemích se ochraně památkových objektů věnují komplexněji. V tamních historických budovách či památkách není instalován pouze detekční systém, ale například i hasební, přehledové kamery, atd. Na druhou stranu je samozřejmě finančně náročné vybavit všechny památky detekčními systémy.
Nemohou tyto potenciální překážky zabránit rozvoji nových technologií v oboru požární i jiné bezpečnosti?
Osobně si myslím, že je to právě naopak. Dříve technologie nebyla zdaleka na současné úrovni. Dnes například díky bezdrátové technologii odpadá nutnost rozvádění kabelů a eliminují se tak zásahy do budovy, což bylo nejčastějším tématem diskuse s památkáři (není nutno vrtat do zdi, protahovat nekonečné množství kabeláže). V podstatě zůstává jen samotný detektor, který je možné nastříkat požadovanými barvami nebo jinak přizpůsobit.
Jak probíhají výběrová řízení na trhu bezpečnostních či požárních technologií? Co je rozhodujícím faktorem pro přidělení zakázky?
Z mého pohledu probíhají tristně. Většina výběrových řízení totiž končí na ceně, což je rozdíl mezi námi a západními zeměmi, kde si vybírají nejlepší technologie pro dané řešení. U nás ve většině případů jdeme bohužel opačným směrem. Pro mnoho „rozhodovačů“ je jednodušší výběr na základě ceny než porovnávání jednotlivých parametrů přihlášených technologií.
Jste viceprezidentem Asociace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm (AGA). Můžete našim čtenářům prozradit, co je předmětem její činnosti?
AGA zastřešuje obor bezpečnostních a technologických služeb. Dnes se jedná zhruba o 120 členských firem a přidružených členů. Naší hlavní náplní je zlepšení podnikatelského prostředí, odborná činnost, poskytování služeb, rozvíjení vztahů asociace k veřejnosti a v neposlední řadě rozvíjení vztahů a spolupráce se státní správou a samosprávou. Zastřešujeme také Centrum technické normalizace pro bezpečnostní služby (CTN AGA) ve 12 mezinárodních technických výborech.
Jak byste zhodnotil předchozí rok AGA? Co se podařilo a na jaké projekty byste se chtěl zaměřit v tomto roce?
Byl to dobrý rok! V minulém roce úspěšně proběhlo v Praze zasedání prezidia a komisí Euroalarmu. Poprvé jsme se také účastnili s našimi členskými společnostmi mezinárodních veletrhů, jako byl například veletrh Intersec. Připravili jsme novou korporátní identitu, vytvořili jsme nové logo či přepracovali naše stanovy. Zastřešili jsme velkou škálu konferencí, v mnoha případech jako generální partner, a stali jsme se také partnerem pro většinu bezpečnostních veletrhů v ČR. Je nám velkou ctí, že podporujeme konferenci Bezpečná škola.
Vy jste se zúčastnil za AGA zmíněné světové výstavy Intersec v Dubaji, která je zaměřená na bezpečnostní technologie. Lze na základě toho, co jste měl možnost vidět, již dnes předpovídat nějaký zásadní trend v oblasti požární bezpečnosti, který se viditelně ,,otiskne" i v Česku?
V prvé řadě bych chtěl zmínit, že o výstavy v ČR klesá zájem. Když jste se mě na začátku ptal, jak se z mého pohledu proměnily bezpečnostní technologie za 20 let, tak s výstavami je to stejné. Pokud byste se přišel podívat před 20 lety třeba na výstavu Pragoalarm nebo na výstavu obdobného typu, výstaviště bylo nabité firmami dovážejícími a vyrábějícími bezpečnostní technologie. Výstava trvala tři dny, účastnily se stovky vystavovatelů a počty návštěvníků se pohybovaly v tisících až desetitisících. Další výstava zaměřená pouze na požární technologie s názvem Pyros se konala v Brně, kde jsme nejen my stavěli dvoupatrový stánek. Tento trend však u nás postupně téměř vymizel a po návštěvnících se slehla zem. Těžko říct z jakého důvodu. Říkám to v kontextu se zmíněnými výstavami v Dubaji či Londýně, kde tyto akce neskutečně rostou. Co se týká otázky, zda se nějaký trend viditelně ,,otiskne" i v ČR, tak si myslím, že v tomto směru je největší nárůst v softwarových řešeních a analytice. Intersec se zaměřoval z jedné třetiny na analytické softwary - rozpoznávání obličeje (facial recognition), různé druhy synopsí a dalších analytických nástrojů. Důležitou roli budou v budoucnu jistě hrát biometrické systémy společně s kontrolou vstupu a nadále přetrvávající trendy v oblasti CCTV.
Co vás na veletrhu osobně nejvíce zaujalo?
Určitě drony. Je to trend, který pečlivě sledujeme. Zaujala mne také informace, že proti dronům stále nemáme účinnou obranu, i když se na tom v dnešní době velmi intenzivně pracuje.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte víc
Tagy