Autor fotografie: I. Rudenko / Wikimedia commons / CC-BY|Popisek: Stíhací letoun Su-33 vzlétá z letadlové lodi Admirál Kuzněcov (ilustrační foto)
Další bláznivý počin pilota víceúčelového stíhače Su-33 a jeho mistrovská záchrana situace. Letoun byl speciálně navrženou námořní variantou Su-27.
Na zveřejněném videu je zachycen téměř dechberoucí okamžik. Pilot víceúčelového stíhacího letounu Su-33 se podle záběrů očividně pokusil o přistání na jediné ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov avšak to se mu příliš nepovedlo. Samotný výkon letounu Su-33 a duchaplnost pilota však znamenaly, že letadlo se nakonec tak tak vyhnulo přistávací dráze. Pilot totiž přistání letounu nakonec tak vymanévroval, že se celý stroj z pozice těsně nad přistávací dráhou následně vrátil zpět do vzduchu. Opačný případ by znamenal téměř jisté zničení stíhače a vážné poškození letadlové lodi.
Vývoj letounu Su-33 začal již na konci 70. let a trvalo více jak 10 let, než byl vytvořen prototyp schopný letu. Stroj se měl již od začátku stát letounem vzdušné převahy, který by měl být zároveň součástí arzenálu letadlových lodí, a za tímto účelem měl být proto projektován se sníženými nároky na startovací a přistávací dráhu. Letoun Su-33 byl vyvíjen z původního Su-27 jako jeho námořní verze a od tohoto dvoumotorového stíhacího letounu se liší v podstatě pouze několika významnými rozdíly v konstrukci. Ty se odrážejí především v tzv. kachních křídlech, ale také zkrácené zadní ploše námořní varianty.
Letoun byl však i přes své testování probíhající od poloviny 80. let představen veřejnosti až po pádu komunistického bloku v roce 1995. Do oficiálního arzenálu vybavení letadlové lodě Admirál Kuzněcov však byl zařazen již o rok dříve. Rusko těchto letounů pravděpodobně vyrobilo pouze okolo 35 kusů a podle zprávy britského Mezinárodního institutu pro strategické studia s názvem The Military Balance 2023 ruská armáda v minulém roce disponovala nejméně 17 plně funkčními víceúčelovými stíhacími letouny Su-33.
Víceúčelové Su-33 jsou poháněny dvěma motory Saturn-Ljulka AL-31F, které využívá také nenámořní verze letadla Su-27. Každý z motorů má výkon 75,22 kN a společně tak dokáží přivést letadlo k maximální rychlosti 2,17 Mach (asi 2 300 km/h). Dolet letounu by se měl pohybovat okolo 3 000 km. Mezi hlavní zbraňové systémy letadla patří 30mm automatický kanón GŠ-30-1 a střely vzduch-vzduch Vympel R-73 a R-77 a vzduch-země P-270 nebo Ch-31. Na základě vzoru technologie Su-33 Čína zkonstruovala a nyní bez licence vyrábí svoje letouny J-15.
Nejistá budoucnost Su-33
Letouny Suchoj Su-33 měly být původně přiděleny pod letadlovou loď Admirál Kuzněcov. Ta se však v současné době v důsledku dvou leteckých nehod letounů Su-33 a MiG-29, kterým se nepodařilo na loď přistát, havárii v doku, kdy na plavidlo spadl sedmdesáti tunový jeřáb, a především také rozsáhlému požáru, jež zachvátil loď před pěti lety, nachází ve velmi špatném stavu. Rusko sice oznámilo, že by se měla loď také s vybavením, letouny Su-33, vrátit na konci roku 2024 do aktivní služby, ale tyto informace zatím nebyly potvrzeny a nic také nenasvědčuje tomu, že by se tak opravdu mělo stát. Je proto otázkou, zda bude potenciál Su-33 plně využit.