Vláda prohrála soud s odvolaným radním Energetického regulačního úřadu

Vláda prohrála soud s odvolaným radním Energetického regulačního úřadu
Autor: Pixabay
27 / 07 / 2022, 14:00


Městský soud v Praze v minulém týdnu zrušil rozhodnutí vlády České republiky z konce července 2019, kterým vláda odvolala tehdejšího radního Energetického regulačního úřadu (ERÚ), Vladimíra Vlka. Celé odvolání Vlka se tak vrací vládě k novému projednání. Vlk byl tehdy odvolán pro údajné narušení nezávislého postavení ERÚ a pro přijímání pokynů od energetických firem. Podklady pro vládu měly být získány na základě šetření Bezpečnostní informační služby (BIS). Městský soud nyní dospěl k závěru, že informace BIS nelze ověřit a je důvodná pochybnost o jejich věrohodnosti.

Městský soud se v rámci vedeného soudního řízení, kdy Vlk napadal své odvolání žalobou proti vládě, s utajovanými listinami seznámil a zjistil, že zpráva obsahuje dva druhy zjištění. Jednak v nich mělo být popsáno několik konkrétních skutkových událostí, kdy podle BIS měl Vlk udržovat úzké vztahy s jedním z regulovaných subjektů a s tímto spolupracovat v otázce personálních záležitostí. Dále mělo být ve zprávě popsáno, že měl Vlk přijímat pokyny od třetí osoby a jednat tak v tržním zájmu jednoho z regulovaných subjektů, a měl zasahovat do činnosti správního orgánu 1. stupně spočívající ve snaze zabránit zahájení kontroly jednoho z regulovaných subjektů a v zastření této snahy manipulací se spisem.

Druhý typ zjištění obsaženého v listinách předložených BIS nebyl podle Městského soudu skutkového charakteru. Mělo jít totiž o „řadu názorů zpracovatele zprávy na to, co ze zjištění vyplývá či co se z nich dá dovodit, aniž by tyto názory bylo možné odlišit od popisu konkrétních skutkových událostí. Zpracovatel zjištění v listinách např. formuloval závěry o tom, že žalobce činil aktivity ve prospěch určitého subjektu, vyvíjel tlak na určité subjekty, ovlivňoval subjekty jiné atp. Tyto závěry zpracovatel nedoplnil o konkrétní skutkové zjištění, a proto je nelze považovat za zaznamenání objektivních skutečností. Není totiž zcela jasné, na základě čeho jsou uvedené závěry učiněny.“, vyplývá mimo jiné z rozsudku Městského soudu.

Po seznámení se se zprávou BIS, která byla podkladem pro Vlkovo odvolání, Městský soud zkonstatoval, že pokud by všechny utajované informace byly pravdivé, o porušení povinností daných energetickým zákonem ze strany Vlka by neměl nejmenších pochyb. Podle Městského soudu je ale aspekt pravdivosti a věrohodnosti utajovaných informací zásadní pro posouzení celé věci.

A zde dospívá soud k zajímavým zjištěním. Z obsahu utajovaných dokumentů totiž nelze ani náznakem zjistit, jakým způsobem byly předmětné informace získány, a dokumenty neobsahují ani žádné jiné podklady, z nichž by si soud mohl utvořit představu o tom, zda zjištění BIS odrážejí skutečný stav věcí, nebo jsou zcela či zčásti zkreslené nebo smyšlené. Ač utajované dokumenty obsahují podrobný popis konkrétního jednání žalobce a dalších osob, umožňující jejich identifikaci, neobsahují nic, z čeho by bylo možno usuzovat na věrohodnost těchto informací. Informace ani rámcově neukazují na zdroje, na způsob jejich původu, nepopisují okolnosti ani důvody, pro které je BIS má za věrohodné.

Vzhledem k tomu, že soud nemůže posuzovat věrohodnost utajovaných informací, vrátil celou věc vládě ČR k novému projednání. Vláda nyní musí požádat BIS, aby svoje zjištění doplnila tak, aby nové rozhodnutí ve věci odvolání Vlka bylo řádně odůvodněno a případně další soud mohl pravdivost a ověřitelnost důvodů odvolání přezkoumat.

V červenci 2019 skončili 3 radní z pětičlenné rady ERÚ naráz – Vladimír Outrata, Vladimíra Vlk a Jan Pokorný. Pokorný skončil tak, že mu vypršel mandát. Outrata a Vlk byli odvoláni, podle ministra Karla Havlíčka měli systematicky jednat v souladu se zájmy regulovaných subjektů, hrubě tím porušovat své povinnosti vzhledem k nestrannosti a nezávislosti ERÚ a neměli jednat v souladu se zájmy spotřebitelů. Vlk a Outrata se proti svému odvolání bránili soudní cestou, Outrata později svou žalobu stáhl.

 

Autor: Anna Binderová, dlouholetá spolupracovnice tuzemských i zahraničních energetických společností, členka Institutu pro energetiku, externě spolupracuje s redakcí Security magazínu a zaměřuje se zejména na témata energetiky, ekonomiky a národního hospodářství

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace