Vláda schválila návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti

Vláda schválila návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti
Autor fotografie: Dollar Photo Club|Popisek: Ilustrační foto
13 / 05 / 2015, 16:45

Co přinese zákon o soukromé bezpečnostní činnosti? S jeho plnou účinností se počítá od poloviny roku 2016.

Zákon se bezprostředně dotýká 6537 subjektů, které zaměstnávají kolem 49 tisíc lidí. Naplnění smyslu zákona bude stát daňové poplatníky nejméně 30 milionů korun v prvním roce a potom 20 milionů korun každý rok, protože na minsiterstvu vnitra musí být zřízeno 40 nových systemizovaných míst pro zaměstnance, kteří budou licenční řízení zajišťovat. 

A jaké novinky zákon přináší? Registrace u ministerstva vnitra pro ozbrojené vyhazovače v nočních klubech, licence podléhající vyjádření tajných služeb (BIS, ÚZSI, VZ) nejen pro bezpečnostní agentury  - to jsou příklady novinek návrhu zákona o soukromé bezpečnostní činnosti. 

Jak uvedl již dříve tajemník Security clubu - profesního sdružení největších bezpečnostních agentur v zemi, Mgr. Radek Zapletal, bezpečnostní agentury volají léta po tomto zákoně. Česko nemá takový zákon jako jedna z posledních zemí EU; všechny sousední země zákon mají. Mgr. Zapletal doufá, že zákon přinese tolik potřebnou kultivaci trhu, ale zároveň dodává, že současný návrh si vyžádá brzy novelu zákona, neboť jde o velmi kompromisní návrh, kdy je důležité, že vůbec nějaký zákon upravující komerční bezpečnost v ČR vzniknul.

Základní novinkou je, že dosavadní koncesi k provozování živností Ostraha majetku a osob, Služby soukromých detektivů a Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob nahradí licence vydávaná výlučně ministerstvem vnitra. Kdo provádí ostrahu, či další bezpečnostní činnosti sám pro sebe vlastními zaměstnanci - držiteli zbrojních průkazů skupiny „D“, bude muset od ministerstva získat registraci.

K žádosti o udělení licence se bude vyjadřovat policie a tajné služby s tím, že posuzují, zda vydáním licence nedojde k ohrožení zahraničně politických nebo bezpečnostních zájmů ČR. Přesný rozsah a limity zásahů do soukromí osob ve vztahu k žadateli o licenci, však široce pojatý návrh zákona nepřináší.

Nejsilnější oponentura paradoxně přichází od Unie bezpečnostních sborů (UBS) upozorňující na to, že negativní stanovisko policie může být účelové a není proti němu možné se reálně hájit. „Žadatelé nebudou mít přístup k utajovaným informacím, protože netvoří součást spisu a uchovávají se odděleně. Utajované informace slouží jako důkaz k rozhodnutí o neudělení licence“ uvádí Jiří Vítek předseda UBS.

Články na serveru lidovky.cz například upozorňují na příběh policejního pyrotechnika Bohumila Mareše (59), který má za sebou dvacetiletou praxi. V řadách Policie ČR působil jako jeden ze dvou policejních znalců a vypracovával posudky na ty nejsložitější případy. Po letech služby u policejních pyrotechniků byl nadřízenými přeřazen a již tři čtvrtě roku chytá na ulici kapsáře a kontroluje bezdomovce. 

Konkrétní obavy Vítka vyplývají především z toho, že nadřízený policista při odchodu podřízeného mu velmi lehce tzv. „zatopí“ – například, pokud by si chtěl tento policista založit firmu v oblasti komerční bezpečnosti.

Právníci v oboru správního práva dávají Vítkovi za pravdu. Žadatel, a s ním spojené osoby, mohou být i bez svého vědomí podrobeni předem neurčené činnosti tajných služeb, s jejichž výsledkem, bude-li označen za utajovanou informaci, nebo podléhat mlčenlivosti, se v průběhu celého řízení nemá možnost seznámit nebo vyjádřit, a to ačkoli návrh zákona vyžaduje, aby přímo tyto zprávy obsahovaly (ne)doporučující závěr.

Šance opravného prostředku, který nemůže reagovat na tyto závěry, a kterým navíc bude pouze rozklad podaný opět ministerstvu, neboť již chybí vyšší nadřízený správní orgán, na změnu negativního rozhodnutí, je tak značně snížena. Soudní přezkum, který ale rovněž není zárukou seznámení žadatele se všemi podklady a důkazy, pak bude zajišťovat jediný místně příslušný soud – již tak velmi vytížený Městský soud v Praze.

Ze schváleného návrhu zákona byla vypuštěna původní kontroverzní ustanovení o vedení veřejné evidence držitelů licence, včetně těch, kteří o licenci požádali a nebyla jim vydána. 

Obdobně, ale opatrněji se vyjadřují i zástupci firem v oboru. Tajné služby a policie reálně mohou zlikvidovat jakoukoliv firmu v oboru v okamžiku, kdy nepůjde jejím představitelům tzv. „na ruku“. Jeden z představitelů vysokého managementu významné bezpečnostní agentury pro Security magazín shrnul obavu do otázky „Dokážete si představit, že nějaký majitel ochranky nevydá knihu návštěv svého klienta každému, kdo zamává průkazem tajné služby, jen aby riskoval, že přijde o licenci jako nepřítel státu? A to žijeme v době, kdy Vojenské zpravodajství zneužilo soukromou bezpečnostní agenturu ke sledování premiérovy manželky a kdy unikají citlivé informace z BIS“.

Článek jsme zveřejnili v 6. čísle 2014 SECURITY magazínu.

Psali jsme také:

POVOLÁNÍ: SECURITY KONTRAKTOR I

POVOLÁNÍ: SECURITY KONTRAKTOR II

Tagy článku