Autor fotografie: www.anobudelip.cz|Popisek: Pavel Růžička
Vládní opatření proti koronaviru fungují, nicméně vláda je stále pod palbou kritiky, ať udělá v boji s koronavirem prakticky cokoliv, říká poslanec Pavel Růžička (ANO). Více o tématu v rozhovoru, který je převzat z Parlamentních listů.
V reakci na příspěvek klášterských hasičů jste uvedl, že „jenom blbec a rozhodně ne hasič může zpochybňovat funkčnost ochranné masky CM4 a ochranného obleku SOOCO“. Odhlédněme od konkrétního případu. Jaké aktuální ochranné pomůcky hasiči mají?
Pokud budeme mluvit o profesionálních hasičích, tak jejich vybavení je velice pestré, a to od jednovrstvých a třívrstvých zásahových obleků, ochranných obleků na jednorázové použití, obleků OPCH90, dýchacích přístrojů, respirátorů FFP2 nebo FFP3, jednorázových kombinéz Microgard až po ochranné brýle, ochranné masky CM4 a CM6 a k tomu příslušné filtry, gumové ochranné rukavice. Způsob ochrany zasahujících hasičů závisí na stupni ohrožení a odpovídající ochranu stanovuje velitel zásahu.
Další významnou složkou jsou sbory dobrovolných hasičů, které byly nad rámec dovybaveny ochrannými maskami CM4, ochrannými filtry MOF4 a ochrannými obleky SOOCO. Veškeré tyto ochranné prostředky, které byly předány sborům dobrovolných hasičů, jsou plně funkční a plně využitelné při řešení této situace. V mnoha případech sbory dobrovolných hasičů mají obdobné vybavení jako profesionální hasiči, mluvím hlavně o ochranných a zásahových oblecích, rukavicích, rouškách a respirátorech.
Na nedostatek pomůcek si stěžují rovněž lékaři. Přehánějí, podle vašeho názoru?
Myslím, že všichni dělají, co mohou. A to jak lékaři a veškerý zdravotní personál, kterým bych zde chtěl poděkovat, tak samozřejmě vláda dělá vše pro to, aby ochranné pomůcky zajistila. Pokud materiál došel všude ve světě, tak nedostatek byl i u nás. To je prostě fakt. Jestli se ale něco podcenilo, to si skutečně nemyslím. Pokud bychom měli na skladech sta miliony roušek a nakupovali další, ještě před pár měsíci by to znamenalo jen palbu kritiky. Nikdo to nedokázal předvídat. Pokud by se nějaký takový osvícený našel třeba mezi lékaři nebo řediteli nemocnic, jistě by ten nedostatek řešili zavčas. To se ale nestalo.
Už nyní dochází k hledání viníků ekonomického propadu a polemizuje se nad tím, kdo a co škodí české ekonomice. Opět se tak oživilo téma dividend a zisků zahraničních společností, které jsou z Česka odlévány do ciziny. Otevře se, podle vás, v nadcházejících měsících otázka většího zdaňování nadnárodních korporací?
Myslím si, že pan ministr Havlíček a paní ministryně Schillerová dělají, co mohou, aby ekonomika neumřela. Máme ohromnou výhodu, že naše ekonomika v době před touto krizí opravdu šlapala a byť měli mnozí snahu vše za každou cenu kritizovat, tak teď se ukazuje, že jsme i na takovou nepředvídatelnou událost byli v rámci možností připraveni dobře. Měli jsme jedno z nejnižších zadlužení vůči HDP v EU, a to nám teď dává možnost naplánovat vyšší schodek rozpočtu, protože můžeme na rozdíl od jiných zemí zvýšit zadlužení a pořád to pro nás bude výhodné. Vláda zvolila dobrou cestu. Namísto radikálních škrtů, chce do ekonomiky naopak pumpovat peníze a tím ji podpořit. To je dobře, a taky velký rozdíl oproti tomu, jak jsme se vypořádávali s předchozí hospodářskou krizí. Tehdy to bylo hlavně o škrtech. Jsem každopádně optimista a věřím, že situaci zvládneme.
Měli bychom v Česku přemýšlet nad novou kodifikací strategických odvětví průmyslu, ve kterých by část produkce zajišťoval, nebo alespoň dotoval stát? Nebo to příliš zavání negativními vzpomínkami na minulost?
Musíme se zamyslet, co bude do strategických odvětví průmyslu nově zařazeno. Mám podaný pozměňovací návrh zákona, kterým se mění zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. Novelou tohoto zákona dojde k zavedení zákonné definice pojmu „podnik zabezpečující úkoly pro obranu státu“, s tím, že se jím rozumí pouze státní podnik, ke kterému vykonává zakladatelskou funkci Ministerstvo obrany. Součástí zakládací listiny podniku pro obranu bude příloha vymezující majetek určený pro obranu, tj. takový, se kterým nemůže podnik pro obranu podnikat (vykonávat podnikatelskou činnost), což je důležité z hlediska vyhlášení krizových stavů včetně stavu ohrožení státu a stavu válečného.
Zažíváme všichni zcela mimořádnou situaci, kterou nikdo z nás nezažil. Hranice zavřené, prakticky zákaz vycházení a setkávání se svými blízkými a kolem nás létá zákeřný virus, který nikdo nevidí. Navíc nevíme, jak dlouho to bude vše trvat, což je náročné na psychiku. Co lidem doporučíte či vzkážete v této situaci?
Že jsou lidé skvělí a jsem rád, že se většina rozumných lidí tomuto stavu podřídila a respektuje přijatá opatření. Všem mohu jen poděkovat. Nejsem příznivcem toho, abychom lidi strašili a používali na ně zbytečné represe formou pokut. Všichni se chceme co nejdříve vrátit k normálním životům, a proto taky věřím, že mají vůli sami od sebe dodržovat veškerá opatření. Kdo je nedodržuje, tak nás všechny těm normálním dnům jen vzdaluje.
Nikdo z vlády určitě nechce omezení držet ani o den déle, než to bude nezbytně nutné. Vláda představila velmi přehledný plán, jak se jednotlivá opatření budou postupně rozvolňovat; to ale platí jen za předpokladu, že se situace i nadále bude vyvíjet dobře. A to by právě měla být ta největší motivace pro všechny.
Když se podíváme na obrázky z Německa či z Francie a vidíme tam ve velkém chodit lidi bez zakrytí obličeje, říkám si, že my tady u nás ve středu Evropy jsme disciplinovanější a zda tedy zvládneme tuto pandemii dříve, než na západ a jih od našich hranic?
Pokud odborník na epidemie stanoví nějaký scénář, nemám důvod to zlehčovat. Věřím, že epidemiologové vědí, co dělají. V současné době je vidět, že přijatá opatření mají svůj význam a fungují. Česká republika je často dávána za příklad, a to ať už jde o povinnost nosit roušky nebo další opatření, která vláda přijímala, a vůbec celkově, jak na pandemii reagujeme. Přesto je vláda pod neustálou palbou kritiky, ať udělá jakékoliv rozhodnutí.
Šíří se názor, že kdyby byly role obrácené a nemoc covid-19 hůře postihovala mladší ročníky, jejich rodiče a prarodiče by udělali vše pro záchranu svých potomků, kdežto někteří mladí to, zdá se, berou někdy trochu na lehkou váhu. Domníváte se, že ona obětavost je u mladší generace jaksi slabší? A pokud ano, co je toho příčinou?
Je spousta lidí z mladé generace, kteří si závažnost této situace uvědomují a dělají vše pro to, aby své rodiče ochránili. Samozřejmě se najdou i výjimky, ale totéž mohu říci i naopak. I starší generace se ne vždy chová tak, jak by měla. Opravdu záleží na osobním přístupu každého jedince.
Ozývají se i stížnosti, že vláda dováží zdravotnický materiál z Číny, místo aby oslovila české firmy, které se prý i nabízejí. Jak toto vidíte?
Nejsem přítomen u těchto nákupů, ale rozhodně si myslím, že v takovém množství a v tak krátkém čase nebyla žádná česká firma připravena materiál dodat. Pokud řeknou, že dodají do měsíce, tak je to v tomto případě pozdě. Stejně tak asi postrádá smysl, aby to celé bylo skládáno z desetitisícových objednávek. Určitě bude dobré, pokud se tyto firmy zapojí do Asociace obranného průmyslu a své výrobky nabídnou, ale hlavně, aby je dokázaly prezentovat u odborné veřejnosti.
Jak hodnotíte dosavadní působení Jana Hamáčka v čele krizového štábu?
Jako člen Výboru pro bezpečnost si nedovolím pana ministra vnitra veřejně hodnotit. Ale myslím si, že svoji práci dělá profesionálně stejně jako celá vláda, která nás zatím celou krizí provádí velmi dobře. Nikdo netvrdí, že problémy nebyly, ale se všemi se vláda popasovala velmi dobře.
Proč dochází k tak častým a rozdílným výstupům u trojice Babiš – Hamáček – Prymula? Nevrhá to špatný pohled na komunikaci nejvyšších představitelů během krize?
Řešíme v současné době ohromnou pandemii, která dopadá na životy všech. Vláda musela přistoupit k takovým omezením, která nemají obdoby, a vše navíc probíhá v ohromně krátké době. Ten tlak na rychlé rozhodování a ještě rychlejší vyjádření, je enormní a z toho samozřejmě mohou vznikat nějaké nejasnosti. Neexistuje scénář, který bychom mohli vytáhnout ze šuplíku a toho se držet.
Já si ale nemyslím, že by se jednalo o nějaké zásadní rozpory. Mám pocit, že vláda jako celek za jeden provaz skutečně táhne. Když dnes člověk otevře noviny nebo si pročte sociální sítě, má ale pocit, že jsme země epidemiologů a ekonomů. Nemyslím si, že tam jsou nějaké velké rozpory. Pokud epidemiolog použije slovo „promořování“, které je terminus technicus a v odborných kruzích znamená něco jiného, než jak si ho vykládá veřejnost, tak to skutečně považuji spíše za nedorozumění než za rozpor.