foto: Redakce SM/Generál Vlček
Generál Vlček, generální ředitel HZS, začátkem prosince varoval před důsledky rozpočtového provizoria. Vysloužil si tvrdou kritiku politiků hnutí ANO.
Generálporučík Vladimír Vlček, generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR, v rozhovoru pro Hospodářské noviny na začátku prosince popsal, proč považuje rozpočtové provizorium za vážný problém – na rozdíl od některých ekonomů, kteří ho prý bagatelizují: „Tedy od února bude obtížné pokrýt platy příslušníků, nemluvě o zvýšení platu od 1. ledna 2026 o pět procent, k čemuž je již platné nařízení vlády. Pravděpodobně to tedy půjde pouze na úkor našich jiných výdajů.“ Podle Vlčka se v provizoriu vychází jen z 1/12 původně schváleného rozpočtu roku 2025. Ten ale neobsahuje červencové navýšení platů v roce 2025 ani plánované 5% zvýšení od ledna 2026. Navíc nelze čerpat mimorozpočtové zdroje (příspěvky krajů a obcí), kterými se částečně financují platy na společných stanicích.
Největší dopad provizoria podle Vlčka pocítí dobrovolné jednotky. Stát jim prý nemůže poskytnout plánované investiční dotace (požadováno 710 milionů Kč, schváleno jen 40 milionů). Tyto dotace slouží na nákup cistern, civilních vozidel, přívěsů a rekonstrukci zbrojnic. Bez nich obce novou techniku nekoupí, protože samy na to často nemají prostředky. Vlček zdůrazňuje, že provizorium samo o sobě není katastrofa, ale v kombinaci s vícezdrojovým financováním HZS a nedostatečným rozpočtem na rok 2026 způsobí chybějící stovky milionů korun hned od začátku roku. Prioritou zůstávají platy profesionálů, ale i ty budou podle Vlčka od února ohrožené, pokud ministerstvo financí nepřidělí výjimky.
Poslanec Králíček: Komu se chce Vlček zalíbit?
Na Vlčkovy výroky reagoval obratem poslanec a místopředseda hnutí ANO Robert Králíček, člen Výboru pro bezpečnost: „Peníze na platy příslušníků bezpečnostních sborů budou vždycky – a to i v rozpočtovém provizoriu. Prohlášení generálního ředitele HZS o tom, že v případě provizoria nemusí být už v únoru na platy, jsou naprosto nezodpovědné! Příslušníci bezpečnostních sborů potřebují od jejich vedení jistotu a oporu, ne takovéhle nesmyslné strašení!“ Vyčetl také Vlčkovi, že kvůli jeho personálnímu řízení odšela z HZS řada zkušených manažerů včetně ekonomického náměstka Slavomíra Belly, a uvedl, že díky tomu dnes na ředitelství zřejmě není nikdo, kdo by generálovi „vysvětlil, jak hloupý a nebezpečný výrok to je.“
Ministr Metnar: „Příslušníci bezpečnostních sborů tyto peníze dostanou.“
K tématu platů hasičů se v souvislosti s rozpočtovým provizoriem vyjádřil opakovaně krátce po svém jmenování také ministr vnitra Lubomír Metnar, který potvrdil, že schválené 5% zvýšení tarifních platů příslušníků bezpečnostních sborů (včetně hasičů) od 1. ledna 2026 proběhne bez ohledu na rozpočtové provizorium. Peníze jsou na to podle Metnara připraveny (přes 1,5 miliardy Kč) a počítá s nimi jak ministerstvo vnitra, tak financí.
Kritika generála Vlčka z řad ANO nezní poprvé
Generál Vlček čelil již v minulosti ostré kritice, především z řad opozičního ANO, za vedení zásahů při velkých požárech. Nejvíce se to týkalo ekologické katastrofy při vykolejení vlaku s benzenem v Hustopečích nad Bečvou, kde hasiči pod jeho dohledem (Vlček byl přímo na místě) použili vodu místo pěny, což mělo vést k prosáknutí chemikálie do půdy a dramaticky větším škodám na životním prostředí. Poslanec Jiří Mašek (ANO) a další kritizovali neodborný postup a chybějící techniku (např. ventilátory nebo speciální pěnu), výbor pro bezpečnost požadoval vyšetření. Podobná kritika přišla i za požár v Hřensku (2022), kde Vlček údajně zpozdil letecké hašení a upřednostnil necertifikovaného známého před smluvním provozovatelem. Tato pochybení vedla k výzvám na prošetření jeho role, kritice dogmatického vedení sboru a odporu proti prodloužení jeho funkce po 65 letech věku.
Tagy