foto: Wikimedia Commons, volné dílo/Nigerští výsadkáři při výcviku s americkými vojáky (2007)
Vzhledem k tomu, že v Nigeru je asi 1100 amerických, 1500 francouzských a 100 německých vojáků a několik základen, má vojenské svržení vlády této západoafrické země z konce července potenciálně významné důsledky pro bezpečnost USA a jejich spojenců. Západní země využívají zařízení v této zemi k boji proti džihádistickým skupinám, jako je Islámský stát a al-Káida, a také k výcviku regionálních obranných sil. Niger takto sloužil v uplynulém desetiletí jako klíčové nástupiště pro boj proti teroristickým skupinám v širším regionu známém jako Sahel, který odděluje Saharu od subsaharské Afriky.
Byl považován za stabilní zemi v oblasti, kde demokraticky zvolené vlády postupně při různých převratech zanikaly. Některé, například a především v Mali, se spoléhaly mj. na asistenci ruské Wagnerovy skupiny. Vrátil se tím přízrak soupeření Washingtonu a Moskvy o vliv v nestabilním regionu v době zvýšené globální konkurence. Významným hráčem v regionu je také Čína, která má v Nigeru a dalších zemích Sahelu a obecně v Africe obrovské investice, o nichž se mluví jen opatrně a potichu, ale které perspektivně představují obrovský problém. Změny ve vedení Nigeru, pokud se nová vláda udrží, přinášejí pro Sahel řadu výzev a otázek.
Psali jsme
Teroristická hrozba byla v roce 2022 v Evropě minimální. Náboženský terorismus vystřídalo ideologicky motivované násilí, páchané národními extremisty...
Problémy v Nigeru začaly 26. července, kdy generál Tchiani, velitel nigerské prezidentské gardy, zahájil vzpouru proti úřadující vládě. Vzbouřenci si říkají Národní rada pro ochranu země a v hlavním městě Niamey uvrhli prezidenta Mohameda Bazouma, který byl v úřadu od roku 2021, do domácího vězení a převzali moc.
Přítomnost západních vojáků v Nigeru v posledním desetiletí narostla, protože se země stala klíčovým regionálním bezpečnostním partnerem pro Spojené státy, Francii a Evropskou unii, jak napsala ve své nedávné zprávě Výzkumná služba Kongresu. Stažení více než 2000 vojáků z Mali a Burkiny Faso Francií v letech 2022–2023, z nichž přibližně polovina byla vyslána do Nigeru, zvýšilo význam země pro bezpečnostní úsilí podporované Západem.
Vláda ČR letos v březnu schválila vyslání až 20 vojáků AČR, kteří měli v Nigeru působit jako instruktoři a poradci (TAA/Train, Advice, Assist) při budování tamních obranných kapacit. „Silné, dobře vycvičené a vyzbrojené ozbrojené síly Nigeru mohou významně omezit rozpínavost teroristických a nelegálních ozbrojených skupin, zajistit určitou míru bezpečí místnímu obyvatelstvu a snížit tak migraci do evropských zemí,“ uvedla tehdy ministryně obrany Jana Černochová.
Západní vojáci v Nigeru většinou aktuálně zůstávají na základnách a omezují výjezdy. Ačkoli jim Tchianiho jednotky nevyhrožovaly, Pentagon přijal na ochranu sil předběžná opatření a situaci sleduje. Nigerské jednotky, které se na převratu nepodílely, i nadále se západními silami v rámci nastavených vztahů spolupracují – vládnoucí junta ovšem již vypověděla dohody o vojenské spolupráci s Francií.
Jedním z bezprostředních dopadů svržení prezidenta bylo rozhodnutí Národní rady uzavřít nigerský vzdušný prostor, a to včetně všech letů z nigerijské letecké základny 201 v Agadezu. Spojené státy odsud nasazují letku bezpilotních letounů MQ-9 Reaper a MQ-1C Gray Eagle. Do infrastruktury základny investovaly podle Politica 100 milionů dolarů a 30 milionů dolarů ročně platí za její provozu. Tento krok narušil probíhající operace proti extermistickým skupinám v Sahelu.
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), patnáctičlenný blok států, jehož součástí je i Niger, 30. července pohrozilo použitím síly, nebude-li Bazoum vrácen „do týdne“ (tj. do uplynulé neděle) do úřadu. Současně však Burkina Faso a Mali vedené vojenskými juntami, které se přátelí s Ruskem, prohlásily, že zásah proti nigerským pučistům by byl považován za vyhlášení války i proti nim.
Psali jsme
Pokud vezmeme situaci v Súdánu plně v úvahu, je vlastně vším, co si špatného lze představit. A zde mluvíme o severním Súdánu s hlavním...
Spojené státy čelí v Nigeru obtížné a křehké situaci, hrají o svůj vliv v oblasti a snaží se vyvarovat eskalace. To je také důvodem, proč Bidenova administrativa dosud nenazvala akce Národní rady „státním převratem“, zatím neuvaluje sankce, ani jimi nehrozí. Na rozdíl od Francie – prezident Macron hovořil o připravenosti země uvalit na Niger sankce již 28. července a země zastavila rozvojovou pomoc Nigeru, která v roce 2022 činila 120 milionů eur. V tomto Francii podpořila Británie, Německo a Evropská unie stejným přístupem.
Agentura Reuters napsala: "Stejně jako nedávné převraty v sousední Burkině Faso a Mali, i vojenský převrat v Nigeru z minulého týdne přišel uprostřed rostoucí vlny protifrancouzských nálad, kdy někteří místní obyvatelé obviňují bývalého koloniálního vládce ze zasahování do jejich záležitostí." Ztráta Nigeru jako partnera by mohla mít zásadní dopad na schopnost Spojených států, Francie a dalších spojenců a partnerů, čelit extremistům ve velké části severozápadní Afriky. Což může mít vliv mj. na intenzitu migrace z této oblasti do zemí Evropské unie.
Zdroj: AP, Reuters, Politico, RFI, The Drive
Tagy