Popisek: Ilustrační obrázek
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství předpokládá, že obranu České republiky v kybernetickém prostoru bude zajišťovat Vojenské zpravodajství (rozvědka), která bude moci využít technické prostředky.
Kybernetický prostor a konflikty v něm vedené nabývají na intenzitě, kdy útoky jsou pečlivě a dlouhodobě plánovány a jejich důsledky jsou velmi drahé. Konfliktů se účastní jak jednotlivé státy, tak soukromé subjekty a jasné „kybernetické“ hranice mezi státy nejsou definovány. Útoky se budou i nadále množit, a stejně jako jsou setřené státní kybernetické hranice, není úplně jasně řečeno, kdy se např. kybernetický útok na bankovní systém země stane útokem proti zemi jako takové.
Psali jsme: Kybernetické útoky způsobily v roce 2016 škody ve výši 279 miliard USD
Poslanci ČSSD, ANO a KDU-ČSL, včetně opozičního poslance Lanka z Úsvitu podporují znění vládního návrhu zákona.
Poslanci nakonec schválili pozměňovací návrh zákona o Vojenském zpravodajství, který umožní kontrolovat informace o datech, ale do obsahu se budou moci podívat až se soudním povolením.
„Já jsem to podpořil, protože jsem přesvědčen, že tu tento zákon měl být už dávno. Kybernetické útoky začínají být na běžném denním pořádku, a rozhodně budou jen přibývat a budou čím dál závažnější hrozbou. Někdo to dělat musí a než něco stavět na zelené louce, je podle mě lepší to svěřit Vojenskému zpravodajství, které k tomu bude mít prostředky i odpovídající legislativní rámec. Pokud si mám vybrat, jestli mě bude v oprávněném případě a na základě rozhodnutí soudu sledovat stát, nebo mě budou nelegálně sledovat ať už firmy nebo cizí státní moc, raději beru ten stát. A zároveň chci, aby měl prostředky, jak tomu nelegálnímu sledování zabránit,“ řekl Martin Lank.
Psali jsme: Vojenská tajná služba má sledovat český internet i útočit v kyberprostoru
Naopak proti se vymezovala na dnešním jednání jak ODS a KSČM, tak TOP09, kdy například ODS si stěžovala na nedostatek informací a pozdní zasílání podkladů poslancům.
Daniel Korte (TOP09) označil vládu, která zákon předložila za vládu chaotů a SECURITY magazínu k tomu řekl: „Pro mě je hlavním problémem to, že návrh je naprosto nesystémový. Naše zpravodajské služby jsou od roku 1989 postaveny na tom, že zpravodajské služby poskytují informace, zpracovávají, sbírají a vyhodnocují, ale nemají výkonnou pravomoc. Zde se tato zásada prolamuje a to soudím, že je špatně. Připodobníme-li obranu kyberprostoru, tedy takzvaného pátého bojiště k obraně vzdušného prostoru, tak zde máme radary – to je ten monitoring. A když letadlo vzlétne, tak v kokpitu sedí voják a já se domnívám, že se nemá zpravodajské službě dávat ta výkonná pravomoc, a že by to měli dělat vojáci.“
Nad samotnou činností vojenské rozvědky bude zvýšená kontrola, kdy vznikne vládní výbor pro kybernetickou ochranu a než dojde k nasazení technických prostředků, bude tento výbor muset vydat souhlasné stanovisko.
Do druhého čtení se novela dostane v březnu letošního roku.