foto: Redakce SM/Jaroslav Štefec, Martin Exner, Karel Krejza, Pavel Růžička, Jan Hora
Třetí část předvolební debaty Security Magazínu se zaměřila na otázky vnitřní bezpečnosti České republiky, která je dlouhodobě řazena mezi deset nejbezpečnějších států světa.
Debata se ve své třetí části točila kolem čtyř hlavních témat: hlavní bezpečnostní rizika, podfinancování a byrokracie bezpečnostních složek, hybridní hrozby a kybernetická bezpečnost, a unifikace nákupů pro bezpečnostní složky a armádu.
Hlavní bezpečnostní rizika
Diskutující identifikovali různá rizika pro vnitřní bezpečnost. Jaroslav Štefec zdůraznil migraci jako klíčovou hrozbu, s odkazem na problémy v západní Evropě: „Migrace je jednoznačně kritická, vidíme, co se děje v Británii a Francii, musíme se na to připravit.“ Martin Exner naopak migraci nepovažuje za primární hrozbu, protože počet nelegálních migrantů klesá: „Migraci nevidím jako největší riziko, počty nelegálních migrantů klesly, většina chce do Německa.“ Jan Hora se zaměřil na podfinancování bezpečnostních složek jako systémové riziko, které brání jejich efektivitě. Karel Krejza varoval před polarizací společnosti a nedostatkem policistů: „Polarizace společnosti a nedostatek policistů oslabují naši schopnost rychle reagovat na hrozby.“ Pavel Růžička zdůraznil potřebu lepšího výcviku a vybavení pro zvládání nových hrozeb, jako je terorismus.
Psali jsme
Předvolební debata Security Magazínu, pořádaná pod záštitou Asociace obraného a bezpečnostního průmyslu ČR a sdružení ASIS International...
Podfinancování a byrokracie bezpečnostních složek
Všichni diskutující se shodli na chronickém podfinancování bezpečnostních složek a nadměrné byrokracii. Jan Hora navrhl fixaci rozpočtu pro vnitřní bezpečnost na 0,85 % HDP pro předvídatelné financování policie a zdůraznil potřebu eliminace zbytečné administrativy, jako je vyplňování papírů u drobných přestupků. Jaroslav Štefec upozornil na nedostatek policistů a navrhl radikální změnu výcviku a vytvoření specializovaných jednotek: „Chybí přes 7 tisíc policistů, je potřeba změnit výcvik a vytvořit nové jednotky, třeba motorkářské.“ Martin Exner zdůraznil potřebu digitalizace procesů, aby policisté mohli být efektivnější. Karel Krejza podpořil myšlenku zjednodušení procesů, ale varoval před složitostí změn. Pavel Růžička ocenil práci ministerstva vnitra na stanovených zálohách státu: „Ministerstvo vnitra odvedlo skvělou práci se stanovenými zálohami státu, to může odlehčit policii.“
Hybridní hrozby a kybernetická bezpečnost
Hybridní válka a kybernetická bezpečnost byly dalšími klíčovými tématy. Martin Exner označil hybridní hrozby, zejména dezinformace, za zásadní riziko, které rozděluje společnost, a navrhl vyšší investice do Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Jaroslav Štefec kritizoval nefunkčnost zpravodajských služeb: „Zpravodajské služby nefungují optimálně, vláda nedostává přesné informace pro rozhodování.“ Jan Hora zdůraznil nutnost lepšího odměňování specialistů na kyberbezpečnost, kteří jsou na trhu práce nedostatkoví. Karel Krejza podpořil zaměření na hybridní hrozby, ale zdůraznil potřebu koordinace s evropskými partnery. Pavel Růžička upozornil na potřebu rychlých reakcí na nové formy kriminality, jako je kyberšikana.
Psali jsme
Druhá část předvolební debaty Security Magazínu se zaměřila na roli českého obranného průmyslu, jeho zapojení do strategických zakázek a soběstačnost...
Unifikace nákupů pro bezpečnostní složky a armádu
Diskuse o unifikaci výzbroje a výstroje pro bezpečnostní složky a armádu odhalila rozdílné názory. Jan Hora navrhl standardizaci vybavení, jako jsou zbraně a další vybavení, které by mohly sdílet policie, hasiči a armáda, aby se snížily náklady. Pavel Růžička považuje unifikaci za obtížnou kvůli specifickým požadavkům jednotlivých složek, což ilustroval neúspěchem pokusů V4 o společné nákupy střeliva. Karel Krejza vidí potenciál v unifikaci drobných zakázek: „Unifikace zakázek by měla výhody, ale zaběhlé postupy a specifika složek to komplikují.“
Martin Exner připustil, že unifikace by mohla přinést efektivitu: „Já si myslím, že se určitě najdou položky, které by se daly koordinovat v těch nákupech, protože my třeba jsme v té vyšetřovací komisi té střelby na fakultě a tam jsme došli k tomu, že policie by měla mít ve více autech dlouhou zbraň k dispozici. Ale určitě to nebudou nějaké obrovské objemy.“ Podle Jaroslava Štefce potřebuje policie jiné vybavení než armáda a řekl, že policie rezignovala na centralizované nákupy a většinu výběrových řízení nechává na krajských ředitelstvích. Východiskem podle něj je „sjednotit strategii, centralizovaný nákup, řízený podle pravidel, která se používají v armádě.“
Debata zdůraznila potřebu řešit podfinancování a byrokracii bezpečnostních složek, posílit kapacity proti hybridním hrozbám a zvážit unifikaci výzbroje a výstroje armády a policie pro efektivitu. Rozdílné názory na migraci a unifikaci ukazují na složitost problematiky, ale shoda panuje na nutnosti modernizace a lepší koordinace mezi složkami, aby ČR udržela svou pozici mezi nejbezpečnějšími státy světa.
Tagy