Autor fotografie: pixabay.com
Parlamentní Výbor pro bezpečnost projednával na svém čtvrtečním zasedání také nový zákon o zbraních a pozměňovací návrhy k němu. Jedny z nejzajímavějších předložil poslanec Pavel Růžička. Tři z nich nakonec prošly, čtvrtý pak už Výbor pro obranu nepodpořil.
Ve čtvrtek se konalo jednání parlamentního Výboru pro bezpečnost, který měl na programu pozměňovací návrhy k právě připravovanému zákonu o zbraních. Ten se má stát do budoucna základním stavebním kamenem nové zbraňové legislativy. Na zasedání Výboru pro obranu vystoupil také poslanec Pavel Růžička (ANO), který je autorem celkem čtyř pozměňovacích návrhů ke zmíněnému zákonu. Návrhy mají řešit především nedostatky tohoto zákona.
V rámci prvního pozměňovacího návrhu Růžička uvedl, že dosavadní zákon o zbraních z roku 2002 je čistě technickým předpisem bez hodnotového ukotvení. To pak činí určité interpretační problémy už v současnosti. Poslanec uvádí v odůvodnění prvního pozměňovacího návrhu, že ,,vládní implementační novela v těch nejzásadnějších bodech přináší principy směrnice (EU), které jsou v řadě ohledů české zbraňové legislativě i praxi naprosto cizí." Proto je potřeba podle poslance současnou právní úpravu hodnotově ukotvit a poskytnout rovněž interpretační vodítko pro výklad potenciálně problematických nových ustanovení, jež se týkají nově zaváděné kategorie zbraní A-I a podmínek jejich nabývání, držení a nošení.
Ve druhém pozměňovacím návrhu Růžička poukázal na fakt, že ve většině zemí EU je chápáno držení zbraně v rámci volnočasových aktivit, jako je sport či lov, kdežto v ČR je držení zbraně bráno pro osobní ochranu či obranu. Navrhované ustanovení by podle Růžičky umožnilo dojednání recipročního uznávání oprávnění k nošení zbraně pro účely osobní ochrany a krátkodobé přemístění takto legálně ozbrojenách osob přes hranice konkrétních států. Tím by bylo možné, aby se zhruba čvrt milionu Čechů vlastnící zbraň otevřela možnost cestovat i s ní za hranice ČR. Hlavním předpokladem pro tento návrh by pak bylo držení Evropského zbrojního pasu pro možnost kontroly.
Třetí pozměňovací návrh, který Růžička předložil, má za cíl zvýšit bezpečnost nakládání se zbraněmi v ČR. Poslanec v návrhu uvádí, že v současnosti u mnoha budov orgánů veřejné moci s bezpečnostní prohlídkou při vstupu není umožněno uložení zbraně. Návrh tedy míří výhradně na situace, kdy je vstup do objektu vynucován v praktické rovině.
Fakt, že v současné právní úpravě není podobné ustanovení, může podle Růžičky vést k tomu, že prohlídka bez umožnění uložení zbraně donutí jejího majitelek tomu, že si ji uloží protizákonně například v autě, čímž se vystavuje riziku krádeže zbraně. Návrh tak cíleně neklade povinnost uložit zbraně podle zákona o zbraních, nýbrž obecně ,,podle zákona". Umožňuje zachovat stávající praxi v případě budov chráněných bezpečnostními sbory, kdy je zbraň odebrána podle zákona o policii nebo zákona o vězeňské službě, a posléze opět vrácena.
Podle čtvrtého, posledního Růžičkova pozměňovacího návrhu by mělo být povoleno rodičům, jejichž dítě se chce věnovat již v útlém věku pod hranici deseti let střelbě na střelnici, aby své potomky mohli učit střílet. Růžička nechce, aby tento pozměňovací návrh byl vnímán jako ,,nástroj" k obecné zvýšení dostupnosti zbraní, ale cílil výhradně na problematiku výuky, za níž by odpovídali zákonní zástupci dítěte. Růžička se domnívá, že pokud se chce dítě v tak nízkém věku věnovat střelbě, a rodiče s tím souhlasí, neměl by představovat problém, aby se tuto dovednost děti nenaučily.
Tři pozměňovací návrhy na Výboru pro obranu prošly, čtvrtý poslední návrh, však Výbor pro obranu nepodpořil. Růžička zvažuje, že svůj zamítnutý návrh předloží na plénu Sněmovny, protože podle něho vychází i z požadavků střeleckých spolků či sdružení.