Výpočet experta: Požár v Českém Švýcarsku byl 5x horší, než kdyby Správa parku odklidila kalamitní smrky

Výpočet experta: Požár v Českém Švýcarsku byl 5x horší, než kdyby Správa parku odklidila kalamitní smrky
Autor fotografie: Redakce SM
04 / 04 / 2023, 10:15

Symbolicky pod záštitou poslanců Ústeckého a Jihočeského kraje, Karla Krejzy (ODS) a Václava Krále (ODS) se konal v pondělí na půdě Sněmovny mezinárodní seminář hodnocení požáru v Českém Švýcarsku a poučení pro budoucnost. Symbolicky proto, že na Šumavě (v Jihočeském kraji) je situace v tamním Národním parku podobná, jako byla Českém Švýcarsku před loňským požárem, resp. horší, neboť Šumava se rozkládá na podstatně větší ploše, zahrnuje více vesnic a navíc leží na hořlavé rašelině.

Na panelu zazněla řadu zajímavých přednášek od expertů v oblasti lesnictví, hašení lesních požárů, vlivu odlesnění na klima, právních expertů a dotčených starostů. Všichni, včetně přítomného náčelníka hasičů Vladimíra Vlčka se nicméně shodli, že za rozsah a intenzitu požáru je odpovědné vedení Národního parku svým hospodařením.

Fyzikální důkaz 

Velice poutavě a na vědecké bázi prokázal svá tvrzení Ing. Roman Berčák z Fakulty lesní a dřevařské ČZU, a podpořil tak závěry Analytické zprávy, kterou zkraje roku vydalo Generální ředitelství hasičů. „Šíření ohně se odvíjí od intezity přenosu tepelné energie a s tím související rychlosti předehřívání okolního prostoru kolem místa hoření (tzv. pásmo přípravy hoření. V podstatě to znamená, že čím více tepelné energie daný požár produkuje, tím rychleji se předehřívá okolní prostor a dochází k úbytku vlhkosti v palivu v tzv. prostoru přípravy hoření), a tím rychleji se požár šíří,“ konstatoval Berčák. 

Podle jeho výpočtů a výpočtů polských expertů, se požár nezpracovaného kůrovcového dřeva po kalamitě, jehož se na území Českého Švýcarska nacházelo cca 1,5 milionů kubíků, šířil několikanásobnou intenzitou než požár na holině. Stačí k tomu pouze dosadit do vzorce, který použili mimo jiné Poláci při požárů Bělověžského národního parku. „Celkově na 1 hektaru nezpracované kůrovcové kalamity může být dostupné až 2 138 188 MJ, což může znamenat 4.82x větší intenzitu požáru,“ uvedl expert.  

    Zdroj: Přednáška Ing. Roman Berčák

    

Tato nesmírná intenzita v důsledku znamenala, že docházelo k tzv. spotovému šíření ohně, kdy oheň konvekcí přeskakuje z jednoho místa na druhé a klidně se objeví za zasahujícími hasiči, což koneckonců výpovědi na místě zasahujících hasičů potvrzují. „Čím více tepla požár produkuje, tím je kondukce schopna vynášet větší kusy do větší výšky, a tedy dostávat žhavý materiál mimo prostor hoření – v tomto okamžiku vzniká tzv. bodový požár (vznik nového ohniska požáru mimo původní požářiště,“ konstatoval Berčák. Podle něj to byl pravděpodobně jeden z největších hnacích motorů celého požáru, zejména z oblasti Pravčického dolu.

Berčákova analýza na základě fyzikálních výpočtů tak vyvrací analýzu prof. Hrušky (TOP09), kterou si nechalo zpacovat MŽP. Hruška a jeho kolektiv tvrdili, že kůrovcové dřevo většímu šíření nenapomohlo. 

 

                                      

Právě bodové šíření způsobilo, že se v obci Mezná vznítily a zcela shořely tři domy, které se však nacházely stovky metrů od sebe.

Klid? Ani náhodou. 

Národní park České Švýcarsko se rozkládá na ploše 8000 a loni v červenci a srpnu shořelo „jen“ 1100 hektarů. Navíc i shořelé plochy jsou potenciálně nebezpečné. „Riziko požáru v NPČŠ začne opětovně narůstat v pozdním létě letošního roku, i v místech, kde došlo k hoření a zmiňovaná krutost (stupnice krutosti) požáru nebyla tak vysoká. Letošní vegetační sezónu narostou na prosvětlených plochách traviny, byliny, které v případě suchého léta zaschnou a vytvoří tak opětovně snadno zapalitelné prostředí,“ uzavřel expert na lesní požáry.

 

 

 

 

Tagy článku