Autor fotografie: Philip Pace / Flickr|Popisek: Problém tří těles
Nejvlivnější, nejslavnější, nejinspirativnější – to je ve svém oboru bez přehánění současný čínský spisovatel sci-fi Liu Cixin. Jeho prvotinou se v minulosti inspirovala čínská vláda ve snaze o bezpečnostní kontrolu nad společností. Otázka, zda čínský režim nepracuje v současnosti na jeho převratných fyzikálních zbraních, není vůbec z říše sci-fi.
Když psal Jules Verne v 70.letech 19. st. o ponorce Nautilu s nevyčerpatelným zdrojem pohonu, jednalo se o zbraň budoucnosti, která se ale o 40 let později zařadila v podstatě do každé námořní flotily a hrála podstatnou roli už během první světové války. Stejnou paralelu bychom mohli najít třeba v Čapkově Krakatitu a jiných klasikách. Stále tenčí je ale linie a doba mezi myšlenkou a realizací.
Inspirativní pro budoucnost zbraní, ale i z kategorie „Big brother“ jsou též nápady čínského spisovatele, miláčka režimu, Liu Xixina. Ten se doma poprvé proslavil už v roce 1989, dva měsíce před násilným potlačením protestů na náměstí Nebeského klidu knihou „China 2185“. Příběh vypráví o elektronické Republice Huaxia, která převezme všechny kabelové sítě, tedy kontrolu nad společností, a nakonec přinese zemi na pokraj atomové války se Sovětským svazem. Touto knihou se skálopevný čínský režim inspiroval ve snaze upevnit moc a dohled nad společností.
Kulový blesk
Známější a realističtější v možnosti aktuálního využití je autorova kniha Kulový blesk. Ta pojednává o fyzikovi, který se shodou okolností a životních peripetií dostane do čínské lidově osvobozenecké armády a celý život zasvětí vývoji zbraně na bázi řízeného výboje energie, (kulovém blesku). který je schopen ničit v podstatě jakýkoli cíl. Že by čínští vědci vyvíjeli tuto zbraň, samozřejmě nevíme.
Tato kniha časově předcházela vydání nejslavnějšího autorova díla - trilogii Problém tří těles (v čínštině známé jako Vzpomínka na zemi). Za ní obdržel autor nejvyšší ocenění v oblasti sci-fi Nebulu a Hugovu cenu. Kniha byla takovým úspěchem, že mu krátkou anotaci věnoval i bývalý prezident USA Barack Obama a prohlásil o díle, že je "divoce nápadité, opravdu zajímavé". Jako korunovaci úspěchu neváhali před třemi lety skočit po příběhu producenti Netflix TV a údajně jen za práva k seriálu utratili jednu miliardu dolarů! Pomalu ale jistě se blíží březnová premiéra. Paradoxní je, že sám autor nechtěl, aby jeho zfilmovaný počin nesl jen progresivistickou značku současné americké woke společnosti, a tak prodal přednostně práva i čínské televizi, která dílo velkolepě natočila a na začátku roku 2022 spustila. Třiceti dílný seriál je volně ke shlédnutí na serveru youtube.com
Materiál na bázi silné interakce
Autor v trilogii na více než 2000 stranách operuje se zbraněmi z mnoha oblastí. V současnosti nejpředstavitelnější je jeho okem neviditelné nanovlákno létající čepel, které tichými řezy z ropného tankeru udělá skládačku. Vývojem v budoucnosti se čtenář potká třeba s materiálem na bázi silné interakce ve tvaru kapky, kterému se ve tvrdosti nic nevyrovná a projde v čase sekund i kilometry zemské kůry. Další technologický náskok vzdálené civilizace představuje sofon, neviditelné oko a ucho, které i přes svou nulovou hmotnost vše vidí a slyší a pomocí kvantového přenosu dokáže aktuálně operovat i na vzdálenost světelných let. Další destruktory představují náboje na bázi antihmoty, které svou ničivou schopností překonají jaderné zbraně. Vysokou fantazii navodí autorův popis dimenzionálních zbraní, které ničí protivníka přenosem do nižší dimenze.
Fyzikální zbraně, které už mají
Pokud Vám tato budoucnost přijde přitažená za vlasy, tak jste asi nezaznamenali zprávu z konce ledna, kdy Čína veřejně oznámila, že vyvinula fyzikální zbraň, resp. ochranu před ní. Unikátní energetický štít, který umí chránit před moderními zbraněmi. Jak informoval South China Morning Post cílem tohoto energetického štítu, jenž využívá nízkoteplotní plazmu, je odrazit potenciálně škodlivé mikrovlnné záření, která představují hrozbu pro zranitelné elektronické systémy. Plazmový štít efektivně zabezpečuje ochranu citlivé elektroniky před vlivem elektromagnetických zbraní disponujících výkonem až 170 kW na vzdálenost pouhých 3 metrů.
Další zbraň z kategorie vědecko-fantastické už se skví ve výzbroji čínské armády. Vysoce energetické laserové systémy se používají k odstranění bezpilotních letadel, jako jsou válečné drony. Tyto zbraně se však konkurentům (USA) během každého použití extrémně zahřejí, což následně nutí operátory technologii vypínat, aby se ochladila. Čínští vědci však údajně vyvinuli chladící systém, který vhání plyn do zbraně, aby vytlačil teplo a optimalizoval tok laseru kvůli přesnější střelbě. South China Morning Post.
Asi tedy nepřekvapí hodnocení amerického obranného zpravodajství z léta minulého roku, které varuje, že se Čína dostala na pokraj vývoje nejmodernějších zbraňových systémů na světě.