ČTK získala dokument, který bude dnes projednáván na summitu EU s Tureckem. Které z bodů budou nakonec odsouhlaseny?
Pondělní mimořádná schůzka byla svolána poté, co turecký premiér Davutoglu po teroristickém útoku v Turecku nemohl do Bruselu přijet na pravidelný únorový summit EU. Lídři osmadvacítky se v Bruselu opět sejdou ani ne za dva týdny, kdy se migraci budou znovu věnovat.
Summit by měl podle návrhu závěrečného prohlášení v pondělí vyzvat příslušné ministry, aby plán podpořili ještě před následující schůzkou unijních lídrů v březnu. Rychle by měl postupovat rovněž europarlament, který musí potvrdit s financováním související rozpočtové změny.
ČTK získala návrh závěrečného prohlášení dnešní schůzky, který není oficiálním a odsouhlaseným dokumentem, nicméně lze z něj předvídat závěry dnešního x-tého summitu o uprchlické krizi a jejím řešení:
1. Pomůžeme Řecku, zapojíme Frontex a Europol
Bruselský summit se koná ve chvíli, kdy se ale kvůli uzavřeným hranicím na severu Řecka rychle zhoršuje humanitární situace tisíců migrantů, kteří tam náhle uvázli. Pomoc hospodářsky už tak dost problematickému Řecku vyrovnat se s nově vzniklou situací bude dalším výrazným bodem pondělního jednání. Pomoc Řecku je uvedena na prvním místě dokumentu. Najevo bude také dána potřeba další pomoci této zemi při ochraně hranice, a to jak ze strany členských států, tak od agentur Frontex a Europol.
Řecku by měla pomoci také podpora ze strany unijních partnerů při zlepšení práce jeho azylového systému. Tlak na Atény v minulých týdnech vyvíjely především země ze středu Evropy, které přes kritiku z Bruselu pomáhaly Makedonii posilovat ochranu její společné hranice s Řeckem. Řecko a jeho premiér Alexis Tsipras reagují velmi ostře, žádají "spravedlivé rozdělení břemene" a konec jednostranných kroků. Více než 10.000 migrantů, kterým byla odříznuta cesta dál do unie, totiž představuje hrozbu velké humanitární krize.
Evropská komise proto minulý týden přišla s plánem mechanismu, který by umožňoval v příštích třech letech použít až 700 milionů eur na řešení takové krize v členských státech EU. Dosud bylo takové řešení možné jen při pomoci mimo osmadvacítku.
2. Zavřeme uprchlíkům balkánskou trasu
Návrh závěrečného prohlášení uvádí, že končí neřízený pohyb migrantů po západním Balkánu. "Tato cesta je nyní uzavřena," uvedou v pondělí lídři zemí unie. Návrh zdůrazňuje, že unie musí zůstat ostražitá i k možnosti vzniku nových migračních tras a musí být připravena na podobný vývoj reagovat.
3. Legálně dopravíme syrské uprchlíky do EU
Situaci Turecka by mohl ulehčit plán, se kterým loni v prosinci přišla německá kancléřka Angela Merkelová. "Koalice ochotných" zemí EU zvažuje, že nelegální cestu přes moře do Řecka by konkrétním syrským uprchlíkům v Turecku nahradila možností legálního příjezdu do unie.
4. Obnovíme dobrovolně-povinné kvóty, možná až statisíce ročně
Summit v pondělí podle návrhu závěrů vyzve země EU, aby nabídly více míst do už odsouhlaseného programu přerozdělování žadatelů o azyl. O zvažovaných počtech nechtějí diplomaté hovořit ani mimo záznam, podle turecké strany by měl ale plán smysl jen v případě, že by se týkal statisíců lidí ročně. Česko nemá, stejně jako další země ze středu a východu Evropy, zájem se podobné akce účastnit. Turci dávají najevo, že by potřebovali rychle slyšet konkrétní detaily a podmínky.
Merkelová opět vyrukovala s kvótami. Turecko vyhrožuje EU a Donald Trump tvrdí, že je to "konec Evropy"
5. EU asi nebude zajímat dění v Sýrii a na Blízkém východě
Rozhovory s premiérem Davutogluem by se podle diplomatů měly soustředit především na migrační problematiku i přesto, že Ankara by ráda probrala i širší kontext dění v oblasti. Turecko je v migrační krizi pro EU klíčovým partnerem od loňského listopadu, kdy obě strany podepsaly společný akční plán. Unie zároveň zintenzivnila přístupové rozhovory i diskusi o vízové liberalizaci.
6. Finančně pomůžeme Turecku, musí přijímat vrácené uprchlíky
Přestože evropská strana uznává, že Turci nezahálí, čísla přijíždějících migrantů stále výrazně a trvale neklesají. Cílem je podle diplomatů dostat se velmi rychle z nynějších několika tisíc denně na nejvýše několik stovek. Turecko se - s výraznou finanční pomocí Evropy - snaží zlepšit situaci více než 2,5 milionu syrských uprchlíků na svém území, včetně například lepšího přístupu ke vzdělávání pro děti a možností pracovat pro dospělé. Zasahuje proti skupinám převáděčů, posílilo svou pobřežní stráž a hodlá spolupracovat s NATO, jehož plavidla nedávno zahájila v oblasti hlídkování. Aliance dnes oznámila rozšíření operace i do tureckých pobřežních vod.
Kdyby NATO a EU opravdu chtěly, tak už dávno zastavily příliv uprchlíků
Turci už od Řecka převzali zpět první tři stovky migrantů ze zemí, jejichž občané v unii nárok na azyl nemají, především z Afriky. EU by ráda viděla daleko větší počty vracejících se - nizozemský premiér Mark Rutte takový vývoj označil za "minimální výsledek summitu". Turci ale mají v tomto ohledu problém. S částí států, odkud k nim takoví migranti přicházejí, totiž mají bezvízový styk. Neexistují ale příslušné readmisní dohody, takže nemohou tyto lidi sami odeslat dál "proti proudu".
Rektální alpinismus EU vůči Turecku
Erdogan už dříve pohrozil, že Turecko otevře migrantům brány do Evropy
O Erdoganových výhrůžkách týkajících se zaplavení Evropy uprchlíky informoval již v pondělí řecký server euro2day.gr. Turecký prezident se tak údajně vyjádřil již loni v listopadu během schůzky s Tuskem a Junckerem, když po nich žádal lepší dohodu ohledně řešení uprchlické krize na Blízkém východě. Server přinesl záznam ze schůzky, neuvedl nicméně kdy či kde se odehrála. Podle agentury Reuters šlo nejspíš o jednání loni 16. listopadu v Antalyi, kde se Erdogan, Tusk a Juncker setkali po summitu zemí G20.
"Můžeme kdykoli otevřít brány do Řecka a Bulharska a posadit uprchlíky do autobusů... Jak se s uprchlíky vypořádáte, když nebude žádná dohoda? Zabijete je?" řekl prý unijním vůdcům Erdogan.
Podle záznamu si turecký prezident rovněž řekl o šest miliard eur pro příští dva roky. Když mu Juncker řekl, že unie nabízí jen polovinu této částky, Erdogan prý odvětil, že Turecko vlastně ani peníze EU nepotřebuje. Brusel přislíbil Ankaře jako pomoc pro zvládání uprchlické krize tři miliardy eur. Rovněž Turkům slíbil intenzivnější přístupové rozhovory s EU a zjednodušení vízového styku. Zdroj: eurodenik.cz