Autor fotografie: President Of Ukraine, flickr public domain|Popisek: Boris Johnson
Boris Johnson prohlásil, že Německo podporovalo ruské dobyvačné snahy na Ukrajině a silně se vymezil i proti Francii a Itálii. Otázkou je, zda se opírá o skutečné informace, nebo je to politický boj směřující k návratu do premiérského křesla a otupení narůstajících tendencí ke zrušení BREXITu.
Pokud by skutečně Německo podporovalo pád Ukrajiny, bylo by to mocenské dělení vlivu s Ruskem v Evropě, kdy je ale otázkou, co kromě možných investic do obnovy infrastruktury Ukrajiny a možná dodávek technologií by na tom Německo získalo. Jistě, zkrátil by se konflikt a dodávky vojenského materiálu, ale z komplexního hlediska co dál. Padne Ukrajina a pak možná další země mimo NATO.
Jistě by to mohlo připomínat rozpad Československa a rozpad bývalé Jugoslávie, jež ale mají jiné kořeny, avšak z velkých států se stávají malé, ekonomicky i vojensky slabé. Ale Německo i Rusko by takto posilovalo svůj vliv, politický, vojenský i ekonomický.
Otázkou je, zda je v současnosti takováto politika země NATO/EU reálná. Nelze vyloučit, že by některé státy ruské aktivity tolerovaly, ale je spíše málo pravděpodobné, že by je podporovaly. Každá mince má přirozeně dvě strany. Německo je hodně či bylo hodně energeticky závislé na Rusku, viz projekty Nordstream. Z toho důvodu mohlo mít zájem na rychlém konci „speciální vojenské operace“, ale těžko říci, že by podporovalo pád Ukrajiny. Ten by vyvolal určité ekonomické problémy a možná i migrační vlnu. A Ukrajina má skoro 44 mil. obyvatel.
Dlouhým konfliktem se její ekonomická i vojenská síla vyčerpává. Byť Ukrajina hlásá, jak vítězí na všech frontách, zároveň žádá o dary všeho a všude. Německo na začátku verbálně Ukrajinu podporovalo, ale materiálně se nic nedělo, což by svým způsobem potvrzovalo Johnsnovo prohlášení. Ale může jít i o německou vnitrostátní politiku, kdy stejně jako Japonsko má problémy s vojenskou eskalací a prodejem zbraní.
Že Británie ztrácí vliv v Evropě, je evidentní, ale stále je jadernou mocností. Francie má vliv v Evropě a je též jadernou mocností a Německo je ekonomickou evropskou mocností, Itálie svým způsobem kontroluje jižní křídlo NATO/EU. Takže Johnsnovo prohlášení může být čistě účelové.
Je otázkou, jak se k daným věcem postavit. Ve slovanských zemích, kvůli druhé světové válce často panují antiněmecké nálady, jež jsou snadno zneužitelné, byť je to největší soused ČR i Polska, a to jak plošně, tak i ekonomicky. Politici, a Johnson není výjimkou, často prohlásí některé věci čistě účelově. Na první stránce deníků je toto prohlášení a na desáté v maličkém rámečku je případná omluva nebo korektura.
Zatím není k dispozici oficiální reakce Německa, Francie i Itálie. Vše může probíhat po diplomatických kanálech. Ale Johnson není oficiálním představitelem Británie, takže si může říkat co chce a nikdo nemusí jakkoliv reagovat. A dalším faktem je, že v době energetické a ekonomické krize se hlavní hráči budou přetlačovat. Účel světí prostředky.
Zdroj: bbc.com, dailymail.co.uk