Popisek: Ilustrační foto
Asi 300 běženců, vesměs mladých mužů, se zabarikádovalo v uprchlickém táboře v Kalábrii a požadovalo volný odchod do Německa.
V pondělí došlo v Kalábrii ke vzpouře několika stovek uprchlíků v tamním uprchlickém zařízení. Běženci se zabarikádovali v budově a před vchod naházeli nábytek. Požadovali splnění několika požadavků, včetně lepších životních podmínek a aby mohli komunikovat se svými rodinami v domovských zemích. Hlavním požadavkem byl ale volný odchod dál na sever, především do Německa a severní Evropy. Zdroj: breitbart.com
Zařízení se nachází v budově bývalé vysoké školy v italském regionu Reggio Calabria. Místní i státní policie se spolu s imigračními úředníky pokusili nepokoje uklidnit a nakonec se jim to v pondělí odpoledne podařilo.
Běženci tvrdí, že mají málo jídla, neteče teplá voda, že nemají oblečení ani hygienické potřeby. Uvedli, že spí na podlaze ve spacácích nebo na dětských postelích. Úřady naopak tvrdí, že zásoby jídla i dalších potřeb jsou dostatečné a jeden z úředníků uvedl, že "je to pouze výmluva, protože chtějí všichni odejít do Milána a dál na sever".
V současnosti je v táboře umístěno 340 migrantů z nichž 140 bylo ubytováno v tělocvičně v blízkosti přijímacího střediska.
V červnu do Itálie přes moře dorazilo 22.500 migrantů
Podle agentury Frontex dorazilo do Itálie v červnu přes Středozemní moře přibližně 22.500 migrantů, proti předchozímu měsíci je to nárůst o 24 procent. Za první polovinu roku tak cestou přes centrální Středomoří přijelo do EU 69.500 lidí, přibližně stejný počet jako loni.
"Migrační tlaky v centrálním Středomoří zůstaly v červnu vysoké," uvedl Frontex. Podle agentury bylo 17 procent zjištěných příchozích občany Nigérie, následovali Eritrejci a Súdánci.
V meziročním srovnání je naopak situace výrazně lepší ve východní části Středozemního moře, kde byly počty příchozích především do Řecka v červnu o 95 procent nižší než ve stejném měsíci loni. Nyní Frontex zaznamenal 1450 osob, číslo je také výrazně nižší než v předcházejících měsících.
Podle agentury je tento vývoj důsledkem jarní dohody mezi EU a Tureckem a také přísné pohraniční politiky, kterou na balkánskou migrační trasu reagovala Makedonie.
Nejčastějšími příchozími na řecké ostrovy v Egejském moři byli v červnu Syřané, po nich Pákistánci, Afghánci a Iráčané. Mezi příchozími ovšem byli lidé také z afrických zemí, celkem se jednalo o státní příslušníky 38 různých zemí.
Na migraci z Afriky EU reaguje v centrálním Středomoří námořní operací Sophia, ke které by se měla přidat také plavidla NATO. Evropská unie se zároveň chystá posunout migrační problematiku do centra svých vztahů s klíčovými africkými zeměmi tak, aby tyto státy například daleko více spolupracovaly při zpětném přebírání svých občanů, kteří v unii právo na azyl nemají. (ČTK)