Autor fotografie: Axel Hindemith, Public domain|Popisek: Ukázka jednotky federální policie
Nejen Francie – německá kontrarozvědka zaznamenala plánování teroristického útoku sympatizanty Islámského státu. Útok měl být připravován na 1. prosince 2023 na vánoční trhy nebo synagogu v Kolíně nad Rýnem.
V letech 2014-2019 došlo v Evropě k bezprecedentnímu nárůstu počtu spáchaných teroristických nábožensky motivovaných útoků. Tento nárůst byl důsledkem situace v Iráku a Sýrii. V Sýrii pokračovala občanská válka, která začala v roce 2011. Konflikt byl komplikovaný s mnoha zúčastněnými stranami, včetně vlády prezidenta Bašára al-Asada, různých opozičních skupin, radikálních islamistických frakcí jako byl Islámský stát (IS) a Fronta an-Nusrá a Kurdských milicí jako jsou Syrské demokratické síly (SDF). Konflikt se vyznačoval brutálním násilím a využíváním těžkých zbraní, které vedly k obrovským civilním ztrátám a rozsáhlému vnitřnímu a mezinárodnímu uprchlictví.
V Iráku se vláda a její spojenci, spolu s šíitskými milicemi a mezinárodní koalicí vedenou Spojenými státy, snažily znovu získat území ovládaná Islámským státem. IS v roce 2014 bleskově obsadil velké části severního a západního Iráku, včetně druhého největšího města Mosulu. Během roku 2015 došlo k několika protiofenzívám, ve snaze odradit IS a znovu získat ovládnutá města a oblasti. Obě země byly také svědky humanitárních krizí, kdy miliony lidí byly nuceny opustit své domovy a hledat bezpečí buď uvnitř svých zemí nebo jako uprchlíci v sousedních státech a dále. Situace byla zhoršena nedostatkem základních služeb, jako je zdravotní péče, voda a potraviny, stejně jako šířením extremismu a terorismu.
Proto v roce 2014 a 2015 došlo k výraznému nárůstu počtu migrantů a uprchlíků přicházejících do Evropy, což vedlo k tzv. evropské migrační krizi. Tato krize byla charakterizována nejen masovým přílivem lidí, kteří utíkali před válkou v Iráku a Sýrii, ale byla využita také uprchlíky ze zemí Afriky a Jižní Asie. A samozřejmě byla zneužita i bojovníky Islámského státu, kterým se podařilo nepozorovaně přejít hranice Evropy. Jejich činnost v radikálních komunitách byla orientována na propagaci cílů Islámského státu, zejména na obnovu chalífátu, který by zahrnoval území ovládaná muslimy. Byl by řízen podle striktní interpretace šaríi, islámského práva, na expanzi území, na získání náboženské a politické autority nad muslimy po celém světě, včetně požadavku na jejich podřízení a připojení se k jeho boji.
Kromě vojenských operací na ovládaných územích IS plánoval a inspiroval teroristické útoky ve světě s cílem šířit strach, destabilizovat regiony a národy a chystal odvetu za zásahy proti němu. IS používal sofistikovanou propagandu a online kampaně k radikalizaci a náboru nových členů z celého světa, včetně západních zemí. Proto pachatelé teroristických útoků v letech 2014-2019 v Evropě byli často buď přímo členové Islámského státu (IS) nebo jednotlivci inspirovaní jeho ideologií a propagandou, kteří se k němu hlásili. Někteří z útočníků měli přímé spojení s IS a byli součástí koordinovaných útoků organizovaných nebo podporovaných IS, zatímco jiní byli tzv. "osamělí vlci", kteří se radikalizovali samostatně, často prostřednictvím online materiálů, kteří se poté rozhodli jednat v jeho jménu.
.jpg "Kobi Gideon / Government Press Office of Israel, CC BY-SA 3.0")
V některých případech IS útoky přímo plánoval, financoval nebo jinak koordinoval, v jiných případech organizace útoky pouze dodatečně schválila a převzala za ně zodpovědnost. Vzhledem k tomu, že IS často využíval propagandu k vyzývání jednotlivců k útokům ve svých domovských zemích, je někdy obtížné rozlišit mezi útočníky, kteří byli skutečnými členy IS, a těmi, kteří byli jen samozvanými sympatizanty. Říjnový bezprecedentní útok Hamásu na Izrael vyvolal na celém světě řetězec různých aktivit, od jednoznačného odsouzení teroristických činů Hamásu, až po negativní reakce na izraelskou vojenskou odvetnou akci. Velké propalestinské demonstrace probíhaly v různých evropských městech, často jako reakce na konflikty na Blízkém východě. V Londýně se například konala masivní demonstrace, kde se dne 12. listopadu 2023 sešlo asi 300 tisíc lidí na podporu Palestinců s požadavkem na příměří v Pásmu Gazy.
V jejím průběhu docházelo k potyčkám s krajně pravicovými skupinami. V Berlíně se také konaly propalestinské protesty, během kterých došlo k několika střetům s policií. V Paříži se uskutečnily propalestinské demonstrace, které byly zaznamenány také po zahájení izraelské vojenské operace. Lze předpokládat, že v důsledku pokračujících vojenských operací v pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu dojde k mobilizaci radikálních islamistů a antisemitských extremistických skupin v západní Evropě, analogicky k situaci v letech 2014-2019. S tím rozdílem, že zpravodajské a bezpečnostní složky evropských států mají již s některými projevy terorismu větší zkušenost.
Ředitel německého Spolkového úřadu na ochranu demokracie (BfV) Thomas Haldenwang poskytl novinářům informace, že v islamistických a džihádistických kruzích v Německu v posledních týdnech zesílily výzvy k útokům v souvislosti s válkou mezi Hamásem a Izraelem. Také uvedl, že již dochází k radikalizaci pachatelů s islamistickým pozadím, kteří pak často sami útočí na tzv. měkké cíle. V nebezpečí jsou proto zejména Židé a židovské instituce. Že k radikalizaci dochází, lze dokumentovat na případě, který zveřejnila rozhlasová stanice WDR. Podle této informace měl jistý německý občan, sympatizant Islámského státu, šířit na sociálních sítích video, ve kterém ohlásil teroristický útok na vánoční trhy nebo synagogu v Kolíně nad Rýnem.
Útok plánoval na pátek 1. prosince 2023, přičemž zvažoval použití nákladního vozu nebo hořlavin. Snahy vyburcovat islamisty a vyvolat neklid v ulicích měla akce moldavských občanů, kteří v Paříži sprejovali Davidovy hvězdy na domy, spojené obecně se židovskou komunitou. Nutno dodat, že ve Francii žije zhruba 9 procent muslimů, přičemž mnoho z nich v tzv. no-go zónách. Ty jsou ve Francii označovány jako "citlivé městské zóny" (francouzsky zones urbaines sensibles, ZUS). Tyto oblasti jsou známy vysokým podílem imigrantské populace, velkým výskytem chudoby, nezaměstnanosti, kriminality a sociálního vyloučení.
No-go zóny jsou spojovány s problémy jako je drogová kriminalita, gangová násilí a napětí mezi obyvateli a policií. A tyto oblasti jsou živnou půdou pro nárůst islamismu, antisemitismu a extremismu obecně. Obavy z nárůstu počtu teroristických útoků v souvislosti se situací na Blízkém východě jsou zcela na místě. Proto lze očekávat zvýšenou aktivitu zpravodajských a bezpečnostních složek a bezpochyby také vyšší ochranu a bdělosti nad akcemi, které se označují jako „měkké cíle“. V době adventu se jich koná mnoho. A adventní čas je též významným symbolem. Koneckonců jedinou českou obětí teroristických útoků minulé dekády byla návštěvnice vánočních trhů v Berlíně v roce 2016.
Autorský komentář: Martin Svoboda