foto: Martin Morisette / Flickr/Bojovník Talibanu
Koridor na pamírskou dálnici připraven, letecká linka mezi Kábulem a Pekingem obnovena. Námluvy Afghánské vlády reprezentované Talibánem a čínskými těžaři jsou stále intenzivnější, přesto vyšší počet povolení, která by umožnila masivní těžbu lithia, čínským firmám stále chybí. Potenciál k rozvoji jedné z nejchudších zemí na světě je však obrovský.
Tam kde v minulosti svou invazní politikou selhaly Spojené státy a kolonialisté z Evropy, tam se dokořán otevírají dveře Číně. Po miliardových investicích v Africe se novým „Klondikem“ pro Číňany stává Afghánistán. Válkou zdevastovaná země, které USA po vítězství Talibánu navíc zadrželi 150 miliard korun na případnou obnovu, začíná cítit naplno svůj potenciál.
Afghánské hory skrývají hojné zásoby důležitých minerálů. Kromě drahokamů a polodrahokamů, chromu, železa a mědi disponuje Afghánistán i vzácnými kovy jako je beryllium, zlato či stříbro. Největší zájem ze strany čínských těžařů, kteří jezdí do země orodovat a licitovat nabídky jak na běžícím pásu, se však upíná na lithium, prvek, bez něhož se neobejde přechod na elektromobilitu ani baterie do smartphonů či počítačů. Přestože Čína patří mezi top 10 států v zásobách lithia, je to málo. Reservoáry Afghánistánu odhadují geologové z US Geological Survey na bilion amerických dolarů při stávající ceně na světovém trhu. Zásoby jsou tak vysoké, že konkurují největším světovým producentům Chile a Austrálii.
Přesto však ve zbídačené zemi dosud nikdo lithium ve větším měřítku netěží a čínští obchodníci si odvážejí na náklaďácích jen zlomek ze spodumenu a tunzitu, hornin obsahující lithium. Chybí potřebná infrastruktura i povolení k těžbě. Talibán navíc v létě obvinil čínského obchodníka z nelegálního vývozu 1000 tun lithia a i minimální počet těžebních koncesí pozastavil.
Není nač čekat
„Je ostudné, že Taliban zasáhl proti obchodu, hory tady v Nurestanu jsou toho všeho plné,“ uvedl pro Washington Post Wafamel, bývalý voják afghánských speciálních jednotek, který těží se šesti muži ze své staré jednotky turmalíny. Odpadní rudu tunzit obsahující lithium musí nechat na pospas. Právo na udělení těžebních koncesí má však Talibán. Shahabuddin Delawar, afghánský ministr dolů a vysoký vůdce Talibanu v souvislosti uvedl, že v létě byli v jeho kanceláři zástupci čínské společnosti a prezentovali podrobnosti o nabídce 10 miliard dolarů, která zahrnovala přísliby vybudování továrny na zpracování lithiové rudy a továrny na baterie přímo v Afghánistánu. Jakož i modernizaci dlouho zanedbávaných horských silnici a vytvoření desítky tisíc místních pracovních míst.
Cesta připravena
Ve stavění infrastruktury jsou Číňané mistři světa a jejich tempo výstavby je obdivuhodné. Činí se ale i Talibán a propojení hedvábné stezky - The Belt and Road Initiative (BRI) je zas o krok blíž. Teprve loni v září 2023 představitelé země oznámili, že afghánské ministerstvo pro obnovu a rozvoj venkova zahájilo výstavbu 50kilometrového úseku Hedvábné stezky, který se táhne od okresu Wakhan k čínským hranicím a má šířku 5 metrů. V polovině ledna zástupce vedoucí oddělení informací a kultury v Badachšánu oznámil, že stavba Pamírské dálnice byla dokončena až k čínským hranicím. Nyní začne výstavba silnice.
I přes pokročilé stádium námluv panuje mezi Čínou a Afghánistánem napětí v jiné oblasti, v ujgurské otázce. Čínská provincie Sin-ťiang, která je domovem této islámské menšiny, sousedí s Afghánistánem. Někteří militantní Ujguři se odmítli smířit s čínskou převýchovou a uprchli právě do Afghánistánu. Čína požaduje, aby Tálibán přerušil jakékoli styky s těmito Ujgury a předal je Pekingu.
Složitá země
Afghánistán patří bezesporu mezi geopoliticky složité země a ani vnitřní zřízení se nedá označit za mírumilovné. Jediný, kdo ovládl toto území silou byl Alexandr Veliký a po něm Čingischán. Sovětská invaze na přelomu 70. a 80. let, stejně jako pozdější americká skončily nezdarem a potupným stažením vojsk. Ještě v polovině 90. let se v Afghánistánu nacházelo nejméně šestnáct vzájemně se neuznávajících kmenových vlád, jejichž milice se bez přestání mezi sebou masakrovaly. Kdo chce pochopit složitost této země, měl by si otevřít vynikající a čtenáři oceňovanou knihu s názvem Modlitba za déšť. Vydal ji polský spisovatel Wojciech Jagielský, který do od jara roku 1992 do podzimu roku 2001 podnikl jedenáct cest do této země.
Talibánu se od nástupu k moci podařilo výrazně omezit pěstování opia, které proudilo do celého světa a často představovalo jediný zdroj příjmu pro tamní zemědělce. JIsté je, že pokud se podaří Afghánistánu rozjet úzkou spolupráci s Čínou v oblasti těžby, čeká zemi rozkvět.
Tagy