.jpg)
Autor fotografie: Ministerstvo obrany Spojeného království / Public domain|Popisek: HMS Diamond, který byl již z Rudého moře kvůli poškození stažen
Útoky na civilní lodě směřující do Suezského průplavu z pobřeží Rudého moře Íránem podporovaných jednotek Húsiů jsou zásadní problém pro celý západní svět a zvedají cenu komodit. Přestože v reakci vznikla už koalice vedená USA a Velkou Británií, nestačí to, odpovědnost cítí i EU.
Poslední lednový den došlo, tak trochu stranou pozornosti světových médií, k neformálnímu zasedání Rady pro zahraniční věcí v oblasti obrany, kde ministři obrany jednotlivých členských států EU diskutovali nad možností zřízení námořní operace v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky v Rudém moři. Rodící se koncept operace s předběžným označením ASPIDES ministrům nastínil vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Joseph Borrell. Smyslem operace je pouze námořní působnost se zaměřením na zajištění bezpečnosti plavby, resp. obranu obchodních lodí. Podstatné ale je, že k dispozici pro operaci by měly být námořní prostředky s odpovídající podporou ze vzduchu, a to v rozsahu, který bude proporčně odpovídat hrozbám. K případnému definitivnímu schválení by mělo dojít v druhé polovině února.
„Věřím, že žádný z členských států nebude zahájení operace blokovat,“ uvedl následně na tiskové konferenci Borrell. Proti jemenským povstalcům, kteří opakovaně veřejně prohlašují, že nemíní v útocích přestat, vznikla již koalice několika států. Kromě USA a Velké Británie ji podporuje též Francie, Kanada, Španělsko, Itálie nebo Nizozemí. Přidali se ale i Seychely a Bahrajn. Také Rusko nesmírně touží po vlivu v Rudém moři a bylo mu dokonce súdánským generálem Hemetim, jehož podporují prostřednictvím Wagnerovy skupiny v občanské válce, nabídnuto vybudování námořní základny na pobřeží.
Ruská rozpolcenost
Kvůli probíhající válce na Ukrajině jsou Rusové v podstatě proti všemu, co navrhuje USA. Najdeme ale i pár výjimek. 11. ledna Washington předložil rezoluci OSN s číslem 2722 jako právní základ pro útoky na infrastrukturu Húsiů. Rusko ale tuto rezoluci nevetovalo a Spojené státy a spolu s Velkou Británií na druhý den provedly své první údery na pozice jemenských povstalců. V odsuzování útoků na lodě Rusové na půdě OSN pokračují slovy svého představitele Vasilije Něbenzji. Ačkoli Húsiové záměrně vynechávají ze svých útoků ruské a čínské lodi, jednu ruskou se mu již podařilo v Adenském zálivu „nechtěně“ zasáhnout. Pravděpodobně omylem ji totiž považovali za britskou.
Co když se Suez zavře?
Podíl proplouvajících lodí Suezem klesl od počátku roku o 40% a na pořad se dostává i otázka rentability. I tak se ale v tuto chvíli Putinovi nehodí do krámu zavření Suezu, dá se to i ekonomicky spočítat, jak upozornil deník The Moscow Times. Většina ruského vývozu ropy do Indie – v současnosti největšího dovozce ruských uhlovodíků – je posílána přes Suez. To jsou až 3 miliony barelů ropy denně, cca třetina ruského námořního exportu! Pokud by byl Suezský průplav uzavřen, bylo by Rusko nuceno poslat své tankery na dlouhou cestu kolem Afriky, aby dosáhly Indie. Jeho flotila ale nemá dostatečnou kapacitu na to, aby udržela stávající objemy vývozu. Tajné přání Putina je, aby lodní společnosti přešly na severní mořskou cestu, která vede podél ruského arktického pobřeží. Moskva také využívá omezeného Suezu k podpoře další alternativní obchodní cesty: Severojižního dopravního koridoru spojujícího Rusko s Indickým oceánem přes Írán. Ale to je hudba budoucnosti.