Popisek: Ukrajinská krize si vyžádala již 9000 obětí
Ruský prezident Vladimir Putin schválil nové znění strategie ruské národní bezpečnosti. Dokument označuje Ukrajinu za "dlouhodobé ohnisko nestability" a hlavní hrozby vidí v prozápadních revolucích v postsovětském prostoru, v americké politice zadržování Ruska a také v rozšiřování NATO, které se prý přibližuje k ruským hranicím.
Za příčinu ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny dokument označuje "podporu USA a Evropské unie pro protiústavní státní převrat na Ukrajině", který "vedl k hlubokému rozkolu ukrajinské společnosti a ke vzniku ozbrojeného konfliktu". V souvislosti se změnou ukrajinského režimu se strategie zmiňuje rovněž o údajné snaze Západu "zabránit integračním procesům" na území bývalého Sovětského svazu.
"Postoj Západu, který se snaží čelit integračním procesům, a vytváření ohnisek napětí v euroasijském regionu mají negativní vliv na naplnění ruských národních zájmů," praví se v dokumentu, z něhož citovala britská stanice BBC.
Kyjev a Západ obviňují Moskvu, že předloni na jaře anektovala Krym a rozpoutala proruské povstání v Donbasu na východě Ukrajiny v odvetě za svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a příklon země k Západu. Ačkoli Kreml ruské vměšování popírá, mnoho Ukrajinců konflikt v Donbasu, který si vyžádal přes 9000 mrtvých, považuje za válku vedenou Ruskem proti jejich zemi.
Pokud jde o vztahy s USA, ruská strategie tvrdí, že "samostatná domácí a zahraniční politika Ruské federace naráží na odpor Spojených států a jejich spojenců, snažících se zachovat si nadvládu ve světových záležitostech".
Přesto Rusko usiluje o sblížení s USA "na základě shody zájmů, včetně ekonomických", a "vzhledem ke klíčovému vlivu rusko-amerických vztahů na celkovou mezinárodní situaci".
IS jako nová bezpečnostní hrozba
Jako o nových výzvách se dokument zmiňuje o nebezpečí získání jaderných zbraní teroristy, o kybernetických útocích a o vyhrocení demografických problémů. Upozorňuje také, že "role síly v zahraniční politice se nezmenšuje".
Vznik a sílící vliv radikální organizace Islámský stát přičítá Moskva důsledkům "dvojího metru", který podle ní některé státy uplatňují v boji proti terorismu.
Upravit strategii národní bezpečnosti, schválenou ještě v roce 2009, nařídil Putin počátkem loňského července, kdy uvedl, že Rusko musí systémově reagovat na měnící se situaci ve světě.
Zdroj: ČTK