Za vzpouru utečenců v Bělé mohou zlí ministerští úředníci. Ozývají se ochránci lidských práv.

Většině uprchlíků jde o holé životy, protože v jejich zemích je válka. Úředníci se k nim chovají nelidsky, nemají dostatečnou lékařskou péči.

Server Lidovky.cz zveřejnil rozhovor s Hanou Demeterovou z občanského sdružení Pomoz jednomu člověku, která se problematikou dodržování lidských práv zabývá. V zařízení podle ní panují otřesné podmínky, lidem se tam nedostává ani základní lékařské péče.Nervozita uprchlíků přecházející do agresivity v Bělé pod Bezdězem je podle ní pochopitelná.

Ve čtvrtek 30. července večer se pokusilo zhruba 50 až 60 běženců utéct ze zařízení pro cizince v Bělé pod Bezdězem. "Požadují okamžité propuštění, odchod do Německa, navrácení mobilních telefonů a peněz – a to odporuje českému právnímu řádu," prohlásil tehdy ministr vnitra Milan Chovanec. Psali jsme v článku "Imigranti v Bělé pod Bezdězem se opět vzbouřili a demolovali zařízení. Chtějí do Německa".

Z rozhovoru vyjímáme (celý text zde):

• Pokud vím, hodně lidí se tam po celé roky ocitalo neoprávněně, přičemž náš stát jejich zadržování stál hodně peněz. Stěžovali jsme si na podmínky opakovaně už před pár lety.
• Myslím si, že bychom se měli obávat vlastních úředníků, kteří se chovají nelidsky k uprchlíkům, než uprchlíků.
• Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Často je do toho dotlačí právě pracovníci odboru azylové a migrační politiky a jejich spolupracovníci. Ti lidi v táboře nemají absolutně šanci se bránit zvůli našich úředníků.
• Co se děje v těch uzavřených „střediscích“ si ani na svých gaučích neumíme představit.
• Kdo má v takovémto „záchytném středisku“ nemocné zuby, tak se neplombují, pokud uprchlík nemá peníze na plombu. I když je mu třeba 20, tak se zub vytrhne, protože pojišťovna údajně proplácí MV jen vytržení, ne plombu.

Sdružení Pomoz jednomu člověku opakovaně kritizuje ministerstvo vnitra a konkrétně odbor azylové a imigrační politiky, a uvádí: "tváří se, že jim osud uprchlíků leží na srdci. Konkrétních případů nezájmu, zneužívání nebo krutostí, kterých se naše společnost na těchto lidech dopouští, je příliš mnoho, než aby šlo o nešťastnou náhodu."