Zákaz zahalování žen v africkém Kongu. Ve Francii zakazují i dlouhé sukně.

Zákaz zahalování žen v africkém Kongu. Ve Francii zakazují i dlouhé sukně.
Autor: Pixabay|Popisek: Ilustrační foto
04 / 05 / 2015, 11:45

Republika Kongo je první zemí v regionu, která na veřejnosti zakázala celoobličejové závoje a burky. Ve Francii bylo ze školy vráceno 130 dívek v dlouhé sukni. V Česku máme jiný názor.

Konec burek a nikábů...v Kongu

Mluvčí vlády uvedl, že Kongo je sekulární zemí, která respektuje všechna náboženství, ale zároveň dodal, že některé muslimské ženy používají závoj jako převlek ke spáchání teroristických trestných činů. Vláda prostřednictvím ministerstva vnitra zároveň upozornila správce mešit, aby v nich nenechávali přenocovat uprchlíky, protože mešity jsou místa pro modlitbu, nikoliv noclehárny. (Zdroj: bbc.com)

„Muslimské ženy od nynějška mohou nosit šátek zakrývající celý obličej doma a v mešitách, ale ne na veřejných místech,“ citovala al-Džazíra El Hadj Abdoulaye Djibril Bopaka, předsedu Islámské nejvyšší rady Konga. Zákaz se týká pouze burky, která zahaluje celý obličej, a nikábu, který má pouze úzký pruh pro oči. (Zdroj: zpravy.idnes.cz)

Kongo přistoupilo k preventivnímu protiteroristickému opatření jako první země v celém regionu, přestože se v zemi doposud nevyskytly žádné vážnější incidenty.  V zemi je méně než 5 procent celkové populace, kolem 800 tisíc muslimů.

Rozhodnutí ministerstva vnitra má podle předsedy pomoci v boji proti terorismu. Bopaka uvedl, že rozhodnutí vlády je dobrý krok, protože někteří nemuslimové využívali burky, aby se skryli a provedli „nelidský čin“.

Francie zakazuje i nošení dlouhých sukní

Deník The Telegraph zveřejnil 1. května informaci o zákazu nošení dlouhých sukní ve francouzských školách. Minulý měsíc byla dívka dvakrát za sebou poslána domů ze školy, kvůli tomu, že na sobě měla dlouhou černou sukni. Škola považovala sukni za viditelný symbol náboženství, což je ve Francii, která má přísné sekulární zákony, zakázáno. Podle serveru se nejedná o ojedinělý incident. V loňském roce bylo celkem asi 130 školaček posláno domů právě pro nošení dlouhých sukní, za "viditelné nošení náboženských symbolů na veřejných místech". Od května na Twitteru je vedena kampaň pod názvem "Budu si nosit sukni, jak se mi zlíbí" hashtag#JePorteMaJupeCommeJeVeux 

TWITTER

Zahalování v západní Evropě (zdroj: ceskatelevize.cz)

  • Francie -  od dubna 2011 platí zákaz zahalování žen (burka, nikáb)  pod pokutou 150 EUR.
  • Belgie - od července 2011 si nikdo nesmí na veřejnosti zahalovat tvář tak, aby to znemožnilo jeho identifikaci.
  • Itálie - od roku 1975 zákaz jakékoliv zakrývání obličeje, které by mohlo znemožnit identifikaci policií. 
  • Nizozemskood roku 2008 zákaz nošení burky a nikábu ve veřejných školách. . 
  • Dánsko - školy mohou požadovat, aby studenti, učitelé a ostatní zaměstnanci neměli tvář zahalenou.
  • SRN - zákaz zahalování je v kompetenci spolkových zemí, z nichž polovina zákaz přijala. 
  • Velká Británie - od března 2007 mohou ředitelé škol zakázat nosit šátky zcela zakrývající obličej, pokud usoudí, že to ohrožuje bezpečnost nebo výuku. 

V Česku se nebude zakazovat nošení šátku, je to porušení lidských práv  

Zákaz nošení muslimského šátku v české škole může mít soudní dohru. Muslimská dívka požaduje omluvu a odškodné od střední zdravotnické školy v Praze. (zdroj: ceskatelevize.cz). V této souvislosti připomínáme článek uveřejněný v říjnu loňského roku na serveru Parlamentnilisty.cz:

Ombudsmanka Anna Šabatová v pořadu Hyde parku České televize zopakovala, že zákaz nošení šátků představuje porušení lidských práv a jde proti duchu české Ústavy. „Jedním z největších výdobytků evropské společnosti je ochrana individuálních práv. A víra patří k vysoce chráněným právům. To je právě evropská hodnota,“ podotkla Šabatová, která zdůraznila, že má ze zákona povinnost chránit osoby, které se na ni obrátí ve věci diskriminace.  

Ombudsmanka Anna Šabatová: "Azylanti s falešným nebo neplatným pasem nebudou vyhoštěni"

Ombudsmanka nad rámec novely azylového zákona požaduje, aby zákon „rozšířil nemožnost vydat rozhodnutí o správním vyhoštění také na cizince, kteří v České republice požádali o mezinárodní ochranu“. Veřejné ochránkyně práv tedy žádá, aby ti imigranti, kteří se při hraniční nebo pobytové kontrole prokáží padělaným pasem nebo dokladem někoho jiného, nemohli být vyhoštěni. 

Totéž se týká migrantů, kteří při kontrole předloží pas, který už není platný. Podle návrhu Anny Šabatové by mohli zůstat klidní všichni, kteří na území České republiky pobývají „bez cestovního dokladu, ač k tomu nejsou oprávněni“.

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace