Autor fotografie: foto: redakce|Popisek: Jednání Výboru pro bezpečnost (ilustrační obrázek)
Poslední zasedání Výboru pro bezpečnost mělo na programu dva body - vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, tzv. Lex Ukrajina IV, a také informace o krizovém informačním týmu (KRIT) na Ministerstvu vnitra.
Jednání Výboru pro bezpečnost se věnovalo dvěma ústředním bodům, vládnímu návrhu zákona, tzv. Lex Ukrajina IV., informacím ke KRITu, a zákonu o dezinformacích. Co se týče prvního bodu, cílem této novely je především upravit pravidla pro prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky po 31. březnu 2023. Ukrajinských běženců je v ČR podle zástupce ministerstva vnitra Petra Vokáče v současné době 450 tisíc. Samotný obsah novely se týká režimu prodlužování dočasné ochrany.
Před 31. březnem 2023 se budou osoby s dočasnou ochranou, které ji budou chtít prodloužit, povinně registrovat prostřednictvím pomocí on-line nástroje. Cílem je také zjistit o těchto lidech více údajů o jejich osobních datech, má dojít k celkovému zpřehlednění. Podle Vokáče se jedná rovněž o užitečné řešení z hlediska snížení administrativní zátěže, současně nelze vyloučit, že v příštím roce dorazí do ČR další uprchlická vlna, která by mohla způsobit administrativní nápor a výrazně zatížila migrační orgány. Zástupce ministerstva vnitra sdělil, že by bylo ideální, kdyby novela nabyla platnosti ještě v lednu příštího roku, aby se poskytl dostatečný čas registračnímu procesu.
Podle Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) je sice užitečně nabrat elektronickou formou data, nicméně to může být na druhou stranu rovněž rizikové. Poslankyni také zajímalo, jakým způsobem se budou údaje z on-line registrace ověřovat, protože může docházet z jejího pohledu ke zneuživání. Vildumetzová dále řekla, že zákon přichází pozdě a registrace 450 tisíc uprchlíků může trvat několik měsíců. Vokáč na dotaz Mračkové Vildumetzové, jak se budou ověřovat data z on-line přístupu odpověděl, že on-line systém bude propojen s informačním systémem veřejné správy a bude zadané údaje verifikovat.
Radek Koten (SPD) se zeptal zástupce ministerstva vnitra, zda se počítá s ověřováním IP adresy, či zda bude možné provést registraci z území jiného státu. Koten se dále zajímal, zda pobyt 450 tisíc ukrajinských uprchlíků nemůže ovlivnit negativně celkovou bezpečnost v ČR. S ověřováním IP adresy se podle Vokáče nepočítá, protože to v systému nelze dost dobře zajistit. Co se týče kriminality, Vokáč poukázal na skutečnost, že trestná činnost ukrajinských uprchlíků se zvýšila ze 3% na 3,5%, možná 4%, což je zanedbatelné číslo.
Druhým projednávaným bodem pak byly informace o KRITu a informace o zákonu o dezinformacích včetně zřízení a složení pracovní skupiny k tomuto zákonu. Tým KRIT tvoří 4 lidé, kteří mají k dispozici 50milionový rozpočet. Úkolem tohoto útvaru, který vznikl v létě letošního roku, je předcházet společenské polarizaci a vzniku dezinformací, rovněž nelze podceňovat možnou radikalizaci části zaměstnanců veřejné správy, který by mohla být pro ČR velmi nebezpečná. Na tento problém už také upozorňoval dříve ministr vnitra Vít Rakušan.
Jak zmínil Petr Hanousek z ministerstva vnitra, který tým vede, KRIT má pouze tyto problémy indikovat, ale ne řešit, vydává proto pro vládu doporučení či dobrozdání. Je tedy na ní, jestli se těmito doporučenémi bude řídit a zahrne je do své širší strategie boje proti dezinformacím. Poslanci Petru Sadovskému (ANO) se čtyřčlenná skupina zdá příliš malá a vyjádřil obavy, zda bude svou práci zvládat. Poslanec se dále zeptal, zda bylo tento tým nutné vytvářet, když by jej mohl suplovat podle jeho názoru Centrum pro hybridní hrozby (CHH). Podle Hanouska tato dvě oddělení naopak spolupracují, zatímco u CHH je kladen důraz na analýzu, KRIT se soustředí na přípravu komunikace, oba útvary se tak vzájemně doplňují.
S KRITem pak souvisí příprava zákona o dezinformacích, jehož vznik ohlásilo ministerstvo vnitra již na začátku ruské agrese na Ukrajině. Cílem je omezit legislativními prostředky dezinformační scénu, protože ta rozkládá šířením nepravdivých zpráv společnost a snaží se oslabovat naše vazby ke spojencům jak v EU, tak uvnitř NATO. Podle bezpečnostních expertů je ČR v dlouhodobé informační válce, proto je přijetí zákona o dezinformacích žádoucí.
Zdroj: Zasedání Výboru pro bezpečnost