Autor fotografie: foto: Pixabay
Zákon o bezpečnostní činnosti velmi vágně vymezuje bezpečnostní rizika, ke kterým se bude vyjadřovat policie a zpravodajské služby. Umožní nátlakové akce na žadatele.
Pro udělení licence je nezbytná podmínka, že žádající podnikatel neohrozil zahraničně-politické, bezpečnostní nebo významné ekonomické zájmy České republiky, veřejný pořádek nebo bezpečnost osob nebo majetku. A že neexistuje důvodná obava, že tak v budoucnosti učiní.
Co to ale znamená?
Nejdříve je potřeba říci, že definice těchto pojmů v principu neexistují a záleží pouze a výhradně na původci stanoviska, co si pod uvedenými pojmy představí.
Důležité je však také říci, že názory bezpečnostní komunity nemusí být plně v souladu s názory exekutivy (politiky), a tudíž státu, a některé zájmy mohou být i protichůdné. Klasickým případem protichůdnosti názorů může být například otázka migrace, zaměstnávání cizinců nebo třeba vývozu zbraní do konkrétního regionu.
Policie, jako jeden z dotčených orgánů, se s tímto úkolem vypořádá pravděpodobně velmi elegantně. Prověří záznamy a v případě trestního řízení informuje ministerstvo vnitra. Problém zde spočívá v tom, jak dopadne trestní řízení a kdo bude platit žaloby za ušlý zisk v případě, že se trestní řízení zastaví nebo skončí výrokem neviny u soudu. Částky mohou být extrémně vysoké, sečteme-li potenciálně ušlé zisky a poškozenou reputaci. O dopadech v sociální oblasti nemluvě.
V případě zpravodajských služeb se dotazy naeventuální rizika žadatele dostanou na lustrační místa.V nich se prostudují veškeré záznamy, které dotázaná služba k žadateli vede.Je nutné také dodat, že služby mají nekonečnou paměť, nemusí ničit žádné záznamy v čase, a tak mají mnoho let staré záznamy. Jakýkoliv záznam je důležitý bez ohledu na dobu získání, relevanci nebo důvěryhodnost. Protože služby nemají možnost tytovelmi často náhodně získané poznatky prověřit, nezabývá se tím ani příslušné lustrační místo. Záleží jen na odpovědnosti a serióznosti vedoucího lustračního místa, jak relevanci informace vyhodnotí a jaké stanovisko poskytne zpět ministerstvu.
Obecně však převládá velký alibismus. Důvodná obava se navíc vždycky najde, protože služby jsou extrémně opatrné, a kde není žalobce, není soudce. A zpravodajská služba může kdykoliv ze stanoviska vycouvat. Navícnení vystavena konfrontaci s žadatelem přímo, ale prostřednictvím ministerstva, které navíc zaplatí i případné poplatky za soudní řízení. Také je jasné, že stanovisko bude posláno pod příslušným stupněm utajení s dovětkem, že činnost a zájmy služby jsou utajovanou skutečností. Což ztíží případnou obranu neoprávněně nebo neodůvodněně nařčené žádající osoby, bez ohledu na povahu poskytované informace.
Pod výše uvedené zahraničně politické nebo bezpečnostní zájmy, případně významné ekonomické zájmy se vejde téměř vše. Od jakékoliv spolupráce s ruským subjektem až po zajišťování bezpečnosti výstavby plynovodu Nord stream. V současné době není ani jisté, jestli zajištění dostatku plynu do ČR pro zimní sezonu je významným ekonomickým zájmem, nebo bezpečnostním rizikem. Pro zpravodajské služby bezpochyby bezpečnostním rizikem, pokud by plyn byl z Ruska. A to bez ohledu na to , že podnikatel zajišťoval ochranu osob a majetku na staveništi.
Zásadním problémem navrženého znění je ale druhá část paragrafu, kde se mluví o důvodné obavě. Zatímco u konstatování nějakého faktu lze hovořit o možnosti zkoumání důkazů nebo informací, že se tak skutečně stalo, důvodná obava je pouze neověřitelnou fikcí. Skutečně důvodnou obavou je, že toto ustanovení umožní nátlakové akce zpravodajských služeb na žadatele, od poskytování informací přes krytí až po spolupráci se zpravodajskou službou. A to je velmi špatně.
Autor: Martin Svoboda