Zákonodárci asi schválí rozšíření pravomocí zpravodajských služeb, s kotrolními mechanismy se otálí

Zákonodárci asi schválí rozšíření pravomocí zpravodajských služeb, s kotrolními mechanismy se otálí
Popisek: Budova BIS ve Stodůlkách
05 / 08 / 2015, 12:30

Příští týden by měl senát hlasovat o novele zákona o zpravodajských službách. S největší pravděpodobností schválí větší pravomoci zpravodajských služeb. Nově by měli mít zpravodajci přístup k daňovým informacím nebo bankovním tajemstvím. Odpůrci kritizují, že ruku v ruce se zákonem nejde také větší kontrola zpravodajských služeb, které byly opakovaně zneužívány.

 

Novela zákona již prošla dolní komorou a podle všeho ji nebude bojkotovat ani senát. Ústavně-právní výbor dnes senátorům doporučil novou legislativu přijmout. Důvodem rozšíření pravomocí zpravodajských služeb má být dle návrhu zákona současná nemožnost efektivně postupovat proti hospodářské kriminalitě, organizovanému zločinu a terorismu. 

Novela proto přichází s řadou zásadních změn. Dnes mohou zpravodajské služby poskytovat informace orgánům daňové správy ale nikoli opačně, protože na tyto informace je uvaleno tajemství. To by se mělo nyní změnit a Bezpečnostní informační služba (BIS), Vojenské zpravodajství nebo Úřad pro zahraniční styky a informace bude mít právo požadovat od Generálního finančního ředitelství poskytnutí údajů získaných při správě daní. Generální finanční ředitelství nemusí žádosti o informace vyhovět pouze v případě, že by mohlo dojít k narušení řádného výkonu správy daní.

Stejně tak budou moci zpravodajci žádat  telekomunikační operátory o informace, na které podle současné zákonné úpravy nemají právo. Dnes totiž sice mohou telefony odposlouchávat, ale nemají možnost identifikovat vlastníky telefonních čísel. Při provádění odposlechů nemají možnost zjistit majitele neznámého telefonního čísla nebo telefonní číslo účastníka hovoru. Podle důvodové zprávy k novela tak dochází k paradoxní situaci, kdy zpravodajské služby mají přístup k obsahu zaznamenaných hovorů, ale jejich účastníky už nemohou identifikovat.

Také bankovní tajemství již nebude žádné tabu a to včetně údajů ze spořitelen a úvěrních družstev. Zpravodajci budou mít přístup k těmto informacím obecně ve své působnosti, a nikoli pouze v oblasti potlačování financování terorismu jako dosud. Nutné k tomu však stále bude povolení soudce.

Zákon má i své odpůrce. Například podle Centra pro lidská práva a demokracii  "zákon nově uděluje zpravodajským službám pravomoci nad rámec deklarovaného účelu a neřeší dlouhodobý deficit jejich kontroly." Zejména rozšíření pravomocí zpravodajských služeb ve vztahu k bankám vzbuzuje podle Centra pochybnosti o vhodnosti a přiměřenosti navrhované úpravy:

"Je zde patrný rozpor mezi deklarovaným účelem novelizace a jejím faktickým dosahem. Zpravodajské služby budou mít podle navrhované úpravy možnost žádat údaje o klientech bank v rámci celé své působnosti a nikoliv pouze v případech postupu proti hospodářské kriminalitě a organizovanému zločinu. Potenciál navrhované právní úpravy tak významně přesahuje cíle uvedené v důvodové zprávě."

Podle kritiků v novele naprosto chybí jakákoli kontrola zpravodajských služeb. Vláda ve svém programovém prohlášení deklarovala, že reforma systému zpravodajských služeb má obsahovat kromě rozšíření pravomocí i kontrolní složku, nicméně s jejím zřízením se nespěchá. Centrum pro lidská práva a demokracii příhodně připomíná kauzy, kdy se provalilo, že zpravodajské služby byla prokazatelně zneužívány jako v kauze Nagyová nebo údajných blízkých kontaktů lobbisty Romana Janouška a BIS. Je také otázkou, zda by BIS neměla více spolupracovat s policií respektive, zda by neměla policie více využívat informace BIS.

Pokud zákon projde i horní komorou, zbývá jen podpis prezidenta republiky a novela by měla platit od nového roku.

 

 

Tagy článku