Dokážeme existovat bez Evropské unie? Podle ministra zahraničí nikoliv.
Praha 8. ledna (ČTK) - Obnovení vnitřních hranic by nerozbilo pouze Evropskou unii, ale i NATO, domnívá se ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Členské státy by pak podle něj nemohly plnit své závazky vůči alianci.
Dominový efekt "dočasných" pohraničních kontrol totožnosti se rozjel naplno.
Na diskusním setkání o budoucnosti EU s bývalými českými eurokomisaři Zaorálek také řekl, že mu vadí lehkost, s níž se v Česku mluví o tom, že by unie přestala existovat. Pochybnosti o důležitosti EU jsou pro něj nepochopitelné.
"Připadá mi, že spousta lidí nechápe, co by znamenalo budovat vnitřní hranice. Rozbijeme tím nejen unii, ale i další spojenectví," prohlásil Zaorálek. Členské státy si podle něj nemohou dovolit vojenskou ostrahu hranic, protože mnohé z nich se jako členové NATO zavázaly posílat vojáky do aliančních jednotek. "Pokud bychom poslali vojáky chránit vnitřní hranice, tak garantuji, že nebudeme schopni plnit povinnosti v jiných aliancích. Celá smlouva o NATO by se stala chimérou," varoval ministr.
Budoucí vývoj evropské integrace Zaorálek nechtěl příliš odhadovat, vysvětlil to tím, že ho zajímá spíše současný stav. Dodal, že krize, kterými unie v posledních letech prošla, ukázaly, že velkým problémem je akceschopnost osmadvacítky. Evropa podle něj nemá nástroje, aby jednala rychle. Řešení vidí Zaorálek v aktivním přístupu členských států. "Pokud je krize, není to otázka akceschopnosti EU, je to úkol pro každý členský stát, který se musí bavit se svými sousedy a hledat východiska," řekl ministr.
Jedna z hlavních osobností strany Nová vlámská aliance (NV-A), která je součástí belgické vládní koalice, vyjádřila veřejně naději, že Belgie zanikne do roku 2025. Největší vlámská politická formace NV-A již dříve oznámila záměr dosáhnout nezávislosti Vlámska, ale je to poprvé, co ze strany jejích představitelů zazněl nějaký termín. Zdroj: tyden.cz
Aktivní přístup členských států nejen v kritických obdobích označil za klíčový také bývalý eurokomisař, nynější europoslanec ANO Pavel Telička. V České republice i některých dalších zemích podle něj trvá pocit, že EU je organizací, která členské státy řídí, peskuje a omezuje. "To je zásadní nepochopení a rezignace na roli, kterou členský stát musí sehrávat," řekl Telička. Každá země podle něj musí mít představu, čeho chce dosáhnout a hledat spojence, se kterými své cíle prosadí. Česko by podle něho mělo být v této oblasti aktivnější. "Pokud si nedokážeme říci, čím chce Česká republika být v EU, co chceme ovlivňovat, pak jsme jenom pasivním pasažérem a musíme přijímat věci, jak přicházejí," prohlásil Telička.
Němečtí podnikatelé se obávají rozpadu EU v roce 2016.
Teličkův nástupce v roli eurokomisaře, bývalý premiér Vladimír Špidla doplnil, že Evropská unie je pro všechny členské státy národním zájmem a nezbytností. Totéž zdůraznil i ministr Zaorálek. "Musíme si uvědomit, že tento projekt je i náš projekt a jeho rozpad by měl katastrofální důsledky," varoval. "I Němci si říkají: My, Němci nepřežijeme bez EU. U nás to nezaznívá, a to je pro mne nepochopitelné," poznamenal.
Ti, kteří tvrdí, že také migrační krize představuje pro Evropu existenční hrozbu, mají pravdu. Problémem však není milion nově příchozích, kteří v roce 2015 vstoupili do Evropy. Problémem je 20 milionů dalších osob, které nemají střechu nad hlavou, propadají zoufalství a snaží se uniknout násilí, občanské válce, nefunkčnímu státu, rozšiřující se poušti a hospodářskému kolapsu v rozsáhlých částech Blízkého východu a Afriky. Nedokáže-li Evropa najít koordinované řešení tohoto problému a vynutit si společnou vnější hranici, pak Schengenská dohoda ztroskotá a mezi členskými státy EU opět vyrostou vnitřní hranice. Zdroj: ihned.cz
V téměř tříhodinové diskusi, která byla podle Zaorálka prvním z řady podobných setkání, se eurokomisaři Telička, Špidla a Štefan Füle věnovali také ekonomickým otázkám nebo společné zahraniční politice EU. Současná česká zástupkyně v Evropské komisi Věra Jourová se setkání kvůli pracovním povinnostem nezúčastnila.
„EU postrádá jakoukoliv demokratickou legitimitu, což znamená, že její konec může přijít dřív, než si politici umějí představit,“ tvrdí britský novinář a bývalý člen Labour party Leo McKinstry a jako příklady uvádí rozpad apartheidu v Jižní Africe či konec komunistických vlád ve východní Evropě. Zdroj: parlamentnilisty.cz
„2016 může být rokem, kdy dojde k rozpadu EU, tudíž by britské referendum bylo irelevantní. Ekonomika bude zajisté hrát hlavní roli v procesu tohoto kolapsu,“ píše McKinstry a dodává, že i přes veškerou pozitivní propagandu, kterou EU produkuje, růst stagnuje a euro má stále problémy. „Nezaměstnanost ve Španělsku, jež je občas bráno jako ‚zázrak‘ eurozóny, je 23 procent. V Řecku dokonce přesahuje 25 procent.“