Analýza: Zbrojařské firmy se poperou o Írán

Analýza: Zbrojařské firmy se poperou o Írán
Popisek: Írán provozuje americké stíhačky F-14
10 / 08 / 2015, 09:15

Pomalu ještě neuschnul inkoust na podepsané dohodě o jaderném programu Íránu a se zbrojařskými firmami se div netrhnou dveře.

Není čemu se divit, íránské letectvo a jeho 36 let neinovovaný inventář si zaslouží pozornost těch největších zbrojovek. Většina leteckého parku totiž pochází z doba šáha Rezá Páhlavího. Ten byl úzce propojen s USA a nakupoval zde nejen technologie, ale i zbraně. Paradoxně ale spolupracoval i se zeměmi bývalého sovětského bloku jako bylo třeba Československo, kde při návštěvě v roce 1977 obdržel dokonce Řád Bílého lva a čestný doktorát Karlovy univerzity.

Ale zpátky k letectvu. Páteř leteckých sil Íránské islámské republiky tvoří americké stíhačky zakoupené právě před pádem režimu Páhlavího v roce 1979. Írán provozuje letouny F-4 Phantom II, F-14 Tomcat a F-5 Tiger II a samozřejmě mnoho sovětských/ruských strojů Mig-29 a Suchoj Su-24 a 25, čínské J-7 a francouzské Mirage F1.

Před revolucí dodalo USA íránskému letectvu asi 5O0 strojů různých kategorií. Nejpočetnějším dodaným strojem byl Phantom II v různých verzích, kterých USA dodalo 225 kusů, déle pak 169 F-5 ve verzích E a F a konečně 79 F-14. Mimo to mnoho letadel C-130, Boeing 707 atd. Piloti byli cvičeni na Západě a v USA, Írán měl v 70. letech stroje Grumman F-14 jako jediný na světě vedle USA.

Nejúspěšnější letecké eso na stroji F-14 byl s 11 potvrzenými sestřely íránský pilot Jalil Zandi!

Podle IHS Jane´s je aktuální provozuschopný stav asi 370 strojů, hlavně díky úspěšnému programu reverzního inženýrství, který Íránu umožnil vyrábět mnoho náhradních dílů vlastním průmyslem (tvrdí, že až 70%), nebo kanibalismu na letadlech, která byla již neopravitelná.

Mirage 2000C

Jako první se na scéně hlásí zbrojovky z Francie a Číny nabízející stroje Dassault Mirage 2000 a J-10B, což jsou stroje čtvrté generace a je otázka, zda si Írán bude chtít kupovat takto staré stíhače. Přebytky ze svého letectva nebo nové stíhače Mig a Su, nabídlo již prý i Rusko.

Čínská J-10

Z Izraele už přišla informace, že je podepsaná dohoda s Čínou, která dodá 150 strojů J-10 buď ve verzi A, nebo modernější B. Tuto informaci nechtěla ale ani jedna ze stran potvrdit, navíc stroj J-10 byl v minulosti sužován mnoha problémy, verze B je údajně na úrovni stíhačů 4,5 generace jako F-16 Block 60, Typhoon nebo Rafale.

Írán navštívil i francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius - první francouzský ministr zahraničí za posledních 12 let a loboval ve prospěch francouzských Mirage.

Naopak íránští vojenští činitelé navštívili výstavu ruského námořnictva, kde je Rusko oficiálně požádalo o seznam vypsaných vojenských tendrů. Kromě toho, íránský ministr obrany, Brig. Gen. Hossein Dehghan, se setkal se svým ruským protějškem během své nedávné návštěvy v Moskvě, kde obě strany podepsaly dohodu o vojenské spolupráci.

Rusko je jedinou zemí, která prodala vojenská letadla (MIG-29 a Su-24) do Íránu po islámské revoluci z roku 1979. Logicky mají íránští velitelé mají větší důvěru v Rusko, než v západní země jako je Francie nebo USA. Navíc se v posledních letech doktrína a vybavení íránských ozbrojených sil značně posunulo od západní směrem k čínské a ruské.

Zrušení sankcí umožní Íránu nakoupit výhodně nové položky do svého inventáře a rozhodně se nemusí bát, že bude málo nabídek. Tahle obnova může být ještě větší, než byla ta Páhlavího v 70. letech.

Že Írán nejsou žádní troškaři dokazuje i plánovaný nákup asi 80 civilních dopravních letadel od firem Boeing a Airbus. Cena jednoho Boeingu 737 je asi 200 miliónů dolarů...

Zdroj: Wikipedie, IHS Jane´s, War Thunder, Iran Pulse/AL-Monitor

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace